Po útoku na Ukrajinu v únoru 2022 Rusové na Špicberkách strhli norskou vlajku a nahradili ji sovětskou – červenou se žlutým srpem a kladivem. Rozhodli se totiž vsadit na nostalgické nálady svých obyvatel a na arktickém souostroví ve velkém rozjet turistický byznys.

Využívat Špicberky k podnikání Rusku umožňuje smlouva, k níž se připojilo v roce 1935. Problém je, že se jedná o území NATO, takže zdejší ruské aktivity v napjaté atmosféře posledních let vzbuzují podezření.

„Je to velmi rozlehlá oblast a norské úřady nemají plnou kontrolu nad vším, co se děje v ruských osadách. Je to tedy místo, kde Rusko může testovat soudržnost NATO, zkoušet vzorce reakcí a to, jak norské úřady odpovídají na různá opatření,“ uvedl Andreas Østhagen, odborník na bezpečnostní politiku v Arktidě z Institutu Fridtjofa Nansena.

„Je to groteskní, ale…“

Domnívá se, že Rusko a jeho těžební společnost Arktikugol se snaží zpochybnit status Špicberků a norskou svrchovanost nad souostrovím. Norsko nedávno přijalo novou strategii pro Špicberky, v níž chce vláda a úřady posílit kontrolu. Norské úřady si však také přejí, aby se napětí nezvyšovalo a aby Rusko nemělo důvod k eskalaci.

Dále čtěte

Norští rybáři poslali ruský torpédoborec „na chuj“, rána z děla je těsně minula

Norská rybářská loď, která se 12. září ráno chystala vytáhnout úlovek v ekonomické zóně Norska v Barentsově moři, se vzepřela…

Østhagen norské úřady kritizuje za to, že o výzvách nemluví jasně. „Všichni víme, jak to je, nejsme hloupí,“ řekl deníku Dagens Nyheter (DN), který ze souostroví v Severním ledovém oceánu přinesl reportáž.

Nad někdejší hornickou osadou Pyramiden, která dnes připomíná město duchů, vlaje kromě ruské také sovětská vlajka. „Je to trochu groteskní. Trochu jako kdyby Německo budovalo nacistickou vesnici,“ konstatoval Terje Aunevik, radní z norské hornické obce Longyearbyen, jenž žije na Špicberkách 25 let a dlouho pracoval v cestovním ruchu.

Podobné symboly však nebere na lehkou váhu. „Jednotlivě se mohou zdát banální, ale sovětské vlajky ruské důlní společnosti, srp a kladivo, vojenské průvody pořádané na ruský Den vítězství, to vše dohromady tvoří vzor.“

Výkladní skříň socialismu

Uhelný důl v osadě Pyramiden koupil Sovětský svaz od Švédska v roce 1927 a pokusil se kolem něj vytvořit socialistickou výkladní skříň. Pro více než tisíc obyvatel vybudoval kulturní centrum či sportovní halu se dvěma bazény. Zaměstnanci dolu dostávali po celý den zdarma jídlo v městské jídelně, měli nemocnici, koncertní sál, kino a vyšší platy než horníci v jejich vlasti.

Dále čtěte

„Ruským pohraničníkům nevěříme.“ Na hranici s agresorem vyroste další plot s ostnatým drátem

Na norsko-ruské hranici by mohl vyrůst vysoký plot s ostnatým drátem, prohlásila norská ministryně spravedlnosti Emilie…

Ve velké sportovní hale se po desetiletí konaly soutěže „arktické olympiády“, kterých se účastnily týmy z norského Longyearbyenu a další ruské osady Barentsburg. Uprostřed studené války slavili obyvatelé Sovětského svazu a Norska sdruženého v NATO společné svátky a vzájemně se účastnili sportovních a kulturních akcí. Teď je kvůli válce na Ukrajině atmosféra mezi nimi stále napjatější a rozdělenější.

Po rozpadu SSSR v roce 1991 obyvatelé Pyramiden narychlo opustili. Rusko už nechtělo platit velké peníze za nerentabilní těžbu. Jenže v posledních letech se státní těžební společnost pokouší městečku vdechnout nový život. Pořádá sem turistické výpravy, jejichž součástí je dvouhodinová prohlídka s ruským průvodcem.

Zájem je hlavně z Číny

Ten vám mimo jiné ukáže nejsevernější sochu Lenina na světě, nejsevernější klavír nebo nejsevernější bazén. Na výlet lodí do Pyramidenu nebo do osady u dosud činného ruského dolu Barentsburgu se vydává jen málo norských turistů. Většina jich je z Číny nebo východní Evropy.

Dále čtěte

FOTO: I na pivo pod dohledem Lenina. Živoucí skanzen je jako sen, z něhož je úlevné se probudit

REPORTÁŽ / Pokud bych měla parafrázovat slavnou scénu ze Svěrákovy a Smoljakovy komedie Rozpuštěný a vypuštěný, napsala bych: „Lenin, Lenin,…

S tím, jak Rusko vystupňovalo svou válku proti Ukrajině, se rozšířily jeho plány na zvýšení přítomnosti na Špicberkách. Pokusilo se zavést charterové lety z Murmanska přímo na Špicberky, aby zvedlo cestovní ruch, ale norské úřady tomu zabránily. Vyžadují totiž mezipřistání na norské pevnině, kde ruští turisté obvykle nedostávají víza.

Těžební společnost nyní plánuje najmout velké výletní lodě, které by turisty vozily přímo z Murmansku, aby se vyhnuli norským požadavkům. Podle redaktorky DN je však patrné, že pro rozvoj cestovního ruchu budou zapotřebí značné investice. Pochválila sice boršč a pelmeně, které si s fotografkou daly ve velkém zrekonstruovaném hotelu, ale zbytek města na ni působil neutěšeně.

Město obsadila zvířata

„Jeho část zabrala zvířata. Pod zchátralými budovami žijí polární lišky, na hřišti se pasou sobi a na mnoha okenních římsách jsou opuštěná ptačí hnízda. Cestou sem jsme na druhé straně fjordu viděly dva lední medvědy a večer před naším příjezdem se dole u přístavu pohyboval další medvěd,“ popsala v reportáži. Kvůli těmto šelmám se prý nikdo nesmí bez pušky vzdálit dál než 50 metrů od hotelu.

Díky chladu a suchému vzduchu se však domy a jejich zařízení dochovaly v dobrém stavu. „V sovětských dobách byl život v Pyramidenu a Barentsburgu krásný. Byla to města, ne jen osady,“ řekla průvodkyně Natalja Timofejevová, zaměstnankyně těžební společnosti Arktikugol.

Vojensky napjatá oblast

O tom, že současné úmysly Ruska pozvednout zašlou slávu svých hornických osad na Špicberkách nespočívají pouze v rozvoji turismu, svědčí nedávný návrh ruského poslance, aby stát vybudoval v Barentsburgu věznici pro teroristy se zvýšenou ostrahou, přičemž za teroristy může Putinův režim označit i své odpůrce.

Dále čtěte

„Vlajky mění jako trenýrky.“ Státy kolem Baltu jsou proti vrakům převážejícím ruskou ropu bezmocné

Polovina tankerů, které přepravují ruskou ropu ve Finském zálivu, nemá spolehlivé pojištění a několik z jich je v tak špatném…

Jon Fitje Hoffmann, zvláštní poradce norské bezpečnostní policie PST, která sídlí na Špicberkách, však ruskou aktivitu nevnímá jako provokaci vůči norským úřadům. „Spíše chce oslovit publikum v Moskvě,“ uvedl.

Z Arktidy se stává vojensky velmi napjatá oblast. Poloostrov Kola je domovským přístavem ruské arktické flotily, z velké části nepoškozené válkou proti Ukrajině. Velké ruské ponorky se pohybují pod mořským ledem dále na sever s jadernými zbraněmi na palubě. Pokud by se ruská flotila v případě války chtěla dostat do Atlantiku, musela by proplout vodami mezi norskou pevninou a Špicberky.

S táním mořského ledu se navíc otevírají nové námořní cesty, což může přinést ekonomické i vojenské výhody. Díky změně klimatu a Golfskému proudu mají Špicberky uprostřed Arktidy přístavy bez ledu a moderní infrastrukturu.

Výzkumníci v oblasti bezpečnostní politiky mluví v této souvislosti o závodě o Špicberky. Ruská státní těžební společnost Arktigukol v posledních měsících na Špicberkách přijala oficiální delegace z Číny a Turecka, aby projednaly spolupráci v oblasti výzkumu.

Zájem Číny účastnit se výzkumu v Pyramidenu potvrdila mluvčí ředitele Arktikugolu Darja Sljuňajevová. Těžební společnost podle ní také posílila turistický byznys od roku 2022, kdy na Ukrajině začala, jak říká, vojenská speciální operace. Nově plánují zahájit prodej týdenních turistických balíčků „v ruské části souostroví“.

Otevřít galerii (12)