Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Mvs.gov.ua / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Mvs.gov.ua / CC BY 4.0
KOMENTÁŘ / Ukrajina, tísněná ruskou početní převahou, začala v poslední době využívat novou taktiku obrany. Buduje na stovkách kilometrů v několika řadách hluboké příkopy. Dno některých z nich vyplní bariérou žiletkového drátu. Ponechá jen několik průchodů vhodných pro průnik těžké techniky. Člověk by to nečekal, ale Rusové po nich opravdu jezdí.
Již čtvrtým válečným rokem Ukrajina hájí přes tisíc kilometrů obranné linie. Je vyčerpaná. Docházejí jí vojáci. Navzdory tzv. mírovým jednáním ale mír není na obzoru. Naopak. Rusové, povzbuzení svými omezenými úspěchy a kvantitativní převahou, nemají na mír ani pomyšlení. Jejich rozkaz zní: dobývat a postupovat za každou cenu. Ke slovu se tak dostaly bagry a také lopaty, tyto nejlepší kamarádky všech vojáků. Na dronovém rovinatém válčišti se díry v zemi ukázaly být překvapivě efektivní.
„Ukrajinská obranná strategie se v roce 2025 výrazně posunula k systému překážek a opevnění, které mají zpomalit ruský postup a částečně kompenzovat kritický nedostatek pěchoty,“ píšou analytici z českých stránek Válka online s odkazem na svá každodenní pravidelná pozorování válečné situace.
Jak blíže popsali, první vlny obranných opevnění z let 2014 a 2022 až 2023 odpovídaly tehdejší fázi války. „Šlo především o sítě zákopů určené k ochraně před dělostřelectvem,“ konstatovali. Jenomže ve chvíli, kdy na pozice obránců začala dopadat ohromná kvanta dronů a ruských klouzavých pum, bylo brzy jasné, že jenom tenhle model nestačí. Ukrajinci proto vymysleli nový plán.
„Od roku 2024 a hlavně v roce 2025 se výstavba nových linií soustředí spíše na překážky než na rozsáhlé zákopové systémy. Ukrajinci sázejí na souvislé pásy protitankových příkopů, ostnatého drátu, dračích zubů a zátarasů, které jsou přerušené jen několika kontrolovanými průchody, krytými přímou palbou nebo drony. Cílem je zpomalit nebo znemožnit frontální útok, donutit ruskou pěchotu a techniku překonávat sérii překážek na otevřeném prostranství a vystavit je přitom soustředěné palbě i úderům bezpilotních prostředků,“ popsali a shodli se na tom i s postřehy jiných komentátorů, kteří obdobné postupy na frontové linii popisují.
Současná obranná linie Ukrajiny tak připomíná rozsáhlé překážky s menšími rozptýlenými pozicemi pro bojovníky a především pro operátory dronů, kteří spolu s dobře zastříleným dělostřelectvem Rusům značně „opepřují“ jejich snahy o postup.
„To odpovídá realitě války v roce 2025, kdy většinu ztrát způsobují právě drony a není výhodné koncentrovat velké množství pěchoty v první linii. Slabým místem zůstává skutečnost, že tyto linie zatím nejsou všude souvislé, což je viditelné například na ose Pokrovsk–Huljajpole, kde mezery v systému opevnění usnadňují ruský postup. Přesto Ukrajina podle dostupných informací buduje nové linie na Donbasu i ve zbytku východní Ukrajiny a Rusko zatím obsadilo jen malou část plánovaných opevnění pro rok 2025,“ píšou Češi.
V poměru cena–výkon představuje toto řešení za stávající situace patrně jednu z nejlepších možností, jaké je možné na moderním bojišti vymyslet, tím víc v situaci, kdy Rusové hnaní myšlenkou na „rychlé zisky“ často skutečně zkoušejí projít či projet úzkými koridory, jež jim mezi liniemi příkopů Ukrajinci vytvořili.
Poziční válka na ukrajinském bojišti nadále trvá a Ukrajinci se nevzdávají, i když podle některých komentátorů hrají o čas. Ten se může protáhnout ještě na mnoho a mnoho let, než vůbec Rusko bude schopno dosáhnout svých deklarovaných cílů –obsazení všech území, která označilo za vlastní. Třiasedmdesátiletý ruský prezident Vladimir Putin se toho možná ani nedožije.
