FOTO: Špičková armádní nemocnice v lesích, kam převezou pacienty s koronavirem

Těchonín. Malebná horská obec v Orlických horách kousek od hranic s Polskem. Na první pohled tady není nic, co by mělo zajímat celou zemi. Až na uzavřený a přísně střežený areál obehnaný vysokým plotem a ostnatým drátem. Zrekonstruovaná obdélníková budova se zeleným pláštěm a přistávací plochou pro vrtulníky na střeše. Místo, kam by v případě potřeby byly sváženi ve větším množství pacienti nakažení koronavirem – pokud by už nestačily kapacity v pražské Nemocnici na Bulovce.

V Těchoníně se nachází armádní Centrum biologické ochrany s nejvyšším možným stupněm zabezpečení a stupněm biologického rizika BSL 4. Jde o unikátní nemocnici, kterou nedisponuje ani řada jiných členských států NATO. Jako tajný vojenský objekt vznikla nemocnice už v 70. letech minulého století. Mimořádná byly už samotná stavba. Budova je odlita jako celek ze speciálního betonu. Interiér je hermeticky uzavřený. Celá budova je udržována v nepřetržité pohotovosti a smluvně má sloužit i ostatním partnerům z NATO.

Přesto se v nemocnici nenacházejí žádní lékaři ani sestry. V případě „ostrého“ zahájení provozu sem armáda dopraví vybrané lékaře a další personál z ostatních vojenských i nevojenských nemocnic. Personál, který je na takové nasazení dlouhodobě připravován. Na práci v Centru je připravováno i několik desítek „záložáků“. „Aktivní záloha Agentury vojenského zdravotnictví, konkrétně Odboru biologické ochrany Těchonín, je nesmírně specifickým prvkem aktivní zálohy jako takové. Na zájemce o službu jsou kladeny velmi vysoké odborné, psychické a fyzické požadavky,“ vysvětlil při cvičení v roce 2017 koordinátor pro jednotky AZ OBO Těchonín kapitán Tomáš Gröger a doplnil: „Jedná se například o lékařský personál a nelékařský zdravotnický personál určený pro oddělení zabezpečení příjmu nízkoprahových nákaz, oddělení dočasné hospitalizace či oddělení intenzivní péče. Jsou zde místa také pro laboranty pracovišť biochemické, hematologické a mikrobiologické diagnostiky či farmaceuty, ale také třeba řidiče či kuchaře.“

Samotný provoz nemocnice připomíná sci-fi film. V nemocnici je udržován podtlak. Personál se tu pohybuje výhradně ve speciálních oblecích, dorozumívá se pomocí vysílaček. Budova je konstruována tak, že z ní nemůže nic uniknout. Pokud by byl její plášť porušen, kyslík bude proudit do interiéru, ale ne ven do okolí. Nemocnice neprodukuje žádné odpady. Veškerý odpad včetně všech tekutých odpadů končí ve speciálním zařízení v suterénu a následně ve vlastní spalovně.

První budova vznikla na místě bývalých kasáren v 70. letech. Po roce 2000 areál armáda přebudovala na Centrum bilogické ochrany. Ještě před několika lety vláda vážně řešila zrušení Centra, náklady na provoz se každoročně pohybují okolo 120 milionů korun. Nakonec bylo rozhodnuto o tom, že nemocnice bude i nadále udržována v pohotovosti. Navíc by zde měly vyrůst nová ubytovna a hala na další zdravotnické prostředky.

Podle oficiálních informací zařízení zatím nemuselo hospitalizovat žádné pacienty. Centrem biologické ochrany však prošli vojáci vracející se ze zahraničních misí. Kapaciata nemocnice je několik desítek pacientů. V praxi je postup takový, že po případném zjištění pacienta s koronavirem bude nakažená osoba převezena na Bulovku. Zde jsou připraveny dva pokoje s možností doplnění několika dalších. Až ve chvíli, kdy by kapacita na Bulovce nestačila, bude zaktivováno Centrum biologické ochrany v Těchoníně. Od „písknutí“ potřebuje zařízení 12 hodin, během kterých bude uvedeno do plného provozu.

Otevřít galerii (30)