Generál Klaus Naumann: Rusku je třeba dát jasně najevo, že to takhle dál nejde

Severoatlantická aliance chce posílit vojenskou přítomnost ve východní Evropě a zároveň pokračovat v dialogu s Ruskem. Bývalý předseda vojenského výboru NATO, generál Klaus Naumann, považuje tento postup za správný. „Rusku, které porušuje zákony a mění hranice, je třeba vyjasnit, že to takhle dál nejde,“ prohlásil generál ve výslužbě v rozhlasové stanici Deutschlandfunk. Naumann přitom poukazuje na válku na východní Ukrajině a anexi Krymu. Rusko označilo Západ za hrozbu a považuje NATO za protivníka, zdůrazňuje generál Naumann. Žádné cvičení NATO nemá přitom ani vzdáleně charakter a rozměr ruských manévrů. Rusové například nacvičovali obsazení polského hlavního města Varšavy. Severoatlantické společenství oproti tomu sází na rovnováhu mezi dialogem a odstrašením. Celý rozhovor redaktora Martina Zagatty s Klausem Naumannem vyšel na webových stránkách stanice Deutschlandfunk. Přinášíme jeho překlad od Jana Martínka.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nyní hovoří o největším budování kolektivní obrany od studené války. Moskva to považuje za provokaci a oznámila protiopatření. Vojenskou odpověď, jak doslova říká. Představa nové spirály zbrojení působí hrozivě. O tomto vývoji se nyní budu bavit s generálem Klausem Naumannem, který dříve předsedal vojenskému výboru NATO. Dobré ráno, pane Naumanne!

Dobré jitro, pane Zagatto!

Pane Naumanne, předseda Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger varuje před vyhrocením vztahů, které by mohlo skončit dokonce válkou mezi NATO a Ruskem. Za jak vážný současný vývoj považujete a jaké starosti vám to dnes ráno působí?

Já považuji odhad Wolfganga Ischingera, kterého si velmi vážím, přece jen za poněkud přehnaný. Platil by, pokud by po opatření jedné strany následovala pouze protiopatření druhé strany a mezitím neprobíhal žádný dialog. To ale není tento případ. NATO přijalo včera (8. července – pozn. red.) rozhodnutí, které je celkově vyvážené, rozumné a defenzivní, a zároveň již na příští týden (na středu 13. července – pozn. red.) svolalo schůzku Rady NATO–Rusko, během níž chce všechny tyto otázky vyjasnit. Co se nyní musí udělat, je dát Rusku, které porušuje zákony a násilně mění hranice, jasně najevo, že takhle to dál nejde a žádné další prohřešky tohoto druhu nebudou tolerovány. Nesmíme nikdy zapomenout, kdo je původcem agrese. Hranice byly jednostranně a násilím narušeny pouze Ruskem – a to je jasným porušením smluv. Jedná se o porušení dohod stálým členem Rady bezpečnosti OSN, která byla právě vůči Ukrajině garantem územní celistvosti, a která tak porušila svou vlastní záruku. Kdo si myslí, že může zaměnit slepici za vejce, ten by si opravdu měl zopakovat školní domácí úkoly.

Neznamená toto jednoznačné a jasné stanovisko, které popisujete, že nyní NATO přece jen sází více na odstrašení než na dialog?

NATO sází na rovnováhu mezi dialogem a odstrašením. Ale složka obranyschopnosti byla po dlouhá léta opomíjena, neboť jsme se nechali ukolébat přesvědčením, že máme v Rusku bezpečnostního partnera, který se na NATO nedívá jako na nepřítele. Bohužel tomu tak již není, což není jen vinou NATO, neboť Rusko klasifikovalo ve své vojenské strategii Západ jako ohrožení a zařadilo alianci mezi své nepřátele. Myslím si, že bychom o tom měli s Rusy mluvit. NATO zastává i nadále svou základní myšlenku, že nikdy nepoužije zbraně jako první, pouze bude-li napadeno.

Ale i německý ministr zahraničních věcí Steinmeier se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že má dojem, jako by NATO řinčelo zbraněmi. Na tom přece musí něco být.

Upřímně vám musím říct, že vyjádření našeho ministra zahraničí opravdu nerozumím. Koneckonců seděl u vládního stolu, kde se schválila cvičení, která později za překroucení faktů označil za řinčení zbraněmi. Nevím, jestli mu uniklo, jaká cvičení od roku 2013 uskutečnilo Rusko. Ani jedno jediné cvičení NATO nemělo ani vzdáleně charakter ruských manévrů. V Rusku se uskutečnila cvičení s až 65.000 vojáky, během kterých se nacvičovalo obsazení Varšavy. Žádné cvičení NATO nepředpokládá jakékoliv agresivní jednání proti Rusku.

Pane Naumanne, jak si tedy vysvětlujete, že německý ministr zahraničí volil taková slova?

To opravdu nevím. Nevím, co to do něj vjelo. Chce získat protiamerické hlasy ve volbách, nebo se chce vybarvit jako mírotvůrce? Mně chybí jakékoliv vysvětlení, které by ospravedlňovalo vyjádření tohoto jinak velmi vyváženého muže, platícího za rozumného politika, který v tomto případě vypustil do světa kontroverzní a realitě zcela odporující bláboly.

Vy si to nedokážete vysvětlit, ale podle průzkumů velká většina Němců Steinmeierovy obavy sdílí. Podle těchto průzkumů odmítají navýšení počtu vojenských jednotek ve východní Evropě a chtějí více dialogu a vstřícnost vůči Moskvě. Lze to ignorovat?

Ne, vždy když chcete tvořit bezpečnostní politiku, musíte jít s lidmi, ale k tomu právě také patří, že jim ukážete, které skutečnosti vedly k tomu, že se nyní Severoatlantická aliance rozhodla k tomuto kroku. Je to řetězec vojenských opatření: ruská cvičení v rozmezí 65.000–115.000 vojáků či oznámení ruského ministra obrany Šojgu z ledna tohoto roku, že uvažuje o reaktivaci tří divizí Západního vojenského okruhu. To jsou kroky, které naší veřejnosti zřejmě nejsou známy a v médiích a od vašich kolegů se o nich také moc nedozvíme, je nutno dodat.

Tomu nevěřím.

Ano, u vás na stanici Deutschlandfunk možná ne, ale pokud se podíváte na celkový mediální obraz, tak zjistíte, že se více píše o tom, jak NATO rozmístí celkem 4.000 vojáků ve čtyřech zemích, než o tom, co dělalo Rusko v uplynulých letech.

Pane Naumanne, třeba i proto, že Rusku předhazujeme jeho chování na Krymu a na Ukrajině a říkáme, že my postupujeme korektně. Teď se objevují úvahy, že se NATO vůči Rusku zavázalo nerozmístit ve východních spojeneckých zemích trvale žádné jednotky. Neporušujeme ale těmi čtyřmi včera ve Varšavě schválenými prapory právě tuto dohodu, i když se teď mluví o rotaci?

Ne, tuto vojenskou část dohod mezi NATO a Ruskem jsem tehdy jako předseda vojenského výboru spoluvyjednával a také v Moskvě vysvětloval. Jasně jsme v dohodě řekli, že za současné a předvídatelné bezpečnostní situace nedojde k žádnému trvalému rozmístění jednotek v nových členských zemích. Současnou a předvídatelnou bezpečnostní situaci, tu ovlivňuje partner Rusko. Toto partnerství porušilo Rusko, ne my. My jsme řekli, že nedojde k trvalému rozmístění. Nyní dochází k rotaci jednotek, to znamená, že toto opatření lze kdykoliv vzít zpět. V pobaltských zemích a v Polsku nedochází k žádnému permanentnímu rozmístění, držíme se dohod mezi NATO a Ruskem a o této interpretaci se budeme příští týden bavit na schůzce Rady NATO–Rusko.

Rotace je jasná, ale jednotky se stejně napřed rozmístí, i když se pak jejich personál bude střídat.

Budou tam rozmístěny tři měsíce, a mohou…

Pak přijdou jiní.

Mohou být kdykoliv staženy, pokud se změní situace. To je rozdíl oproti trvalému umístění.

Pane Naumanne, mluvili jsme o vyjádřeních německého ministra zahraničních věcí, která se vám nelíbila. Na druhé straně Německo přebírá velení jednoho ze zmíněných praporů. Je to nová politika, přebírá tím nyní Německo více zodpovědnosti?

Ano, Německo přebírá více zodpovědnosti. To je správné a je také nejvyšší čas. Jsme jednou z největších zemí Evropy a léta nebo dokonce desetiletí jsme byli importéry bezpečnosti prostřednictvím našich spojenců – vzpomínám si na situaci, jaká byla během studené války, zejména v počátcích existence Spolkové republiky Německo. Věřím, že naše deklarace spoluúčasti a její uvádění v praxi není nic jiného než naplnění obranného charakteru NATO a závazků, které pro Německo vyplývají z článku 5 smlouvy o NATO.

To byl generál NATO ve výslužbě, pan Klaus Naumann. Srdečně vám děkuji za rozhovor!

Bylo mi potěšením, pane Zagatto.