Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Slovenská vláda Roberta Fica (Směr) chce zrušit Úřad na ochranu oznamovatelů. Rozhodla o tom na netradičním sobotním jednání. Nahradit ho chce novým Úřadem na ochranu obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti. Podle slovenských médií kabinet využil stejný postup jako při změnách ve veřejnoprávních médiích, tedy že vytvoří novou instituci, kam si bude moci dosadit svého člověka. Opozice krok ostře kritizuje, proti se ozval i samotný úřad.
Návrh předložil ministr vnitra a předseda strany Hlas Matúš Šutaj Eštok, který sám od úřadu dostal tři pokuty, připomíná deník SME. Vláda chce, aby ho parlament projednal ve zkráceném legislativním řízení.
„Nic zvláštního, nic překvapivého,“ komentoval Fico rychlé sobotní zasedání vlády. Jediným důvodem, proč vláda o návrhu Šutaje Eštoka rozhodovala v sobotu, je podle premiéra to, že bude v pondělí a v úterý na pracovní cestě. V krátkém vyjádření před novináři upřesnil, že iniciativa nového úřadu vychází z toho, „že jsou zde komplikované procedury, které nám neuvěřitelně prodlužují postupy realizované v souvislosti s různými přešlapy v letech 2020–2023“, nejde ale podle něj o trestněprávní věci.
Vládní koalice Směr, Hlas a SNS již zrušila Národní kriminální agenturu, Úřad speciální prokuratury a upravila trestní zákon a zjemnila tresty i pachatelům korupce. Několik trestných činů je promlčeno, u jiných se zásadně zkrátila délka trestů nebo už vůbec nejsou trestným činem, upozornil deník SME. Pomohla tak i mnoha sobě blízkým lidem. Následkem změn je také růst kriminality.
Osobní pomsta
Na plány na zrušení úřadu, který chrání oznamovatele, okamžitě reagovala slovenská opozice. „Toto je osobní pomsta Roberta Fica za stíhání jeho lidí. Neumí řešit problémy lidí, jen šířit nenávist a mstít se,“ napsala poslankyně Progresivního Slovenska Zuzana Števulová. Zrušení úřadu považuje za účelové i SaS. Fico podle ní opět pomáhá zločincům.
„Matúš Šutaj Eštok pokračuje v krocích, které oslabují právní stát, snižují bezpečnost občanů a prohlubují chaos ve fungování státních institucí,“ reagovalo KDH. Ministr vnitra podle předsedy strany Milana Majerského ruší úřady, které fungovaly, utrácí peníze na nové projekty bez logiky a rozkládá mechanismy, jež měly držet ve státě pořádek.
Proti návrhu se ozval i samotný úřad. Tvrdí, že vláda k jeho zrušení nemá žádný zákonný ani věcný důvod. „Takovým zásahem přímo ohrožuje nezávislost, stabilitu a funkčnost systému, který má chránit lidi upozorňující na protiprávní jednání odhalené v práci,“ napsal úřad. Tento krok zároveň podle něj podkopává důvěru veřejnosti, že stát dokáže zajistit spravedlivé a bezpečné prostředí pro oznamovatele.
Úřad pro ochranu oznamovatelů vznikl během vlády Igora Matoviče v roce 2021. Zákon, který ho zřídil, prošel ale už v roce 2019 za vlády Petera Pellegriniho na návrh tehdejší ministryně vnitra za Směr Denisy Sakové. Hlavním úkolem úřadu je pomáhat oznamovatelům protispolečenské činnosti, například při upozornění na korupci nebo jiné protizákonné činnosti, jako podvody, porušování povinnosti při správě cizího majetku, poškozování finančních zájmů EU, závažná porušení předpisů v oblasti veřejných zakázek a podobně.
Úřad kritizují představitelé současné vládní koalice dlouhodobě. V roce 2024 úřad uložil ministerstvu vnitra pokutu ve výši 90 tisíc eur. Důvodem podle úřadu bylo, že ministerstvo postavilo příslušníky bývalé Národní kriminální agentury (NAKA) kolem Jána Čurilly jako chráněných oznamovatelů mimo službu bez předchozího souhlasu tohoto úřadu. Ministerstvo úřadu pokutu zaplatilo.