Finanční správa likviduje podnikatele a sama obchoduje s daňovými podvodníky

ČTK

Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček | FOTO: ČTK

Ředitel finanční správy Martin Janeček byl pozván na rozpočtový výbor, aby objasnil nadužívání sporných zajišťovacích příkazů. Zároveň by mohl vysvětlit, jak je možné, že finanční správa likviduje tisíce podnikatelů, další desítky tisíc pokutuje za sebemenší formální prohřešky a přitom sama uzavřela obchod s firmou vyšetřovanou kvůli karuselovým podvodům.

Poslancům se budou zpovídat i ministr financí Ivan Pilný a jeho náměstkyně Alena Schillerová, odpovědná za autorství všech represivních nástrojů, používaných v éře Andreje Babiše. Výsledkem tohoto jakobínského tažení proti daňovým poplatníkům je čím dál větší množství případů, kdy byli existenčně zasaženi i poctiví podnikatelé, kteří nikdy žádný daňový podvod nespáchali.

Dvojí metr finanční správy 

Typickým příkladem sporného využití zajišťovacího příkazu, tedy v podstatě okamžitého zadržení peněz při pouhém podezření, že firma nebude schopna nebo ochotna zaplatit daň, je případ podnikatele, kterému úředníci zablokovali na účtu 8 milionů korun. Vtrhli mu do firmy, kde podniká od roku 1991 a nikdy žádný problém s daněmi neměl, sebrali mu pokladnu, zabavili auta a zastavili nemovitost. To vše proto, že jeho dodavatelé před pěti lety neodváděli DPH. Pětasedmdesátiletý podnikatel, který o tom nevěděl, se podle finanční správy podílí na daňovém podvodu.

ČTK

Možná to zní absurdně, ale praxe finanční správy je dnes taková. Janeček ji obhajoval v deníku Právo (5. 6. 2017). „Ručení za neodvedenou daň obchodním partnerem má pomoci ochránit daňový systém před karuselovými podvody. Podnikatele soustavně nabádáme, aby si své dodavatele před uzavřením kontraktů pečlivě prověřovali. Neexistuje jednoznačný návod, nicméně podnikatelům dlouhodobě vysvětlujeme, že vodítkem může být jakákoliv nestandardnost a případná kombinace různých indicií s pomyslným vykřičníkem,“ uvedl mimo jiné.

Potom ovšem není jasné, jak si své dodavatele prověřuje finanční správa. Nedávno informoval server iHNed.cz, že finanční správa uzavřela v červnu 2015 smlouvu na dodávku mobilních telefonů s firmou 2P Commercial Agency. Zakázku ve výši 1,9 milionu korun získala ve veřejné soutěži, ačkoli v době uzavření smlouvy ve firmě už skoro rok probíhala daňová kontrola. Byla totiž podezřelá ze zapojení do karuselových podvodů s DPH.

Pochybnou společnost prošetřoval Specializovaný finanční úřad, který nakonec riziko daňového podvodu potvrdil a vydal zajišťovací příkazy ve výši 245 milionů korun. Firma je neuhradila, byly jí obstaveny účty a majetek a následně zkrachovala. Mezi jejími majiteli byli občané Ukrajiny, Ruska a společnosti z daňových rájů na Maltě a Britských Panenských ostrovech.

Finanční správa se bránila, že mohla firmu prošetřit pouze z veřejných zdrojů bez využití interních informací o dodavatelích, protože jí to údajně neumožňoval zákon. Na druhou stranu ale finanční úřady často po podnikatelích požadují důkladné prošetření jejich obchodních partnerů a pouze veřejné zdroje jim nestačí.

Nároky musejí být pro stát i firmy stejné 

Zní to nehorázně? Nepochybně. Všichni podnikatelé si musejí své obchodní partnery prověřovat ze všech stran, ačkoli chybí jasná metodika, jak to mají udělat. Pokud si údaje o podezřelé firmě nezjistí, jsou státem až likvidačně propíráni. Pro státní úředníky typu Martina Janečka to zjevně neplatí. Místo aby prověřovanou firmu vyřadil ze soutěže, předloží arogantní obhajobu, že ze strany finanční správy je vše v pořádku.

Jeho výmluvy zpochybnil i soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. „Nároky samozřejmě musejí být v určitém smyslu stejné pro všechny. Buď bude finanční správa náročná na jiné, a pak musí být náročná i sama na sebe, anebo se musí zamyslet nad tím, zda jsou některé nároky vůbec splnitelné,“ uvedl v reakci na tento případ.

To vše se odehrává v situaci, kdy celkově roste represe státního aparátu vůči podnikatelům, a finanční správa stále přitvrzuje. Tlak postupně narůstá zaváděním nových nástrojů v podobě kontrolního hlášení DPH nebo elektronické evidence tržeb, dopadajících především na nejmenší podnikatele.

Začalo to nenápadně. Jen loni udělily finanční úřady celkem 13 tisíc pokut za nedodržení povinné elektronické formy podání požadovaných dokumentů přes datové schránky, nejčastěji daňového přiznání. Téhož roku rozhodly o více než dvou tisících pokutách za často formální pochybení při podávání kontrolního hlášení. Nejčastěji byla udělena sankce 50 tisíc korun, která se ukládá tehdy, pokud kontrolní hlášení podnikatel nepodá ani v náhradní lhůtě. Stejně tak se množí pokuty při kontrolách EET, kterých za půl roku jejího fungování proběhlo 30 tisíc.

Výjimečný nástroj proti podvodníkům 

Ještě vyšší patro jsou už zmíněné zajišťovací příkazy. Po nástupu Andreje Babiše stoupl jejich počet více než trojnásobně, z celkového počtu 487 v roce 2013 na loňských 1561 se zajištěnou částkou 3,3 miliardy korun. Řada firem se soudí pro neoprávněný zásah do svého podnikání a stát už začíná v některých případech prohrávat. Také je zjevné, že finanční správa míří na stále menší ryby. Zatímco ještě v roce 2008 bylo na jeden příkaz zajištěno v průměru 86 milionů korun, vloni to byly pouhé dva miliony.

„Mělo by jít o výjimečný nástroj namířený proti podvodníkům, u nichž vážně hrozí, že po doměření daně již nebude možné tuto vymoci. Praxe je ale jiná, kdy stále častěji tyto dopadají na obyčejné podnikatele za běžná pochybení,“ kritizuje tuto praxi předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský. Podle něj je velmi složité posoudit, zda je firma daňově riziková. „Jako profesionál to nejsem schopen předem poznat.“ Navíc berní úředníci nepřihlížejí k ničivým důsledkům, jaké jejich postup pro firmy vyvolává.

Martin Janeček s Alenou Schillerovou si ovšem žádná pochybení nepřipouštějí a na své kritiky naopak útočí. Jsou si vědomi politického krytí Andreje Babiše v mentálním rozpoložení, že každá firma je podezřelá a „všetci kradnú“. Dočasný loutkový správce státní pokladny Ivan Pilný žádné personální změny nechystá, protože k nim podle jeho slov není důvod.

Vůdce hnutí ANO sice ministerstvo opustil, ale ani on si žádné problémy nepřipouští, ačkoli by každý jiný ministr na jeho místě už dávno odešel z politiky. Podle Babiše je všechno účelová kampaň a chystá se na velkolepý návrat do vlády, pokud mu to voliči a další subjekty zvolené do poslanecké sněmovny umožní. Potom může být nepochybně ještě hůř.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner