ROZHOVOR / Fakt, že Friedrich Merz nebyl zvolen spolkovým kancléřem napoprvé, označil odborník na Německo z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Vladimír Handl za karambol a úder do tváře. Merz, který nakonec napodruhé uspěl, podcenil nespokojenost jak ve vlastní straně tak v koaliční SPD. Otázkou je, zda se z fiaska poučí. Vzhledem k rozdílům v programu jeho samotného ani celou koalici nečeká lehký úkol. Komplikovat ho bude i skutečnost, že v pozadí číhá AfD. Merz ale zároveň má předpoklady k tomu, aby německou politiku posunul dobrým směrem.

Merz byl nakonec napodruhé zvolen. Proč to nevyšlo napoprvé? Mohlo jít spíš o jeho stranické kolegy, nebo vadil koaličním partnerům z SPD?

Myslím, že menšinová nespokojenost s koaliční smlouvou byla patrná ve všech stranách, navíc nemá Merz v SPD příliš mnoho sympatií.

Kritici v CDU/CSU jsou nespokojeni s tím, jak Merz hned po volbách prolomil tzv. dluhovou brzdu, a s tím, že v koaliční smlouvě vyšel daleko vstříc SPD, např. když jí dal stejný počet ministrů, jako mají CDU.

Dále čtěte

Přítel Evropy a naděje na silnější Německo. Evropští lídři gratulují Merzovi

Za přítele a znalce Evropy označila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý zvoleného německého kancléře Friedricha Merze…

V SPD je Merz kritizován za to, že inicioval hlasování v minulém sněmu, které prošlo jen díky hlasům AfD, a prolomil tím politické tabu. SPD se musela vzdát některých projektů, jako je občanský příjem, a navíc se nespokojenost dá předpokládat u bývalých ministrů nebo výrazných poslanců, kteří nebyli vybráni za ministry nové vlády.

Dá se usuzovat, že vedení koaličních stran tyto pozice podcenilo a dostatečně si přípravu hlasování neodpracovalo – první hlasování se tak stalo vážným karambolem na cestě k nové vládě a úderem do tváře Merze.

Ovlivní způsob volby nějak jeho pozici? Dá se říct, že bude slabším kancléřem? Pokazí to vztahy v koalici ještě před tím, než vůbec začala vládnout?

Určitě tato spíše řemeslná chyba poznamená autoritu Friedricha Merze a bude ji muset kompenzovat svou aktivitou a efektivním vládnutím. Koaliční spolupráce nebude samozřejmě jednoduchá a tento šok by mohl motivovat vedoucí politiky koalice k pozornější a důslednější práci uvnitř koaličních stran.

Z celé situace musela mít radost AfD. Koneckonců dojednání velké koalice bylo vedeno snahou, aby se právě tato strana nedostala k moci. Jak jste ale už říkal, Merz byl před volbami ochoten s ní spolupracovat při hlasování o migraci, za což ho SPD kritizovala. Jak vidíte budoucnost tzv. Brandmauer?

CDU/CSU se budou muset vyrovnávat s tlakem z komunální a zemské úrovně, aby se vztahy s AfD alespoň částečně normalizovaly. Toto téma otevřel i současný předseda frakce CDU ve Spolkovém sněmu, Jens Spahn, který navrhoval, aby koalice s AfD bojovala obsahově, ale v parlamentním provozu stranu pojímala jako každou jinou opozici. Tento postoj po prohlášení AfD za extremistickou zeslábl, ale jistě zcela nezmizí.

AfD podle průzkumů posiluje. Momentálně by měla šanci volby vyhrát. Kdyby koalice nevydržela a v předčasných volbách by k tomu skutečně došlo, byla by možná spolupráce s CDU/CSU?

V současné situaci to není představitelné jednak proto, že nařčení AfD z pravicového extremismu takovou spolupráci prakticky vylučuje. Jednak jsou mezi stranami fundamentální rozdíly jak v pojetí německého občanství a postavení cizinců v SRN, tak v zahraničněpolitických a evropských otázkách. AfD jako „trumpistická strana“ je pro CDU/CSU výzvou, nikoli spojencem. 

Již jste zmiňoval nedávné rozhodnutí BfV označit stranu za extremistickou. Zpráva je utajená a na veřejnost se dostaly jen útržky. Je rozhodnutí opodstatněné? Nemůže straně v konečném důsledku spíš pomoct?

Ano, rostoucí tlak státních orgánů na AfD stranu vždy posiloval a posiluje. Na druhé straně se obvinění z extremismu vztahuje především na čl. 1, první větu ústavy, která stanoví, že je lidská důstojnost nedotknutelná, a to, že AfD dělí občany Německa podle etnického principu, je obecně známo a je také důvodem pro podporu ze strany pravicových radikálů, včetně z USA. V konečné instanci o označení strany rozhodnou soudy.

Dále čtěte

Co se to stalo s Amerikou? Fenomén jménem Donald Trump vám vysvětlí nová kniha

Nazvali jsme ji Trump 2.0. Novinka, kterou již nyní najdete na e-shopu FORUM, se zabývá tím, co znamená znovuzvolení…

Německá politika tak stojí před dilematem – chránit ústavnost SRN, jak jí to ukládá právo, nebo použít politickou logiku a neposilovat mučednickou roli strany tím, že ji bude stát omezovat, případně že ji zakáže.

Koalice SPD a CDU/CSU je mírně řečeno nesourodá. Na čem se dokáže shodnout, co od ní můžeme čekat a vydrží podle vás celé volební období?

Koalice může vydržet celé období, když se poučí z katastrofického prvního hlasování při volbě kancléře Merze. Koalice se musí naučit nakládat efektivně a pro veřejnost přesvědčivě s rozdíly, které mezi programy koaličních stran objektivně existují – ať jde o sociální a daňové otázky, migrační politiku, otázku obnovení povinné vojenské služby…

Velkým tématem z českého pohledu je zahraniční politika a pomoc Ukrajině. Merz se profiluje jako zastánce zvýšené pomoci Ukrajině a z jeho vyjádření po volbách byla patrná i mírně řečeno rezervovanost k USA. Může se z Německa stát lídr EU v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti?

Dá se očekávat další sblížení pozic SRN a ČR, tedy v případě, že bude ČR udržovat aktivní proukrajinský kurz. Merzova vláda bude usilovat o aktivnější zahraničněpolitickou a obrannou roli – má k tomu nejlepší předpoklady za mnoho let: politické odhodlání, obsazení kancléřského postu a MZV politiky CDU (poprvé po 60 letech!), což umožní vytvoření Národní bezpečnostní rady, dále soulad kancléře Merze, ministra zahraničí Wadephula (oba CDU) a ministra obrany Pistoriuse (SPD), zásadně nové podmínky budování obranné a odstrašující konvenční kapacity Bundeswehru v situaci neomezeného rozpočtu… Pro ČR a obecněji Evropu se SRN může stát pilířem konvenční obrany a nabízí se rozvoj obranné a zbrojní výrobní spolupráce.