Finsko počítá s tím, že v dohledné době budou v ostraze jeho východní hranice, kterou v délce přesahující 1 300 kilometrů sdílí s Ruskem, hrát klíčovou roli drony. Na společném postupu se loni dohodlo s Norskem, Polskem a baltskými státy, aby daly jasně najevo, že je třeba zaujmout tvrdou pozici vůči ruským provokacím na východním křídle NATO. Podle experta na drony se zkušenostmi ze CIA však hrozí, že by to mohlo Rusko „velmi podráždit“.

Plány na vybudování „zdi z dronů“ jsou součástí společného obranného systému, který má vzniknout podél celé východní hranice NATO. Od zveřejnění záměru loni v létě však finští politici mlčí. „Plány existují,“ uvedl na dotaz televize Yle Jarno Limnéll, člen obranného výboru finského parlamentu a předseda podvýboru pro technologické trendy a bezpečnost v Parlamentním shromáždění NATO. „Ale jde o věci, které nelze říkat veřejně,“ dodal politik.

Prozradil alespoň to, že se stále častěji mluví o rojích dronů, v nichž se současně pohybuje dvacet až třicet bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Limnéll uvedl, že Finsko pozorně sleduje vývoj dronů na Ukrajině a učí se z něj. „Je docela výmluvné, že životnost inovací dronů na ukrajinské frontě je v současné době jeden až tři měsíce.“

Dále čtěte

Nováčci v NATO se mají držet při zemi, jinak jim Rusko pohrozí jadernými zbraněmi, píší dánští zpravodajci

Dánská vojenská zpravodajská služba (FE) v nové zprávě varuje, že Rusko může Švédsku a Finsku vyhrožovat…

Proto je podle něj zapotřebí ve vývoji dronů nasadit rychlé tempo. „Druhá strana neustále přichází s protiopatřeními a je třeba neustále zavádět nové inovace.“

Pozor na eskalaci!

Podle konzultanta v oblasti dronů a bývalého důstojníka CIA Jamese Acuny je však třeba být v používání dronů na hranici s Ruskem obezřetný. Varuje před eskalací, kterou může vyvolat jejich útok na nepřátelský dron, který by překročil finskou hranici. Existuje podle něj vysoké riziko, že by taková akce Rusko „velmi podráždila“.

Potenciál vidí spíše ve využití bezpilotních letounů v systému včasného varování. „Drony mohou shromažďovat informace, které pomáhají armádě při rozhodování. Poskytují obraz o tom, co například znamená zvýšená aktivita na druhé straně hranice. Mohou zjistit, zda se týká pašeráctví, nebo vojenské operace.“

Dále čtěte

Promluvili jazykem moci, tomu Kreml rozumí. Experti chválí zásah Finů proti ruskému tankeru

Jako o největší finské operaci svého druhu od konce druhé světové války se experti vyjadřují o zásahu proti…

Více dronů by podle Acuny také v mnoha ohledech usnadnilo práci pohraniční stráži. Zmiňuje příklady incidentů, při nichž byly poškozeny kabely v Baltském moři. Problémy částečně vyřešily drony, které se pravidelně pohybují nad a pod vodou, kde se nacházejí podmořská infrastruktura. Jako prostředek pro odstrašení mohou prý mít stejný účinek na hranicích.

„Druhá strana by měla vědět, že Finsko má schopnost odrazit různé záškodnické pokusy, ať už jde o narušení hranic, narušení vzdušného prostoru, útoky bezpilotních letounů nebo něco jiného,“ uvedl Limnéll.