Komunisté se aktivně účastnili demonstrací, na kterých se veřejně ozývaly protesty proti naší pomoci Ukrajině. FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
Na Václavském náměstí se již poněkolikáté sešli demonstranti svolaní proruským dezinformátorem Ladislavem Vrabelem. Účast na akci byla výrazně nižší a podle odhadů se jí mohly zúčastnit maximálně dva tisíce lidí. Vrabelovi příznivci zřejmě dali před vyjádřením vlasteneckého názoru přednost teplu.
Kdo se však akce účastnil v hojném počtu, byli komunisti. Podle množství rudých fanglí, srpů a kladiv to vypadalo, že si pod koněm dal dostaveníčko lumpenproletariát z celé České republiky. Pro jistotu se ještě opatřili rudými vestami, na nichž se skvěl oxymóron: „Měním svět k lepšímu. Jsem komunista.“
Jinak se vlastně oproti minulé demonstraci nezměnilo takřka nic. Pódium patřilo bývalým politikům a obskurním postavám všeho druhu, z nichž padaly stejné „myšlenky“, jen vždy vyřčené jinými slovy. Mezi účastníky všeho věku tak rezonovaly hlavní Babišovy narativy vydatně přiživované všemi řečníky – válka, mobilizace bude, generál požene naše syny na Ukrajinu, má za úkol zničit národ, vláda by měla podat demisi, Ukrajina by se měla vzdát, Česká republika by neměla podporovat Ukrajinu a na Hradě by měl usednout Andrej Babiš.
Prvním řečníkem se stal bývalý premiér Jiří Paroubek, který u Vrabela vycítil možnost užít si dalších deset minut slávy. Z pódia bouřil, že budeme-li hlasovat pro Pavla, vláda utáhne šrouby. „Pryč s vládou, pryč s generálem,“ hulákal na závěr brunátný Paroubek.
Předsedkyně komunistů, kteří minulý týden vyjádřili veřejnou podporu Andreji Babišovi, Kateřina Konečná, jež si svůj třídní boj odpracovává v potu tváře v Evropském parlamentu, svým nepříjemným pisklavým hlasem sdělovala, že pětikoalice rozděluje společnost na elitu a zbytek. „Tak málo mladých lidí přišlo, protože mladí jsou tak chudí, že nemají ani na cestu do svého hlavního města,“ prohlásila Konečná. Může za to samozřejmě vláda. A Konečná jedním dechem dodala, že sankce proti Rusku jsou špatné a měly by se zrušit. Na konci pak hecovala dav ke skandování „Fialový hnus!“. Pod rudými vlajkami stojící soudruzi pak už sami přidávali „My chceme mír!“.
A přituhovalo. Nejen počasí, které na Václavské náměstí sypalo miliony malých sněhových vloček, ale i rétorika na pódiu. Ta byla chvílemi naprosto odporná. Pokřiky o nepřátelích, kteří musejí být poraženi, jinak stát zhyne. Lži o tom, že bude přijat zákon zakazující kritizovat vládu a pořádat protivládní demonstrace. „Příště už nás tady budou chytat policajti a odvážet nás,“ bezostyšně prohlásil Vrabel.
Vladimíra Vítová, předsedkyně Českého mírového fóra a Aliance národních sil, říkala cosi o lidech placených Sorošem (takhle to opravdu vyslovuje, pozn. red.) a Aspen institutem, nad nimiž musí lid samozřejmě zvítězit. Do toho pak přimotala husity, slovanství a trochu strašení exhumovaným tématem migrantů: „Vláda plní příkazy globalistů, kteří nás chtějí dostat do otroctví.“ Svůj výstup zakončila pokřikem, za nějž by se nestyděl ani bratr Žižka: „Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme!“
„Zabít nás chtějí! Zabít!“ křičela v davu paní středního věku. A mladší muž to ještě upřesnil, kdyby v tom snad okolostojící neměli jasno: „Ten válkychtivej sr*č. Ten nastrčenej generál.“
Stalinista Josef Skála, který v srpnu 1968 vítal okupanty, se opájel vizemi „My je porazíme!“ a poděkoval Vrabelovi za to, že u Strakovky zřídil „pietní místo“ pro pána, který se tam zastřelil, neboť, jak Skála zdůraznil, „Lidi páchají kvůli vládě sebevraždy“.
I tentokrát nechali organizátoři na náměstí nainstalovat obří televizní obrazovku, ale klidně se mohli s ohledem na počet účastníků obejít i bez ní, protože na pódium bylo dobře vidět i z poslední řady. Ušetřit mohl Vrabel i na zvukové aparatuře, stačilo by, kdyby řečníci trochu zvýšili hlas a slyšeli by všichni.
U magistrály a na rampě Národního muzea mezitím stálo pár desítek lidí s ukrajinskými a evropskými vlajkami a obřími bannery proti Putinovi a na podporu Ukrajiny. Autobusy i auta na ně při průjezdu troubily a řidiči s účastníky si navzájem ukazovali „véčka“.
