Francouzský centristický prezident Emmanuel Macron v nedělním druhém kole prezidentských voleb obhájil mandát se ziskem 58,55 procenta hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová získala 41,45 procenta. Informovaly o tom tiskové agentury po sečtení všech hlasů. Účast dosáhla necelých 72 procent. Výsledky hlasování zhruba odpovídají projekcím, které zveřejnila francouzská média v neděli večer po uzavření volebních místností. Ty připisovaly Macronovi vítězství s asi 58 procenty hlasů a Le Penové kolem 42 procent.

Le Penová už uznala svou porážku. Svůj výkon i tak označila za zářné vítězství a řekla, že hodlá proti Macronovi dále bojovat, zejména v červnových parlamentních volbách. Macron ve vítězném projevu řekl, že chce být prezidentem i pro stoupence krajní pravice, která zaznamenala svůj dosud nejlepší výsledek v moderní francouzské historii. Francouzskému prezidentovi gratulovala ke znovuzvolení řada evropských i světových lídrů.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM hledá kořeny ruského zla

Nové vydání Týdeníku FORUM se na obálce ptá: Kde se v Rusku rodí zlo? V přilehlém textu pak čtenář nalezne sedm…

„Myslím na ty, kteří volili Marine Le Penovou (…), protože od této chvíle už nejsem kandidátem jednoho tábora, ale prezidentem všech. Vím, že mnoho našich spoluobčanů, kteří se dnes rozhodli pro krajní pravici a také hněv a nesouhlas, které je přiměly k volbě tohoto projektu, si žádají odpověď. Je to má odpovědnost,“ slíbil Macron v povolebním proslovu pod Eiffelovou věží.

„Budu dál bojovat za Francii a Francouze,“ řekla Le Penová, jež uznala porážku již asi 20 minut po ohlášení prvních projekcí. „Právě začala velká legislativní volební bitva,“ dodala v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami, které budou v červnu.

Krátce po zveřejnění prvních projekcí gratulovali Macronovi ke znovuzvolení šéfové institucí Evropské unie a lídři řady evropských zemí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na pokračování „skvělé spolupráce“, podobně se vyjádřil i britský ministerský předseda Boris Johnson. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že evropský blok může v „bouřlivém období“ dalších pět let počítat s aktivní rolí Francie, italský premiér Mario Draghi označil výsledek francouzských voleb za úžasnou zprávu pro Evropu. Voliči Emmanuela Macrona vyslali jasný proevropský signál, je přesvědčen německý kancléř Olaf Scholz.

Macronovi poblahopřál i premiér Petr Fiala, Česká republika má podle něj zájem rozvíjet vzájemné vztahy. Výsledek přivítal i šéf české diplomacie Jan Lipavský, který popřál Macronovi odvahu do dalších pěti let služby Francii a Evropě. Je podle něj třeba řešit výzvy od války na Ukrajině po klimatickou změnu.

Gratuluji @EmmanuelMacron k vítězství ve volbách a obhajobě prezidentského mandátu.

Francie je náš důležitý partner, máme zájem rozvíjet intenzivně naše vztahy a naše předsednictví EU přímo navazuje na to francouzské.

Přeji Emmanueli Macronovi, ať se mu ve funkci i nadále daří.

— Petr Fiala (@P_Fiala) April 24, 2022

Macronovo znovuzvolení přivítali také slovenská prezidentka Čaputová, premiér Eduard Heger i šéf diplomacie Ivan Korčok.

Rychlé reakce přišly i od francouzských politiků, radikální levicový politik Jean-Luc Mélenchon, který v prvním kole voleb skončil na třetím místě, Macrona kritizoval jako prezidenta zvoleného nejnižším počtem hlasů v dějinách Francie a vyzval Francouze, aby nepolevovali ve svém boji. Le Penové zase vyslovil uznání krajně pravicový Éric Zemmour.

V některých velkých francouzských městech vypukly po oznámení očekávaných výsledků prezidentských voleb protesty. V centru Paříže podle médií policie rozháněla demonstranty nespokojené s výsledkem slzným plynem stejně jako v Rennes, kde protestující zapálili v ulicích barikádu. Demonstrace o několika stovkách lidí byly hlášeny rovněž z Marseille, Toulouse, Lyon, Nantes, či ze Štrasburku.