Pokud zatoužíte na výletě do Dánska vidět víc než Kodaň, ale zároveň nebudete mít času nazbyt, vypravte se asi třicet kilometrů na západ do malebného Roskilde. Přestože se toto starobylé město může pochlubit jedním z největších historických a architektonických klenotů severní Evropy, na rozdíl od Kodaně v něm nepotkáte davy turistů.
Tamní katedrála z 12. a 13. století je považována za mistrovské dílo gotiky doplněné o renesanční, klasicistní, historizující a funkcionalistické prvky. Z architektonického i historického hlediska jde o nejvýznamnější církevní stavbu v Dánsku, protože odráží jeho historii od středověku až po současnost.
Díky přibližně třem milionům červených cihel je jedinečným příkladem raného používání tohoto materiálu pro stavbu velkých církevních budov v severní Evropě. Architektura katedrály následně ovlivnila stavbu kostelů v celém severském regionu.
Klenuté stropy, lomené oblouky a vnější opěry byly architektonickou inovací, která naplnila kostel světlem. Katedrála je první gotickou stavbou ve Skandinávii. Není tedy divu, že se v roce 1995 stala součástí světového dědictví UNESCO.
Vyrostla na místě románského kostelíka, kde ještě předtím stával dřevěný svatostánek vybudovaný vikingským králem Haraldem Modrozubem. V průběhu staletí ke gotické stavbě přibyla řada kaplí, do nichž jsou pochováváni příslušníci dánské královské rodiny.
Čtyřicet hrobek
Zvenčí jsou všechny z červených cihel, ale uvnitř je každá z nich unikátní. V katedrále se nachází 40 hrobek – ta poslední je připravena pro královnu Markétu II., která letos v lednu přenechala trůn svému synovi.
Do výzdoby hrobek, zejména pokud jde o fresky, se promítají dějiny panovníků, církve a celé země. Za nejkrásnější středověký prostor v Dánsku je považována kaple Tří králů plná barevných nástěnných maleb, v níž jsou pohřbeny tři královské páry.
Pod krásným klenutým stropem plným zlatých hvězd byly k poslednímu odpočinku uloženi Christian IV., Frederik III. a královna Sophie Amalie. Celá kaple je vyzdobena iluzivní malbou z 19. století, doby národního romantismu, takže motivům dominují hrdinové dánské historie.
Bílá kaple byla postavena pro Frederika V. a jeho rodinu. Stavbu zahájil v roce 1774 nejvýznamnější klasicistní architekt C. F. Harsdorff a dokončil ji jeho žák C. F. Hansen. Původně měl projekt trvat sedm let, ale nakonec bylo po čtyřicetileté pauze hotovo až v roce 1825.
Pohřební kaple pro Christiana IV. má styl holandské renesance. Na štítové straně jsou znázorněni malí cherubíni a ženské postavy symbolizující křesťanské ctnosti.
Nejnovějším a poněkud nenápadným architektonickým přírůstkem pohřebiště je kaple s hrobkou Frederika IX. a královny Ingrid z roku 1985. Její styl je jednoduchý a představuje skvělý příklad moderní funkcionalistické architektury.
Sarkofágy Christiana V. a královny Charlotte Amalie jsou zase nádhernou ukázkou barokního umění – ozdoben je každý centimetr mramoru. Lebky mají připomínat, že jsme pouze smrtelníci a že život je krátký také, pokud jde o královskou rodinu.