V případě ozbrojeného konfliktu s Ruskem se Finsko neobejde bez protipěchotních min, jejichž používání se vzdalo, když se před dvanácti lety připojilo k Ottawské úmluvě. Tento názor v posledních dnech rezonuje mezi finskými politiky i experty.
Při té příležitosti vznikla také občanská iniciativa, za níž stojí diplomaté, odborníci, bývalý velitel finských ozbrojených sil či bývalý ministr obrany. Finské politiky vyzývají k zahájení procesu odstoupení od Ottawské úmluvy.
Podle autorů petice Finsko k dohodě přistoupilo v roce 2012, kdy se geopolitická situace od té dnešní výrazně lišila. Poukazují na zuřící válku v Evropě vyvolanou právě Ruskem a také na fakt, že Finsko má ze všech členských zemí NATO s agresorem nejdelší pozemní hranici.
Poučení z války na Ukrajině
„Rozsáhlý útok Ruska na Ukrajinu ukázal, že ve válce se opět masivně používá pěchota,“ stojí v textu občanské iniciativy. Skupina upozorňuje, že od momentu, kdy země oznámí odstoupení od Ottawské úmluvy, do chvíle, než rozhodnutí vstoupí v platnost, uplyne šest měsíců. Pokud je však Finsko zapojeno do ozbrojeného konfliktu, může závazek vypovědět až po jeho skončení. Ottawskou smlouvu nelze přerušit ani v případě útoku.
„V současné bezpečnostní situaci je to pro Finsko zřejmé riziko,“ uvádějí iniciátoři a tvrdí, že Finsko by proto mělo od smlouvy co nejdříve odstoupit a mít tak v případě potřeby možnost o rozmístění protipěchotních min svobodně rozhodnout. Podpisy pod výzvu se začnou sbírat na finský Den nezávislosti 6. prosince.
Debatu o znovuzavedení protipěchotních min odstartoval minulý týden velitel finských ozbrojených sil Janne Jaakkola. Argumentoval při tom způsobem, jakým vedou Rusové svůj boj na Ukrajině. „Masivní používání pěchoty Ruskem je příkladem toho, proč by Finsko mělo znovu diskutovat o povolení protipěchotních min,“ řekl v sobotním rozhovoru pro MTV3.
„Efektivní zbraň“
Finský ministr obrany Antti Häkkänen pro Yle uvedl, že finské ozbrojené síly zkoumají, zda jsou protipěchotní miny potřebné a jakou roli by v obranných bojích hrály. Zároveň se podle něj ministerstvo zahraničí zabývá otázkou, do jaké míry by rozhodnutí o používání protipěchotních min bylo v souladu s mezinárodním právem. Výsledek tohoto šetření se očekává během zimy, poté se bude záležitostí zabývat parlament.
Důvodem, proč jsou protipěchotní miny podle Ottawské úmluvy zakázány, je mimo jiné nebezpečí, které představují pro civilisty. Hiski Haukkala, ředitel Finského institutu pro mezinárodní vztahy, však v televizi Yle řekl, že finské ozbrojené síly je nikdy nepoužily způsobem, který by civilisty ohrozil.
Souhlasí s tím, že o znovuzavedení protipěchotních min by se mělo diskutovat. „Je to nákladově efektivní a vzhledem k našemu terénu i chytrý zbraňový systém, který je třeba používat,“ uvedl Haukkala.