Letadlová loď USS Enterprise společně s lodí Charles De Gaulle FOTO: By U.S. Navy photo by Photographer's Mate Airman Doug Pearlman, wikimedia commons, Public Domain
FOTO: By U.S. Navy photo by Photographer's Mate Airman Doug Pearlman, wikimedia commons, Public Domain
Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle a její doprovodná válečná plavidla ve středu proplula Suezským kanálem a míří do oblasti Rudého moře a Adenského zálivu. Podle prohlášení francouzského ministerstva obrany se jedná o přípravné kroky pro budoucí misi zaměřenou na zajištění svobody plavby v Hormuzském průlivu, píše agentura Reuters. Elysejský palác následně uvedl, že předsunuté nasazení lodi je signálem, že Francie a její partneři jsou nejen připraveni, ale i schopni zajistit bezpečnost průlivu.
Francie zároveň navrhuje, aby byla otázka Hormuzského průlivu řešena odděleně od americko-íránských jednání, uvedl dále podle agentury AFP úřad francouzského prezidenta. Francie podle Elysejského paláce může umožnit, aby íránské tankery opět mohly proplouvat průlivem, a to za předpokladu, že se Teherán zaváže se Spojenými státy jednat „o podstatných záležitostech“, jak Washington požaduje. Spojené státy Francie naopak vyzvala, aby zrušily svou námořní blokádu zaměřenou proti Íránu a využily íránské ochoty k jednáním.
Agentura AFP neupřesňuje, co přesně je „podstatnými záležitostmi“ míněno, nicméně Washington dlouhodobě po íránském režimu žádá, aby ukončil svůj jaderný program včetně obohacování uranu na svém území
Francie a Británie usilují o vznik mnohonárodnostní mise, která by chránila obchodní lodní dopravu v průlivu, „jakmile to podmínky dovolí“. Obě země již dříve zdůraznily, že mise bude výhradně obranného charakteru.
Úderná skupina letadlové lodi Charles de Gaulle byla nasazena ve východní části Středozemního moře krátce poté, co Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Podle Reuters může na moři zůstat po dobu čtyř až pěti měsíců. Loď slouží ve francouzském loďstvu od roku 2001, jako jediná letadlová loď v Evropě má jaderný pohon a může nést až 30 bojových letadel Dassault Rafale.
Teherán v reakci na americko-izraelské útoky mimo jiné ochromil námořní dopravu v Hormuzském průlivu. Touto strategickou úžinou bylo před konfliktem převáženo 20 procent veškeré ropy obchodované na světovém trhu a obdobné množství zkapalněného zemního plynu. Průliv nebyl znovuotevřen ani poté, co se Spojené státy a Írán shodly na příměří, které vstoupilo v platnost 8. dubna.
Spojené státy již několik týdnů žádají okamžité otevření průlivu, což Teherán odmítá vzhledem k pokračující americké námořní blokádě íránských přístavů, jejímž deklarovaným cílem je omezení příjmů íránského režimu z prodeje ropy.
V neděli večer americký prezident Donald Trump oznámil novou operaci s názvem Projekt Svoboda s tím, že americké námořnictvo bude doprovázet obchodní lodě při jejich plavbě průlivem. V noci na středu ale Trump uvedl, že USA tuto operaci nakrátko přerušují vzhledem k údajně pokročilé fázi jednání s Teheránem. Ve středu pak Trump Íránu pohrozil bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu.
Trump v minulosti opakovaně kritizoval západní země za to, že se odmítají vojensky podílet na potlačení íránské blokády průlivu a Severoatlantickou alianci označil za „papírového tygra“. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který se již déle zasazuje o to, aby Francie hrála větší roli v obraně Evropy společně s partnery, 25. dubna prohlásil, že považuje klauzuli o společné obraně Evropské unie za „silnější“ než tu, která spojuje NATO.
Klauzule o vzájemné obraně zakotvená v článku 42.7 Smlouvy o Evropské unii, která ukládá ostatním zemím EU povinnost přijít na pomoc kterémukoli členskému státu, jenž se stane terčem útoku, je „neochvějná“, uvedl Macron. Je jednoznačná a „v podstatě silnější než článek 5“ zakládající smlouvy NATO, uvedl. „Umožňuje solidaritu mezi členskými zeměmi, ale nenechává žádnou volbu.“ dodal francouzský prezident.
