„Pan prezident vyjádřil pochybnosti nad tím krokem,“ řekl Babiš mezi třiceti omluvami, padesáti samochválami a patnácti děkovačkami za odvedenou práci k rozhodnutí odvolat Prymulu. Prý o tom se Zemanem promluví.
Rozčilovat se tu nemá cenu: Orwellovo „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“ sice Zemanovi utkvělo v paměti, leč zase významově obráceně. Kde jsou ty časy, kdy ji míval „sloní“, zato dnes má z trilionů mozkových synapsí den co den jedna pohřeb. Ješitnost mu ale neumřela.
Vytroubil do světa, že dá Prymulovi státní metál, a teď bude za „vola“. Sotva totiž plukovník usedl do ministerské židle, už ho chtěl pást Faltýnek: v restauraci s nimi byli totiž i další lidé a ředitel ostravské nemocnice. A čínský vir pandemických rozměrů je óbrbyznys. Vysvětlení už netřeba, noční schůzky „na tajňačku“ v zakázané restauraci místo v kanceláři páchnou kšefty na dálku. Roušky neroušky. Ostatně Prymula se uměl v soukromém byznysu sakra otáčet už coby ředitel hradeckého špitálu. Obzvlášť pěkně mu tam prý šlapala čínská medicína.
Prezident teď vyjadřuje pochybnosti nad jeho odvoláním nebo rezignací, kterou má podepsat. Kroutí se už předem. Jasně, jako maskot čínských kšeftů miliardáře Kellnera má totiž pro byznys pochopení. Navíc je v letech, tak myslí na zadní vrátka. A ta z lánského zámku se otvírají na sousední pozemek, kde mu hodní lidé staví dům.
No nic, snad mu dneska v Lánech spraví chuť aspoň prejt z Vodňan. A Babišův slib, že se další kádr v čele zdravotnictví domluví čínsky…