Finský prezident a premiérka podpořili vstup do NATO. Členství zvažuje i Švédsko

Finská premiérka Sanna Marinová (FinnishGovernment / Wikimedia Commons / CC BY 2.0)

Finská premiérka Sanna Marinová | FOTO: FinnishGovernment / Wikimedia Commons / CC BY 2.0

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová dnes oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci.

„Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,“ prohlásili finský prezident a premiérka. Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO je očekáváno v brzké době.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před „vojenskými a politickými následky“.

Pro rychlý proces přijetí Finska do Severoatlantické aliance se ve čtvrtek vyslovily Dánsko a Estonsko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová i předsedkyně estonské vlády Kaja Kallasová daly v prohlášeních na twitteru najevo, že přijetí Finska do aliance by maximálně podporovaly.

„Dánsko samozřejmě Finsko v NATO vřele přivítá. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost,“ napsala Frederiksenová. „Uděláme všechno pro rychlý přijímací proces po formálním podání žádosti,“ dodala. Estonsko podle Kallasové učiní veškeré kroky spojené s očekávanou finskou žádostí rychle a podporuje „rychlý přijímací proces“.

Vstup podpoří i Česká republika. „Vítám rozhodnutí Finska ucházet se o členství v Severoatlantické alianci. Pokud se rozhodne do NATO vstoupit, samozřejmě ho podpoříme,“ napsal na twitter premiér Fiala (ODS). „Finské zapojení do NATO by bylo přínosné pro všechny strany. Po dokončení vnitropolitické debaty ve Finsku budeme žádost jednoznačně podporovat,“ uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

Podle mluvčího ruského prezidenta bude vstup Finska do NATO pro Rusko představovat hrozbu. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO, současně ale Dmitrij Peskov varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině.

Konec finské i švédské neutrality

Finsko společně se Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu 24. února ale přinesla dramatický obrat, zvláště pro Finsko, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů. Zatímco v uplynulých 20 letech podporovalo evropskou integraci v oblasti obrany asi 20 až 30 procent Finů, nyní jich je pro vstup země do Severoatlantické aliance podle médií celých 70 procent.

(Týdeník FORUM)

Finsko má navíc s invazí Rusů své neblahé historické zkušenosti. Po finské válce roku 1809 postoupilo Švédsko převážnou část finskojazyčných oblastí Ruskému impériu, které na nich vytvořilo autonomní Finské velkoknížectví. Finsko vyhlásilo svoji nezávislost na Rusku po bolševické revoluci v roce 1917.

V roce 1939 vpadly do Finska sovětské jednotky a začala takzvaná zimní válka. Konflikt skončil po třech měsících. Pro Finsko znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem. Napětí mezi oběma zeměmi vyústilo v letech 1941 až 1944 v další ozbrojený konflikt, takzvanou pokračovací válku, která skončila příměřím.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]