Francie: Boj o budoucnost Evropy

(Profimedia)

FOTO: Profimedia

Již v tuto neděli voliči rozhodnou, kdo povede v příštích pěti letech Francii – dosavadní prezident Emmanuel Macron, nebo kandidátka krajně pravicového Národního sdružení, Marine Le Penové. A přestože Macron nad svou soupeřkou zatím vede o několik procentních bodů v průzkumech veřejného mínění, rozdíl mezi oběma kandidáty není zdaleka tak velký, aby bylo vítězství Le Penové nemyslitelné.

Význam Francie pro bezpečnost a prosperitu Evropy v podstatě nelze přecenit – jde o druhou největší ekonomiku Evropské unie, která má momentálně v této organizaci s přehledem nejsilnější a nejzkušenější armádu. Zároveň je Francie jedním ze zakládajících států Severoatlantické aliance (NATO) a stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Má proto smysl se ptát, jak by případný triumf krajní pravice v této zemi ovlivnil Evropu a potažmo Českou republiku.

Na straně Ukrajiny

Vítězství Le Penové budí zvláštní obavy v souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajině. Macron je sice ve střední a východní Evropě často cílem oprávněné kritiky za příliš „měkký“ postoj vůči Rusku, který se projevil třeba jeho odmítnutím použití termínu „genocida“ pro popis ruských masakrů v okolí Kyjeva. Zároveň se ale choval jako relativně spolehlivý partner Ukrajiny odhodlaný ke společnému postupu Západu proti ruskému agresorovi.

Francie se pod Macronovým vedením podílela na zavedení bezprecedentních ekonomických sankcí a po odhalení masových hrobů v Buči vyzvala k jejich dalšímu zpřísnění, především k embargu na dovoz ruské ropy a uhlí. Dosavadní prezident zároveň posvětil dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, jejichž cena se dosud odhaduje na 120 milionů eur a měla by v nejbližší době dosáhnout minimálně hodnoty 300 milionů eur. Do Buče také vyslal elitní francouzské forenzní analytiky, jejichž práce má přispět k sesbírání potřebných důkazů pro obžalobu Putinova režimu před Mezinárodním trestním soudem v Haagu.

Macron nebyl žádný ruský kolaborant ani na domácí půdě, když na začátku dubna nechal vypovědět pětatřicet ruských diplomatů. Ke srovnatelnému kroku se Francie odhodlala naposledy v roce 1983 a v celé…

Přečetli jste část exkluzivního obsahu pro předplatitele Týdeníku FORUM

Pokračujte dál ve čtení přihlášením do čtenářské zóny. Online verze článku je dostupná pouze pro předplatitele digitální verze předplatného.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]