Green Deal versus Vladimir Putin. Trochu jiná válka

Demonstrace, ilustrační foto (Pixabay)

Demonstrace, ilustrační foto | FOTO: Pixabay

Green Deal byl v politických kruzích kontroverzním tématem už před vypuknutím války na Ukrajině. Nyní mnozí experti přispěchali s tvrzeními, která tuto dohodu diskreditují. Nejenže tvrdí, že je Green Deal mrtvý, ale že dokonce mohl oslabit pozici Evropské unie ve vztahu k Rusku natolik, že se odhodlalo k útoku na Ukrajinu. Momentální mezinárodní situace každopádně hodně komplikuje plánovanou energetickou transformaci. Co když ale v této válce vyvolané Vladimírem Putinem není Zelená dohoda jen náhodnou obětí, nýbrž jedním z hlavních cílů?

České Ministerstvo životního prostředí muselo následovat evropské unijní úřady a vydat stanovisko, v němž prohlašuje, že stále hodlá plnit závazky dané Green Dealem. Mnozí odborníci jej ale po útoku Ruska na Ukrajinu považují za mrtvý, hovoří se o nutných změnách, a dokonce i přechodné rehabilitaci uhlí.

()

Hlavně soběstačná energetika

Podle některých názorů dokonce schválení Zelené dohody odhalilo slabiny energetického sektoru Evropské unie a dalo tak Putinovi do ruky trumf při útoku na Ukrajinu. To ale neznamená, že bychom na tuto dohodu měli rezignovat. Naopak, teď bychom si měli uvědomit, v čem je její skutečná síla a přidaná hodnota.

Zemní plyn, který je do EU dovážen zejména právě z Ruské federace, označila Evropská komise v rámci nové taxonomie jako přechodně zelený, tudíž podporovaný zdroj energie. Jenže jak už vyplývá z pojmenování „přechodně zelený“, strategická komodita, kterou Rusko disponuje, nebude pro EU důležitá navždy. Cílem Zelené dohody je nízkoemisní průmysl založený na obnovitelných zdrojích energie. A v něm by měla hrát fosilní paliva, zemní plyn nevyjímaje, jen velice minoritní roli.

Pokud Evropa odolá této extrémní krizi a alespoň částečně dodrží své klimatické závazky, bude nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale zároveň energeticky soběstačnější, tudíž méně závislá na dovozu energetických surovin. Když totiž pomineme klimatické cíle, není Green Deal nic jiného než dlouhodobý strategický plán přechodu na energetiku nezávislou na importu paliv ze zemí vně Evropské unie. A tak se dostáváme k otázce uvádějící tento komentář… Není cílem Zelené dohody přesně ten stav, který by Rusku velice nevyhovoval?

Odpojení Evropy od ruského plynu

K narušení dodávek zemního plynu ještě nedošlo, přesto se už ozývají hlasy, aby se rezignovalo na klimatické cíle. Evropská unie by ale v rámci klimatického exitu neměla činit unáhlené rozhodnutí. Roli totiž hraje také to, že má podle všeho dost času rozmyslet si všechny varianty včetně případného přerušení ruských dodávek. Je to sice smutný argument, ale k tomuto odpojení téměř jistě nedojde jen tak ze dne na den. Důvodů z obou stran je několik. Dodávky z Ruské federace tvoří okolo 35–40 % zemního plynu spotřebovaného v Evropské unii. Plyn proudící do Evropy zaujímá 78 % z celkového exportu ruského polostátního plynárenského gigantu Gazprom. Je tedy extrémně důležitým příjmem pro ruskou ekonomiku a jedním z posledních, který jí po uvalení sankcí zbyl.

Tomáš Pojar (Profimedia)

Vzájemnou enormní závislost Ruska a Evropy, co se zemního plynu týká, navíc dokazuje i to, že částečné odpojení Ruska od bankovního komunikačního systému SWIFT nezahrnuje největší ruskou banku Sberbank, která je spoluvlastněná Gazpromem. Platby za ruský zemní plyn by tak měly zůstat mimo rozsah sankcí, které svět na Ruskou federaci uvaluje.

Z výše zmíněného se dá usuzovat, že na zemní plyn budou chtít obě strany sáhnout až v opravdu nejkrajnější situaci. A i kdyby k omezení nebo přerušení dodávek zemního plynu z Ruska došlo, zřejmě by to byla situace spíše přechodná než dlouhodobá.

Když začne Evropská unie kvůli válce na Ukrajině couvat ze svých klimatických cílů, bude to znamenat dvě věci. Za prvé, jakékoliv odložení Green Dealu fakticky prodlužuje dobu, kdy bude Evropa závislá na dodávkách zemního plynu z Ruska, což hraje dlouhodobě Putinovi do karet. A za druhé budeme kvůli krizi na Ukrajině zavírat očí před krizí klimatickou, jejíž důsledky, včetně dalších ozbrojených konfliktů, mohou být katastrofální v mnohem kratším časovém horizontu, než si mnozí politici uvědomují.

Autorem je Tomáš Voltr, výkonný ředitel EFG, investiční skupiny zaměřené na investice do moderních energetických projektů.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]