Průhonický zámek FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
Nepředstavujte si, že Průhonický park ležící sotva 20 kilometrů od centra Prahy nabízí jen lehkou procházku – náročnou tak akorát, aby se člověk nezapotil, ale zároveň mohl prohlásit, že svou denní dávku pohybu už má splněnu. Zvlášť pokud se vydáte na desetikilometrový vyhlídkový okruh, můžete v Průhonicích strávit klidně celý den a připadat si tu skoro jako na horské túře.
Svou trasu si ovšem vybere každý včetně rodin s malými dětmi a kočárky nebo tělesně handicapovaní výletníci. Do parku mohou i pejskaři, ale mazlíčka musí mít na vodítku. V těchto dnech navíc začíná jít i o něco jiného než o protažení těla. Tento kus člověkem upravené přírody se totiž po zimě začíná postupně vybarvovat.
Pro potěchu oka se vydejte do Podzámeckého alpina, probouzející se jarní květy však objevíte v celém parku. Při vstupu si vyžádejte mapku s popisem toho, kde jaký druh roste. V pátek se zahajuje nejen hlavní sezóna, ale poprvé v historii se také veřejnosti po rekonstrukci otevírají drobné stavby zasazené do krajiny přiléhající k zámku s novými expozicemi.
V Rybárně se lze seznámit s tamním vodním prostředím včetně ekosystémů tekoucích a stojatých vod a s krajinářskými principy zakladatele parku hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy, díky kterým se celý areál dostal na Seznam světového dědictví UNESCO. Přístupný je rovněž strážní domek Wachhaus s krásným výhledem na hladinu rybníka a Česká chaloupka poblíž vstupu Hájovna (zde je dobré zaparkovat, pokud chcete ušetřit).
Pro svou romantickou podobu se objevila v několika pohádkách, například Tři veteráni a Popelka. A právě pohádkám, které se v parku natáčely, se věnuje expozice uvnitř. Spíše dětem je určena i mobilní pátrací hra Nejkrásnější park v aplikaci Skryté příběhy. Děj se odehrává v roce 1885, kdy se hrabě rozhodl zvelebit zanedbaný park a lužní les na svém panství a snil o tom, že dokáže vytvořit krajinu plnou nádherných květin, vzácných stromů, rybníků a vodopádů.
Odpověď na otázku, zda se mu to povedlo, vám dá samotná návštěva Průhonického parku. Ať už si zvolíte nejpohodlnější trasu prakticky bez převýšení, nebo se rozhodnete dát si trochu do těla, budete se těšit i z estetického zážitku. Základem kompozice jsou přitom mistrně volené průhledy zakončené nějakou dominantou, což je většinou zámek nebo skupina stromů.
Porosty dřevin (mnohdy cizokrajných) střídají luční plochy, rybníky a potoky. Na Botiči a jeho přítocích vyrostly jezy, přepady a slepá ramena. Průhonické Alpinum rozkládající se ve skalnatých partiích nedaleko zámku je v evropském měřítku unikátní – využívá přirozený terén v podobě břidlicových teras, které zde dosahují výšky až 20 metrů. Už na začátku jara hraje barvami, kterými čerstvé květy přitahují čmeláky a motýly.
