Šéf sněmovního Výboru pro obranu Josef Flek (STAN) FOTO: Josef Flek / se souhlasem
FOTO: Josef Flek / se souhlasem
ROZHOVOR / „Babiš se rozhodl všechny nepohodlné lidi z ministerstva obrany vyhodit a dosadit si tam své vlastní,“ řekl deníku FORUM 24 předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN). V rozhovoru jsme rozebírali nasazení armády v kontaminované oblasti Národního parku Šumava i ignoranci Babišovy vlády k obranyschopnosti České republiky a potřebám armády. „Zůna je sluha dvou pánů, reprezentuje hnutí SPD, které zpochybňuje NATO i EU, a také hodnoty, které bychom měli spíše upevňovat než relativizovat,“ říká v rozhovoru poslanec Josef Flek.
Armáda ve středu zahájila průzkum kontaminované lokality u Zhůří na Klatovsku v Národním parku Šumava. Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč řekl, že armáda ekologickou zátěž sama zlikvidovat nemůže a nakonec musí nastoupit specializovaná firma. Jana Černochová uvedla pro náš deník, že armáda není sanační firma. Je to podle vás zpochybnění oznámení premiéra, že sanaci má provádět armáda?
Podle mě ano. Problém vidím hlavně v tom, že to vláda a Babiš dali rozkazem armádě. Prvotně to totiž mělo řešit životní prostředí. Armáda samozřejmě splní rozkaz, ale v tuto chvíli probíhá analýza toho, co může skutečně dělat, jak z legislativních, tak kapacitních důvodů. Už dnes víme, že armáda nemůže například likvidovat nebezpečný odpad či sanovat půdu.
Zásadní proto bude, aby řídila a koordinovala jednotlivé složky, například hasiče, ale také soukromý sektor, který má potřebná povolení, vybavení a zkušenosti. Přínosem může být také reálné cvičení pro případ krize, například pro logistiku, chemické jednotky, ale také pro velení a koordinaci celého integrovaného záchranného systému.
Premiér Babiš přišel s návrhem společného systému protiraketové obrany Euro Patriot. Proč to vlastně říká, když nejsme ani členy antibalistické koalice, která byla ustavena letos v červenci?
U Babišova návrhu bych se ptal především na jeho konkrétní provedení. Myšlenka evropské spolupráce v protiraketové obraně sama o sobě smysl dává, ostatně předseda vlády ji zdůvodňuje zkušeností z rusko-ukrajinské války a potřebou posílit evropský příspěvek k NATO. Problém vidím v tom, že Česká republika nebyla u samotného vzniku evropské antibalistické koalice, přestože se právě o podobnou spolupráci nyní hlasitě hlásíme. V červenci Babiš dokonce říkal, že se o existenci této koalice dozvěděl až v Paříži.
Je tedy legitimní se ptát, proč nejdříve nejsme u stolu, kde se evropská protiraketová obrana skutečně připravuje, a místo toho přicházíme s vlastním názvem a vlastním projektem? Euro Patriot zatím představuje hlavně politickou vizi, nikoliv hotový systém. A pokud chceme skutečně posílit bezpečnost naší země i Evropy, důležitější než silný název je podle mě schopnost, jak se dohodnout se spojenci na konkrétních technologiích, financování, výrobě a společném velení.
Co říkáte tomu, že ministerstvo obrany nepovolilo cestu náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče na Ukrajinu?
Vypovídá to o chaosu a nekompetentnosti, za mě je to i obrovská chyba a také velká škoda. Ukrajinská armáda získala v konfliktu s Ruskem neocenitelné zkušenosti prakticky ve všech oblastech a o tyto poznatky by se mohla s námi podělit. Jenže Hlaváč dostal stopku, a tak se my k těm informacím nedostaneme. Důležité není jenom jejich předávání, ale jde také o upevnění spojenectví s napadeným státem. Pokud by náčelník generálního štábu na Ukrajinu jel, jasně by vyjádřil solidaritu se zemí, která čelí už čtyři a půl roku ruské invazi.
Lze zákaz pro Hlaváčovu cestu na Ukrajinu vnímat i jako bezpečnostní riziko?
Ano, dá se to tak vnímat, protože pokud narušíme česko-ukrajinské vztahy a my se k těmto informacím nedostaneme, tak to ohrožuje i naši zemi. Má to tedy širší rozměr a já jen doufám, že náčelník generálního štábu najde jinou cestu, jak tyto věci s ukrajinskou stranou řešit.
Před několika týdny rezignoval šéf rozvědky (ÚZSI) Vladimír Posolda. Máte informace, z jakých důvodů se to stalo? Ministr vnitra Lubomír Metnar se o nich vůbec nezmiňoval. Byl na něj činěn nějaký nátlak? Dodám, že v únoru 2027 končí mandát šéfovi BIS Michalu Koudelkovi a jednou z důležitých otázek je, kdo se stane jeho nástupcem.
Konkrétní informace o tom nemám. Ale vláda momentálně provádí personální změny aby na ÚZSI dostala své lidi. Zmiňoval jste pana Koudelku. Mě samotného bude zajímat, kdo po něm na začátku příštího roku nastoupí. Trochu se musím smát europoslankyni Jaroslavě Jermanové, která napsala na sociální síť, že tam bude konečně někdo apolitický, přitom vláda si chce dosadit svého člověka. My jsme v opozici a tyto vládní snahy se snažíme brzdit, nicméně vše další bude vždy na voličích, komu dají příště důvěru. Jestli toto vnímají jako správnou cestu, nebo se tomu postaví.
Na Facebooku jste napsal, že odborníci jsou z ministerstva obrany systematicky vytlačováni. Kdo tahá za nitky v personální politice ministerstva? Funkci ředitele sekce obranné politiky a strategie vykonává Jakub Landovský, o němž se říká, že jsou to „druhé Babišovy oči“ a má prý hlídat Zůnu. Landovský vystřídal Jiřího Šedivého a podle Respektu stál za jeho koncem premiér Babiš.
Vnímám to jako jeden velký chaos. Jaromír Zůna je sluha dvou pánů, reprezentuje hnutí SPD, které zpochybňuje NATO i EU, a také hodnoty, které bychom měli spíše upevňovat než relativizovat. Zůna slouží Babišovi a jeho zájmům. Bohužel do toho vstupuje styl Babišovy vlády, což v praxi znamená, že premiér Babiš se rozhodl všechny jemu nepohodlné lidi z ministerstva obrany vyhodit a dosadit si tam své vlastní.
Opravdu představuje Landovský Babišovy „druhé oči“ na ministerstvu obrany?
Ano, tak se to tady prezentuje. Co jsem zaslechl já, Landovský tam byl nasazen, aby hlídal ministra.
Je bezpečnost a obrana pro Babišovu vládu prioritou, jak oficiálně deklaruje?
Vláda na začátku říkala, že to prioritou pro ni bude, že dodrží závazky, které máme k NATO, a bude modernizovat naši armádu. A to nemluvím o dobudování těžké brigády či o protivzdušné obraně a dalších souvisejících záležitostech. Všichni jsme viděli, jak ministryně financí Alena Schillerová sebrala v první fázi obraně 20 miliard. Tak je pro Babišovu vládu bezpečnost priorita, nebo ne?
Zastavil bych se v této souvislosti u KVAČR 2040 (Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040). Koncepce měla být hotová v květnu, máme září, blíží se konec roku a koncepce nikde. Nový termín je říjen. Za mě je velká chyba to, že pokud má být bezpečnost a obrana vládní prioritou, tak měl být KVAČR 2040 rozhodně dříve hotový, než bude sestaven rozpočet, a ne obráceně. Myslím si, že ministr Zůna čeká, kolik dostane peněz a podle toho vytvoří ve spojení s armádou koncepci tak, aby to zapadalo do těch finančních prostředků.
Bavíme se o KVAČR 2040, což je klíčový dokument. Je v něm něco, co vám tam osobně chybí?
Je především na pováženou, že my jsme tu koncepci jako poslanci Výboru pro obranu ještě neviděli. Rád bych dokument ze svého pohledu posoudil a zjistil, co tam chybí, takže vám na tuto otázku nemohu nyní kvalifikovaně odpovědět.
Takže vy nemáte zatím ani nějakou hrubou verzi?
Ne, vůbec nic se k nám nedostalo. Víme pouze z doslechu, co by tam mělo být, na co bude kladen důraz. Je důležité, aby to bylo už hotové, my můžeme být součinní a na řadě věcí se shodnout. Ale ministerstvo obrany musí nejprve dodat našemu výboru hotovou koncepci, abychom ji mohli projednat i s veřejností.
Vláda říká, že příští rok dosáhne 2 % HDP výdajů na obranu, náčelník generálního štábu ale uvedl, nejnověji pro server Novinky.cz, že je to málo a mělo by se cílit na víc. Není v tom rozpor?
Jsem rád, že to náčelník generálního štábu říká. Měl na začátku obavu, aby to nebylo o tom, že vláda něco řekne a tím se bude řídit. Vláda nyní navýšila finance pro obranu a měla by to být 2 % HDP. Uvidíme, zda všechny výdaje budou následně uznané Severoatlantickou aliancí, nicméně pořád je to málo. Souhlasím s Hlaváčem, že neplníme sliby ohledně našich vojenských schopností. Nemáme dobudovanou těžkou brigádu, jak jsem již zmínil, máme se podílet i na dalších věcech, třeba protivzdušné obraně. V této souvislosti chci říct, že se musíme upnout především na dobudování vrstvené protivzdušné obrany.
My to ale všechno neplníme. Když budeme plnit schopnosti, tak ale na druhé straně nedosáhneme 2 % HDP na obranu. Je to samozřejmě otázka správného financování. Pokud bychom nastavili financování tak, že bychom každý rok zvyšovali o 0,2 % HDP, tak budeme do roku 2030 plnit i schopnosti. Největší problém vidím v tom, že nikdo, kdo byl na ministerstvu obrany, nestanovil dlouhodobý plán financování, například na deset let. A v žádném případě by se na něj nesmělo sahat, aby byla zajištěna kontinuita a předvídatelnost.
Jaké zbrojní nákupy či zakázky by měla naše armáda bezpodmínečně v dohledné době dokončit?
Už jsme se bavili o závazku NATO dobudovat těžkou brigádu. K tomu máme ze Švédska bojová vozidla pěchoty CV90. Hovoříme také o kolové platformě, kdybychom měli vybírat mezi několika výrobci. Mluvím tady o vozidlech Pandur EVO, Boxer či Patria, což nám nabízí Finové.
Vnímáte zmíněnou zakázku jako tu, kterou by měla vláda prioritně řešit?
Ano, určitě, je to podle mě jedna z velkých zakázek, do které bychom se měli co nejdříve pustit. Je nutné se ale bavit také o dronové koncepci. Vidíme, jakým způsobem vedou Rusko a Ukrajina válku. Právě Ukrajina nám nabízí své sofistikované systémy, její know-how je velmi cenné.
Daří se armádě přilákat nové rekruty? Dokáže je dostatečně motivovat? Zůna oznámil, že armáda letos nabere o třetinu více vojáků, než původně plánovala.
Domnívám se, že posun je v této oblasti obrovský. Vojáci si dříve právem stěžovali na nedostatečné finanční podmínky, ubytovací kapacity a další věci, dnes je situace jiná. Když si vezmete, že prodejna LIDL nabízela svým zaměstnancům lepší podmínky než měli vojáci, tak asi něco bylo špatně. Podmínky vojáků zlepšila naše vláda, byť kriticky říkám, že to mělo být ještě dřív a nelíbilo se mi, že k tomu došlo až na konci vlády Petra Fialy v roce 2025. Důležitá je také otázka benefitů pro vojáky. I v této oblasti došlo ke zlepšení.
V neposlední řadě musíme nabídnout těm, kdo chtějí sloužit své zemi, také moderní techniku. Zmíním třeba u nás na Moravě mechanizovanou brigádu v Bučovicích, kde mají dýchavičná bojová vozidla pěchoty, takže to asi není pro mladého člověka žádná motivace. Dnes by v moderním pojetí válčení nemohla uspět. Musíme rovněž vojákům zajistit profesní růst, a to jde ruku v ruce právě s moderní technikou. Určitě je třeba zmínit i aktivní zálohy a navýšit jejich počet. Takže uvidíme, jestli v tomto pozitivním trendu bude pokračovat i ministr Zůna.
