Odchod ruských vojáků z Podněstří není v moci premiéra Receana, který demilitarizaci separatistického regionu prosazuje, říká politický geograf Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje, jaká je aktuálně v zemi, o které se často mluví jako o dalším cíli Ruské federace, situace a zda se Rusku může podařit spojit Podněstří přes jih Ukrajiny se svým územím.

Změnila nějakým způsobem válka na Ukrajině Moldavsko, o kterém se na začátku konfliktu diskutovalo jako o možné další oběti Ruské federace, a teď se tyto úvahy opět vracejí?

Nevím, jestli ho vyloženě změnila. Hlavní změny v Moldavsku přišly už před válkou s prezidentskými volbami v roce 2020 a parlamentními v roce 2021, kdy se do čela dostala prozápadní politická reprezentace v čele s Maiou Sanduovou, nejprve jako premiérkou a potom jako prezidentkou. Válka na Ukrajině Moldavsko spíš znervózněla. Vnesla tam strach o budoucnost země, než že by ji nějak dramaticky měnila.

Dále čtěte

Analytik Havlíček: Válka je pro Rusko ostuda. Až skončí, nikdo ho nebude brát vážně

Válka na Ukrajině je pro Ruskou federaci obrovská ostuda. Až válka skončí, nikdo ji nebude brát vážně. S Ruskem…

Moldavsko má kvůli válce na Ukrajině finanční problémy. Inflace je okolo 30 procent a kvůli energetické závislosti na Rusku je země také v energetické krizi. Změnilo se nějak prozápadní směřování Moldavska? Tíhnou například jeho obyvatelé nyní více k Ruské federaci?

Zdá se, že prezidentka Maia Sanduová má podporu mezi lidmi, a to svědčí o tom, že proevropské ambice Moldavska mezi lidmi neopadávají. Společnost směřuje západní integrační cestou. Velké ekonomické potíže, které Moldavsko má, má dlouhodobě.

Válka na Ukrajině je prohloubila. To je to, co zasévá do Moldavska nejistotu a hraje do karet proruské straně. Ta může poukazovat na to, že vládní politici nebyli úspěšní, že prozápadní vláda Moldavsko přivedla do ekonomické krize a že Rusko může být řešením těchto problémů, což bylo vidět na demonstracích, které v předchozích dnech v Moldavsku byly.

Můžou tyto ekonomické problémy ohrozit moldavskou prozápadní vládu?

Vláda jako taková má v orientaci celkem jasno, je proevropsky zaměřená. Další parlamentní volby by měly být za nějaké tři roky. Vláda má poměrně pohodlnou většinu v parlamentu a nezaznamenal jsem, že by uvnitř vládní strany byly nějaké rozpory, které by měly vést k jejímu rozložení a rozpadu. Ohrožení by muselo přijít z ulice, nějaký pokus o puč, do kterého by mohla být zatažena Șorova strana, kterého by se mohlo účastnit i Podněstří. To stoprocentně vyloučit nejde.

Ruská federace se podle zjištění ukrajinské tajné služby snažila destabilizovat tamní režim. Jaká je v Moldavsku situace teď?

Poslední důležité, co se stalo, byly právě ty velké demonstrace, které zjevně souvisely s pokusem o převrat, který se Rusko pokoušelo provést. To bylo to, na co Moldavsko upozornila Ukrajina. Moldavsko jednalo a dokázalo zatknout některé z těch osob, které měly puč rozdmýchávat. Od té doby se zdá, že je situace klidnější. Dobojováno ale není.

To, že Wizz Air pozastavil do Moldavska lety, znamená, že nepanuje důvěra v to, že je situace v Moldavsku zcela stabilizovaná. Pokud by tam mělo dojít k nějaké změně, tak musí přijít z vnějšku. Rusům by se to muselo podařit a puč zinscenovat. Nějakou přímou cestu k němu nevidím. Muselo by to jít přes Podněstří. Șorova strana nevypadá, že by sama o sobě měla ve volbách podporu.

Sám Șor je v zahraničí. Jeho možnost něco provést je omezená. I ruské jednotky, které jsou v Podněstří, nejsou nějak dramaticky početné. Je to nějakých 1500 lidí a nějakých pět až šest tisíc vojáků podněsterské armády. To není úplně mnoho. Na Moldavsko by to mohlo stačit, ale to už se pouštíme do spekulací. Nepřijde mi, že by Șorova strana jako taková bez podpory z Ruska byla schopna puč provést. Moldavsko bezprostřední hrozbu odvrátilo, ale nějaké pokusy ještě mohou nastat.

Vy jste už zmínil ty proruské protesty, které se tento týden konaly v hlavním městě Kišiněvě. Je to ojedinělá událost, nebo v Moldavsku můžeme vidět podobné akce často?

Jistým způsobem se to děje dlouhodobě. Základní vzorec moldavské politiky je v zásadě ten, že máte strany, které se orientují prozápadně, a potom strany, které se orientují na Rusko a mají obecně ruskou podporu. Rusko přes ně do moldavské politiky vstupuje. V tomto ohledu je tam Rusko přítomno dlouhodobě. Do jaké míry byly tyto demonstrace přímo Ruskem podporované, si netroufnu říci. Je to ta Șorova strana. Je to svébytný politický aktér, který spojil svůj osud s Ruskem. Je to oligarcha, byznysmen, kriminálník, který hraje hlavně svoji kartu, a tu spojil s Ruskem.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Jedním z důvodů pádu vlády byla nedostatečná podpora kabinetu, který se snažil urychlit reformy v zemi. Znamená to, že vstup Moldavska do Evropské unie je ohrožen?

Pokud věci zůstanou tak, jak jsou teď, tak bych takové obavy neměl. Být premiérem Moldavska a podnikat reformy, které ho mají směrovat k evropské integraci, je strašně moc práce. Země je ve velkých ekonomických problémech, dlouhodobě má problémy s korupcí, s oligarchizací politiky. Přišlo mi, že bývalá premiérka je z toho psychicky i fyzicky vyčerpaná, protože ta práce je v tomto ohledu náročná. Přímé ohrožení bych v tom neviděl.

Nový premiér Recean prosazuje demilitarizaci Podněstří a vyhnání ruských jednotek z tohoto území. Jak velké šance mu v tom dáváte?

Nemůže říkat nic jiného. Moldavsko dlouho o odchod ruských jednotek usiluje a jako prozápadní politik to říkat musí. To, že to říká, Rusko nedonutí jednotky z Podněstří stáhnout, nicméně v kontextu války na Ukrajině a pokud by Rusko opravdu kolabovalo, tak je možné, že ty jednotky stahovat bude. Pokud to nebude nezbytně nutné z hlediska ruské armády, tak to neudělá, protože jsou ty jednotky důležité. Nejde ani tak o vojáky, ale jde o to, že Podněstří je obrovský sklad zbraní a munice.

Pro Rusko je taková základna blízko hranic s NATO velice výhodná. Rusko není schopné to území nějak využít pro válku na Ukrajině, protože se k němu nemá jak dostat. Dostat se tam může vzduchem přes Ukrajinu, což je rizikové, nebo přes území Rumunska, což je člen NATO. Rusko je v situaci, kdy tu základnu nemůže využít, ale vzdávat se jí rozhodně nechce. Nemyslím si, že odchod ruských vojáků je v moci premiéra Receana. Vyplyne to z toho, co se bude dít v Rusku a na Ukrajině.

Rusko se o spojení s Podněstřím přes jih Ukrajiny pokoušelo na začátku invaze. Vidíte nějakou šanci, že se mu to ještě někdy vůbec povede?

Představa, že se Rusko bude schopné probít po zemi od ústí Dněpru do Podněstří, mi přijde nereálná. Ruská armáda toho schopná není. Spíš si myslím, že si ruská generalita pohrává s tím, že Podněstří může být druhou frontou, že odtud může přijít ten útok, čehož jsme se báli v prvních týdnech války, ale naráží to na to, že by tam obtížně dostávalo další vojáky. Není to nemožné, ale je to velice obtížné.