Předlistopadový generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš FOTO: ČTK/Doležal Michal
FOTO: ČTK/Doležal Michal
Ten, kdo má velmi silný žaludek nebo ho z nějakého důvodu zajímají bizarní názory posledního šéfa československých komunistů z doby totality Milouše Jakeše, sledoval v úterý na České televizi dokumentární film Pavla Křemena s názvem Milda. Dnes sedmadevadesátiletý stařec, který ze svých fanatických názorů ani třicet let po „sametové“ revoluci neslevil vůbec nic, své obdivovatele určitě nezklamal.
Za hrobníka věci socialismu považuje Jakeš například již sovětského vůdce Nikitu Chruščova, který v roce 1956 na XX. sjezdu KSSS částečně odhalil hrůzné Stalinovy zločiny. Jeho následovník z druhé poloviny 80. let a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov není podle Jakeše samozřejmě nic jiného než prachsprostý zrádce komunismu.
Autor dokumentu Pavel Křemen dokázal před dvěma lety přesvědčit soudruha Jakeše, aby na filmu spolupracoval. Otázkou je, proč Milda souhlasil. Bylo to proto, že, jak se v dokumentu vyjádřil, ještě všechno neskončilo? Chtěl svým optimismem nakazit současné soudruhy? Nebo mu šlo jen o příležitost veřejně hlásat anachronické bludy – jako například, že nic horšího nemůže člověka potkat, než vyloučení z komunistické strany.
Trochu ale pozapomněl říct, že byly doby, kdy vyloučení ze strany bylo jen předstupněm trestu smrti. Jeho předchůdce z počátku padesátých let Rudolfa Slánského vlastní soudruzi nejprve vyloučili z KSČ a pak ho také pověsili a jeho popel rozsypali na silnici někde v severních Čechách. Slánský se, podle slov soudružky Marty Semelové, bývalé poslankyně a pražské zastupitelky za KSČM, dobrovolně přiznal, že byl agentem amerických imperialistů, izraelských sionistů a bůhví koho ještě. Jak toto dobrovolné přiznání Rudolfa Slánského, Milady Horákové mnoha a mnoha dalších vypadalo, je dnes všeobecně známo. Před popravou komunistický fanatik Slánský svým katům ještě poděkoval. Je zajímavé, že při první rehabilitaci popravených a jinak perzekvovaných komunistů v roce 1963 nebylo Slánskému symbolicky vráceno členství v komunistické straně. Stalo se tak až za tzv. pražského jara v roce 1968.
V roce 1995 jsem měl možnost na téma rodiny Slánských mluvit s jeho synem, který byl v té době velvyslancem České republiky v Moskvě. Dotkli jsme se i velmi bolestného případu únosu sestry Rudolfa Slánského mladšího Naděždy, která jako miminko v roce 1943 zmizela za bílého dne i s kočárkem v sovětském hlavním městě. Stranický kolega, který byl v té době rovněž v SSSR v exilu, Klement Gottwald, utěšoval otce zmizelé dívenky slovy: “Rudo, jsi ještě mladý, nic si z toho nedělej, uděláš si nové dítě.“ Slánský starší to již ale do své popravy v roce 1952, kterou podepsal právě jeho přítel Kléma, nestihl.
Rudolf Slánský mladší, který se po sovětské okupaci v roce 1968 angažoval proti totalitnímu režimu, se až do své smrti v roce 2006 o osudu zmizelé sestry Naděždy nic konkrétního nedozvěděl. Mluvili jsme spolu znovu na toto téma v době, kdy byl již velvyslancem ČR na Slovensku. Syn popraveného generálního tajemníka mi tehdy mj. řekl, že posrpnoví normalizátoři nebyli o nic menší zločinci než jejich předchůdci z období po únoru 1948. Pouze kremelští protektoři s ohledem na mezinárodní vztahy tehdy částečně jejich horlivost brzdili.
V období stranických prověrek počátkem 70. let Milouš Jakeš jako předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ při projednávání případů „pomýlených“ funkcionářů KSČ proslul svými nenávistnými záchvaty vzteku. V dokumentu může sice na někoho působit jen jako docela neškodný stařík, který si pevně stojí za svými názory, ale, jak se říká, zdání klame. Jakeš je nejen generální komik, což se ukázalo především v průběhu jeho nechtěného komediálního vystoupení na Červeném Hrádku v roce 1989, ale především zločinec, který již dávno měl za svůj aktivní podíl na sovětské okupaci a perzekuci tisíců našich občanů být odsouzen. Namísto toho ve zmíněném dokumentu bezostyšně mluví nesmysly o studené válce, která zničila životy statisícům občanů Československa. Ne, Mildo, nebyla to studená válka, kdo popravoval, mučil, věznil, vyhazoval nepohodlné ze studií a z práce.
Byli to konkrétní zločinci. Byli to lidé, jako je Milda Jakeš.
