Flákanec ve sněmovně. Desperáti ze čtvrté cenové a zdroje fašismu

Poslanec Lubomír Volný (dříve SPD) (Facebook/Lubomír Volný)

Poslanec Lubomír Volný (dříve SPD) | FOTO: Facebook/Lubomír Volný

Když jsem před pár lety poprvé použil v souvislosti s úpadkem české politické scény termín fašismus, vyvolalo to udivené pohledy mých přátel. Ostatně podobně, jako když poprvé zaznělo slovo normalizace. Těžko říct, zda to bylo tehdy, kdy Andrej Babiš poprvé řekl, že sněmovna je jen parlamentní žvanírna. Nebo tehdy, kdy předseda sněmovny Radek Vondráček, nalitý jak mužik, tančil po předsednickém stolku s kytarou. Včerejší extempore poslance Lubomíra Volného už překvapit nemohlo. Sklízíme plody, které jsme zaseli dávno.

Abychom si nelhali do kapsy. Není to poprvé, co sněmovna zažila řádění zdivočelých zástupců lidu. Pamětníci by mohli vyprávět, co dokázal takový Miroslav Sládek, svého času ještě v plné formě.

Při čtvrtečním jednání o prodloužení nouzového stavu ale byla překročena jistá míra. Někdo by řekl vkusu, ale to by musel být anglický aristokrat. My tvrdíme, že byla překročena hranice mezi obyčejným drbanským chováním a útokem na základy parlamentarismu.

Dělící linie vede mezi poslaneckou lavicí (které už zažily leccos, včetně toho, když zmiňovaný Sládek jednu roztřískal) a předsednickým stolkem, kde se teď odehrálo cosi jako formanovská parodie na bitku.

Na stoleček předsedy ještě dojde, i on hraje v našem příběhu svou roli.

Dostaneš flákanec, jasné?

To, co se skutečně ve sněmovně odehrálo, nejlépe vynikne, když se spolehneme na strohý jazyk parlamentních stenoprotokolů.

Poslanec Lubomír Volný: Takže, pane Hanzele desítko – (Mikrofon mpř. Hanzel vypnul. Oba jmenovaní se přetlačují o mikrofon a jeho ovládání.) Pane Hanzele desítko, takhle mě určitě neumlčíte! Jasné? (Na pomoc přibíhá poslanec Chvojka, vypíná mikrofon a je poslancem Volným hrubě odstrčen. Poslanec Volný si mikrofon opět zapnul a hovoří:) Já jako volený zástupce lidu mám právo se vyjádřit. Jestli tady půjdeš, dostaneš flákanec! Jasné? (Mikrofon opět vypnut. Poslance Volného se snaží odtáhnout poslanec Veselý, přibíhají i další poslanci, stejně tak ochranná služba. Poslanec Volný se ohnal pěstí po jednom z přítomných, následuje přetahování se. Posl. Volný opět hovoří:) Takže já jsem vás varoval… (Poslanec Volný je vyváděn ze sálu za doprovodu ochranné služby, mpř. Hanzel opouští místo předsedajícího.)

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: (Po chvíli se na místo řídícího schůze vrací.) Vyhlašuji pauzu 15 minut do 16.45 hodin. A poprosím, aby se tady udělal pořádek. Děkuji.

My bychom též poprosili, aby se ve sněmovním sále udělal pořádek, děkujeme. Má to dvě roviny. Dlouhodobější, kde jsme poněkud skeptičtí. A okamžitou, která mohla, měla, leč nebyla ve čtvrtek ve sněmovně použita.

Lubomír Volný měl být přirozeně vyveden již ve chvíli, kdy nerespektoval nařízení o povinných rouškách. Odkaz na svobodu projevu neobstojí v konfrontaci s pravidly, která si stát umí vynutit, pokud jde o nějakého hejhulu v tramvaji, a ještě se pochlubí na sociálních sítích. O těžkooděncích rozhánějících nelegální párty ani nemluvě. Na poslance si ochranná služba ovšem netroufne. Netroufnou si na něho ani kolegové, co řídí jednání, tím spíš, když jde o Volného bývalého kolegu Tomia Okamuru.

Můžeme na to hledět i pozitivně. Máme pravděpodobně nejdemokratičtější parlament široko daleko, neboť v něm nezasedají jen elity, naopak dokonale odráží gaussovské tzv. normální rozložení proudů ve společnosti. Což s sebou přináší i zástupce proudů, které lze snadno označit jako spodní. Fašizoidní.

Není se moc co zástupcům tohoto lidu divit, když se snaží vyjít poptávce vstříc. Pokud mám poslaneckou imunitu a domnívám se, že se za ni schová leccos, pokud je zřejmé, že se na tom dají vytřískat body pro vlastní skomírající politickou kariéru, pak je jen krůček k extempore.

Tolik by se dalo říct na obranu Volného a jeho politického souputníka Mariana Bojka. Byla to pro ně možná poslední příležitost upozornit na sebe i na obskurní spolek Jednotní – Alternativa pro Patrioty, jehož jsou členy po vyloučení z SPD.

Kdo nesnáší parlament?

Už zde byla řeč o onom vydařeném večírku, který skončil vystoupením předsedy sněmovny Vondráčka na předsednickém stole. Už tehdy bylo zřejmé, že to s vnímáním sněmovny ze strany některých poslanců nebude úplně v pořádku. A to nejen v symbolické rovině.

Vondráček se choval jako na dobytém území. Hurá sláva chlapi, jdeme vyřvávat do sálu, v tom je ta symbolika. Věděli, co dělají, v tom gestu je všechno. Stolek symbolicky podupat, pošpinit, ještě se tam mohli s kumpány vymočit.

Předseda hnutí ANO sněmovnu znevažuje dlouhodobě a systematicky. Nenávidí myšlenku parlamentarismu, sněmovní kontroly, rozložení moci ve státě a systém brzd a protivah. Nechápe, že je sněmovně odpovědný, že má chodit na interpelace. Sněmovna je pro něho obtížný hmyz, který mu brání naplnit myšlenku o řízení státu jako firmy, nakolik se ta dnes stala vinou jeho neschopnosti vlastní parodií. Stejně to má se senátem, ten by rovnou odstavil, zrušil, nebo aspoň upravil jeho volbu tak, aby do něho lépe dostal poslušné ovce.

Jeho útoky na základy parlamentarismu jsou devastující, jeho lidé mu věří. Není divu, když se pak na extrémní straně tohoto už tak extrémního proudu zjeví zoufalý poslanec Volný a urve se ze řetězu.

Nepomáhá ani to, když se jedná v poloprázdné sněmovně. A to nejen kvůli koronavirovému vypárování. Vládní lavice zejí prázdnotou při jednání, při kterém vláda žádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu.

Je to pro nás nutnost, je to nutnost pro nemocnice, může si ministr zdravotnictví vykroutit panty a za ním prázdno. Ministrovi průmyslu, který patří k nejviditelnějším tvářím boje s pandemií, nestojí takové jednání za to, aby se do sněmovny dostavil.

Není divu, že pak může poslanecký desperát snadno získat pocit, že je ve čtvrté cenové, a jít věci řešit úměrně tomu.

Dostali jsme se zase o kousek blíž Balkánu, a to si nejsme jisti, zda tím neurážíme moldavskou parlamentní kulturu. Viděli jsme obrázky, na jaké jsme zvyklí spíš z Ruska nebo Ukrajiny.

Ale pozor, vidíme i proudy, které rozpoutaly nedávný útok na washingtonský Kapitol. Kultura úpadku je globální, spodní proudy jsou společné. Už nějakou dobu jsou v české politice přítomny. Poslanec Volný nám ve čtvrtek jen ukázal, že může být i hůř.

Text vznikl na server HlidaciPes.org pro Ústav nezávislé žurnalistiky.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]