Greta Thunberg na tiskové konferenci u příležitosti svého vystoupení v Evropském parlamentu 16. dubna 2019 FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Prý bude skokově zdražovat med, dočetl jsem se v novinách. Rozhovor s jihočeským včelařem panem Martinem Menhartem vysvětluje proč. Je to neradostná, ale předvídatelná informace. Ubývá včel, které kromě námi vyvolané klimatické změny doplácejí i na naše jedy. Takže strdí – pláství s medem – ubývá tak rychle, že bude stát skoro dvojnásobek co loni.
Krize není jen v energetice, klimatická změna a bezohledné chování naší civilizace k ekosystému vyvolávají řady menších, méně než zavřený plynovod viditelných krizí a kalamit. V zimě možná nejenže nebude dost plynu, ale ani medu. „Jihočeští včelaři zažívají těžké časy, minulé dva roky pro ně byly velice slabé a zlepšení se nedá očekávat ani letos. Nízkou produkci medu zapříčinilo sucho, kůrovec i lokální bouřky. Kilogram medu by tak letos mohl stát až okolo 250 korun,“ napsal v neděli 11. září web iDnes.cz.
A nejde jen o jižní Čechy, podobná situace je v celé republice. Med – což mne osobně mrzí opravdu těžce – bude dvakrát dražší.
Hlas z terénu
Pan Martin Menhart je ze všech možných úhlů pohledu velmi kompetentní zdroj. Na jednu stranu sice má včelstva deset let, a to tak úspěšně, že několika známým med prodává. Na stranu druhou však není včelař – profesionál, tedy člověk na medu existenčně závislý, profesionální zemědělec. To zaručuje, že místo reality neříká obsahy motivované potřebou ministerské dotace do odvětví či něčeho podobného, čím je zemědělská politika EU včetně naší země prolezlá.
„Narodil jsem se v roce 1970 v Čelkovicích, příměstské části Tábora. Takže mám jistý odstup a vidím na vlastní oči proměnu krajiny už padesát let. I když nějak kompetentněji – jako dospělý – dnes třeba třicet, pětatřicet let. Pamatuji si dodnes na ničení mezí a remízků. Na likvidaci krásného třešňového sadu. Tím to začalo – šíleným projektem meliorace, odvodňování, který narušil celý ekosystém krajiny. Zásadně a k horšímu změnil koloběh vody přírodou a půdou. I těm dnes „vděčíme“ za změnu klimatu. Voda, která měla zůstat v půdě, odteče.
Jsem hobby včelař asi deset let. Začátky byly úžasné, snůšky byly vyšší, než jsem předpokládal. Rok od roku je však situace horší. Nejde jen o klimatickou změnu a meliorace, ve hře je i promoření krajiny jedy. Pesticidy, herbicidy… Na polích je místo obilí řepka či kukuřice. To vše půdu ničí. A nejen půdu, opět to ničí přirozený koloběh přírody. Statkáři (jsem rád, že ne všichni) místo potravin produkují „potravu“ pro podivné dotované bioplynové stanice. Ale hnůj patří na pole, zemědělskou půdu musíme udržovat prodyšnou, kyprou a snadno jímající vodu, takže biomasa by se měla zaorávat. Ne odvážet na výrobu plynu! A stejně tak bychom neměli pěstovat řepku bez osetí i osivem, ze kterého vyroste nízký porost chránící půdu. Řepka sama na poli přispívá k vysoušení zcela zásadně a biomasu do ornice po sklizni nepřidává žádnou.
Ale u hmyzu vidím kromě klimatické změny a poničeného ekosystému velmi důležité promoření krajiny jedy. Včelky se mi vrací do úlů otrávené (doslova a do písmene) a mně jsou jen oči pro pláč.“
Nezbývá než slušnost
Příroda, planeta, Gaia, případně Pánbůh vracejí lidstvo do reality. Do reality, ve které platí, že když se někdo chová jako prase, tak kolem sebe udělá spoušť. A že na konci pijatyky přijde hostinský s účtenkou.
Antropocén je nové slovo, které označuje epochy, kdy se primárním hybatelem na naší planetě stal náš druh. My a náš průmysl a zemědělství jsme ti, kdo mění klima, vysoušejí řeky a tvoří pouště, ne pomalé klimatické změny jako kdykoliv předtím – kromě okamžiků, kdy padaly asteroidy nebo hořela celá Sibiř. Antropocén začal – a holocén, náš interglaciál, získal lidmi zásadně ovlivněnou podobu – rokem 1850. Stejně tak dobře lze rok 1850 chápat jako rok, kdy se lidstvo začalo chovat zcela neudržitelně, jako prasata.
Dvě staletí jsme žili v podmínkách ekologického dumpingu – do cen jsme nezapočítávali externality, neplatili jsme nápravu škod, kterou naše výroba způsobila ekosystému planety. Teď přišel hostinský s účtenkou. Nejen energetickou, nastala „perfektní bouře“ dopadů zanedbávaných a naprosto bezohledně tvořených škod, kterými lidstvo ničí planetu. Takže vedle energetické a klimatické krize začneme brzy pociťovat dopady doby jedové. Nejprve ti nejcitlivější – jako včely – pocítí zátěž pesticidů a strojených hnojiv. A pak, jak se už dostaly do celého potravního řetězce mikroplasty, budeme na řadě my sami.
To, že se budeme muset sakra uskromnit v oblasti spotřeby energií a emisí CO2, už víme. Nyní včely říkají, že je načase chovat se s plnou zodpovědností i stran promořování půdy pesticidy. Protože když otrávíme včely, pomřeme hlady. Včela medonosná je nejdůležitějším opylovačem planety.
