Armádní generál Petr Pavel FOTO: Pavel Hofman / se svolením autora
FOTO: Pavel Hofman / se svolením autora
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně oznámí svou kandidaturu na prezidenta republiky a zahájí volební kampaň. Stane se tak na tiskové konferenci, kterou svolal na dopoledne. Pavel patří mezi hlavní favority lednových voleb.
Zájem o účast ve volebním klání v minulosti potvrdil opakovaně. Dneškem by měla oficiálně odstartovat jeho kampaň, během které bude také sbírat 50 000 podpisů občanů potřebných k registraci kandidatury.
Pavel je podle průzkumů veřejného mínění i podle sázkových kanceláří společně s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem hlavním favoritem voleb. Zda se do nich přihlásí i bývalý premiér Babiš, ale zatím není jisté. Své rozhodnutí chce oznámit zřejmě až na konci října.
Mezi další potvrzené účastníky voleb patří mimo jiné předseda odborářů Josef Středula, bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Marek Hilšer nebo podnikatel Karel Janeček.
Kdo je Petr Pavel
Generál Petr Pavel (60) prošel řadou velitelských pozic v československé a české armádě, skoro tři roky působil jako náčelník generálního štábu a mezi roky 2015 a 2018 byl jako první zástupce z východoevropských členů aliance předsedou Vojenského výboru NATO. Ani poté, co v hodnosti armádního generála odešel do výslužby, neodešel do ústraní, už řadu let se o něm hovoří jako o možném kandidátovi na českého prezidenta. Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel letos v červnu, kandidaturu oficiálně oznámí dnes, kdy také zahájí volební kampaň.
Bývalý voják, narozený 1. listopadu 1961, který má na kontě zkušenosti z bojů v bývalé Jugoslávii, kde předvedl nebývalou statečnost, patří podle průzkumů k favoritům třetí přímé volby prezidenta ČR. Musí ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména kvůli členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. „Bylo to rozhodnutí, na které s odstupem času a s tím, co vím dnes, rozhodně pyšný nejsem,“ řekl k tomu například v rozhovoru pro server Blesk.cz.
Pavel, který vystudoval vojenskou střední i vysokou školu, sloužil u elitní výsadkářské jednotky a vstup do strany vnímal jako nezbytnou součást služby. „Alternativou bylo nebýt u výsadkářů a tím pro mě u armády, ale to jsem nechtěl. Jiné prostředí jsem neznal, vyrostl jsem v něm a byl jsem v něm vychováván,“ popsal své tehdejší rozhodování Pavel, jehož otec byl vysoký důstojník. Koncem 80. let nastoupil do výcviku u vojenské rozvědky, kterou například historik Petr Blažek srovnává s StB, Petr Pavel má ale negativní lustrační osvědčení.
„Tuhle svoji minulost jsem nikdy neskrýval, jednoznačně jsem se k tomu přihlásil a řekl, že to vnímám jako chybu. Ve prospěch demokracie jsem pracoval uplynulých více než třicet tři let, jsem připraven obětovat kvůli ní nejenom své pohodlí, ale i svůj život,“ řekl letos v srpnu týdeníku Respekt ke svému členství ve straně Pavel, který zpravodajský kurz dokončil už po listopadu 1989 a poté začal – i díky jazykovým schopnostem, už tehdy uměl anglicky a francouzsky – stoupat po služebním žebříčku, počátkem 90. let působil u Vojenského zpravodajství.
Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii, kam odjel jako příslušník tehdy ještě československého praporu v roce 1992. V lednu 1993 – tedy již po rozpadu Československa, který společná jednotka přežila o tři měsíce – v čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.
Od října 1993 do listopadu 1994 byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii. V roce 1996 absolvoval v Británii kurz pro vyšší důstojníky na štábní škole v Camberley, později v Británii absolvoval také kurz generálního štábu na Královské akademii obranných studií (2005) a kurz mezinárodních vztahů na prestižní londýnské univerzitě King’s College (2005 až 2006). Mezi listopadem 1997 a březnem 1999 působil jako velitel tehdejší 6. speciální brigády v Prostějově, předchůdkyně nynější 601. skupiny speciálních sil generála Moravce, kde sloužil již v 80. letech.
V letech 1999 až 2002 působil Pavel na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu, od roku 2007 do roku 2009 byl také zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu a poté českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010 až 2011). Mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR. Od června 2015 do června 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO. Po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil.
Po odchodu do civilu zůstal Petr Pavel veřejně činný, například po vypuknutí pandemie koronaviru se začal angažovat v otázce řešení krizí. Stále častěji se také začalo hovořit o tom, že by se mohl zapojit do volby prezidenta v roce 2023, byť se sám Pavel k tomu zpočátku stavěl skepticky. „Takovou ambici (kandidovat na prezidenta, pozn. ČTK) nemám. Měl by to dělat člověk, který politiku reálně vykonávat chce, já se mezi ně nepočítám. … Chybí mi k tomu nátura. Aby se člověk uměl pohybovat v českém politické prostředí, musí mít hodně odolnou náturu,“ řekl například v červnu 2019 na serveru Seznam Zprávy.
Postupně ale svou kandidaturu přestal odmítat. „Pokud by byly vyhlášeny volby zítra, tak bych řekl, že jdu do toho. Ale ty volby jsou za rok a půl, máme před sebou parlamentní volby, možná další vlnu covidu, takže jsou prioritnější věci než hovořit o tom, kdo bude nebo nebude prezidentským kandidátem,“ uvedl loni v létě také pro Seznam Zprávy generál ve výslužbě. Konečné rozhodnutí zapojit se do volby hlavy státu oznámil Pavel letos v červnu. „Jsem pevně rozhodnutý do prezidentské volby jít. Oficiální oznámení kandidatury považuji spíše za věc konkrétní taktiky a vhodného času,“ citovalo ho Aktuálně.cz.
Pavel je podruhé ženatý, z prvního manželství má dva syny.
