Francouzský filozof Bernard-Henri Lévy řekl v rozhovoru pro Českou televizi: „Praha, to bylo bijící srdce Evropy. Pražané nepotřebovali nějaké schůdky do Evropy, oni tam chtěli mít svoje řádné místo v srdci Evropy. A když vidím pana Babiše dnes a při plánovaném setkání mu to řeknu z očí do očí, musím říci, že tato země Franze Kafky, země Václava Havla nebo Milana Kundery udělala obrovský krok zpět.“
Slavný myslitel k nám přijel přesně ve chvíli, kdy politická spodina Evropy v Praze konala svůj sabat a dostavila se i francouzská populistka Marine le Pen, kterou si pozval Tomio Okamura.
Na otázku, proč je pro některé politiky tak zajímavá, říká velmi rozhodně: „Je to v zásadě nesrozumitelné. Pokusím se to říci velice jednoduše, bez polemiky. Je to žena, která nemá ráda Francii, která nemá ráda Evropu, která je podřízena Vladimiru Putinovi a já tomu nerozumím, jak ji francouzští patrioti nebo i čeští patrioti mohou obdivovat. Pro mě je to záhada… A co dělá Marine Le Penová v Praze? Ona hájí ten svůj obchůdek. Ona si tam hájí svůj rodinný podnik, ve Francii v průzkumech veřejného mínění výrazně klesá, takže ona sem přijela, aby trochu zase povstala. Tak jako v tom byznysu, který tak má rád pan Babiš, chce ona restartovat ten svůj byznys zde v Praze.“
Je potěšitelné, že jsou na světě filozofové, kteří dovedou přesně pojmenovat realitu a nevznáší se jen v nějakých konstrukcích z umných slov. A dovedou použít formulaci, která nám problém nasvítí z jiné strany. Ano, Okamura, Le Penová a všichni ti další nemají rádi své země, je to pro ně jen půda pro jejich podnikání. Použít, využít a odhodit, tak jak je to vidět na původcích brexitu, kteří před následky své činnosti prchají pryč. Nejraději do nějaké země Evropské unie.

Dobrá zpráva: Okamurova akce na Václavském náměstí byla naprosté fiasko
číst článek »Ti, kteří těmto vůdcům věří, netuší, že vůdci sami těm blábolům věřit nemohou, na to jsou příliš chytří. Kdo jim na to ale skočí, bude jednou zklamán a ještě navíc sebou důvěřivci do bahna stáhnou i ty, kteří o to nestojí. Tak jako to v roce 1946 udělali lidé volící komunisty a dnes – vzdor všemu, co víme – volí komunisty, Babiše a okamurovce.