Představitelé dolní komory Parlamentu České republiky v pondělí uctili památku Jana Palacha, který se před 54 lety na protest proti nastupující normalizaci upálil v Praze na Václavském náměstí.

Jan Palach chtěl svým činem probudit národ z rezignace a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Ve čtvrtek 16. ledna 1969, přibližně ve 14.30 hodin se student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy u kašny pod Národním muzeem na Václavském náměstí zapálil. Protestoval tak proti potlačování svobod a snažil se vyburcovat národ k odporu proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Zemřel o tři dny později, 19. ledna 1969.

Dále čtěte

Generál uspěl. Ale s podceňováním venkova se musí skončit. Obrátíme se na miliony domácností s jasným vysvětlením

Generál Petr Pavel uspěl a oslovil více lidí, než předvídaly průzkumy. Získal 35 procent hlasů. Také se ale naplnila hororová…

V pondělí si památku jeho statečného činu položením květin a zapálením svíček připomněli pod Národním muzeem, na místě, kde se Jan Palach zapálil, předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a místopředsedové sněmovny Věra Kovářová (STAN), Jan Skopeček (ODS), Olga Richterová (Piráti), Karel Havlíček (ANO) a Klára Dostálová (ANO). Spolu s nimi se pietního aktu zúčastnil i ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Jan Palach však nebyl jediný, kdo takto protestoval po srpnové invazi. Další student, Jan Zajíc, se upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Jan Palach. Byl tu také Polák Ryszard Siwiec, jehož jméno jsme dlouho neznali, a pak také méně připomínaný reformní komunista Evžen Plocek.

Na počest Palachova činu byl v roce 2014 vyhlášen 16. leden významným dnem České republiky.

Otevřít galerii (10)