Čeští stíhači v dubnu znovu odletí střežit vzdušný prostor spojeneckého státu. Gripeny s českou vlajkou budou až do července létat nad územím Litvy. Misi bude tvořit 5 letounů a 95 vojáků. Do zahraničí naši letci takto zamíří již posedmé.

V roce 2004 po přistoupení sedmičky nových členů do NATO bylo velením této vojenské organizace schváleno, že k zajištění vzdušného prostoru členů, kteří sami nedisponují nadzvukovým letectvem, budou využíváni spojenci v rámci Aliance. Tohoto úkolu se od roku 2009 aktivně účastní i Česká republika. Dodnes byly české Gripeny vyslány třikrát do Pobaltí a třikrát na Island. Nyní se tedy naši vojáci vracejí tam, kde před více než dvanácti lety začínali.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Vrátí český stát majetek Lichtenštejnům? Je tu zásadní soudní spor

Týdeník FORUM ve svém aktuálním vydání mapuje spor České republiky s Nadací knížete Lichtenštejna. Lichtenštejnové žádají navrácení svého majetku proto,…

První mise se uskutečnila od května do srpna 2009 a Češi působili na litevské letecké základně Šiauliai. Za pět měsíců měli patnáct ostrých vzletů a během celkových 298 letů nastřádali 326 letových hodin. Pak vyrazili čeští vojáci se svými letouny v letech 2014, 2015 a 2016 na Island a v roce 2019 se vrátili nad Pobaltí. To však operovali z estonské základny Ämari. Startovali do ostrých akcí proti letounům nedodržujícím pravidla mezinárodního leteckého provozu třináctkrát. Vesměs se jednalo o stroje ruské. Celkem uskutečnili 312 letů a nalétali 434,5 letové hodiny. Při ochraně vzdušného prostoru úzce spolupracovali s příslušníky belgických vzdušných sil.

Letos se naši letci vrátí na základnu Šiauliaj, kde vystřídají Poláky, a spolupracovat budou se Španěly. Protože létání nad pobřežím se liší od běžné středoevropské služby, musejí být piloti pro případ nenadálých nesnází a nouzového přistání či katapultáže vybaveni i speciálním neoprenovým voděodolným a izolačním oblekem Isolerdräkt 97, aby případný nedobrovolný pobyt v chladných vodách Baltu přečkali.

O výzbroji stíhacími letouny čtvrté generace se definitivně rozhodlo v červnu 2004, když česká vláda podepsala kontrakt na pronájem čtrnácti strojů JAS 39 Gripen, a to na dobu deseti let. Po uplynutí této doby byl podepsán dodatek o prodloužení původního pronájmu až do roku 2027. První Gripeny  na základně taktického letectva v Čáslavi přistály 18. dubna 2005. Tehdy šlo o šest jednomístných bojových letounů, k nimž později přibyla další šestice jednomístných strojů a dva stroje dvoumístné, cvičně-bojové. Gripeny nahradily dosluhující sovětské letouny MiG 21 MF.

Dále čtěte

Nenechme se ukolébat! Oslabenou demokracii posilují svobodná média, podporujte je i dál

Deník FORUM 24 a Týdeník FORUM se od svého vzniku snaží nahradit Čechům to, co jim vzal Andrej Babiš: svobodná…

Historicky první sólový let uskutečnilo na Gripenech v rámci českého letectva duo pplk. Michael Borůvka a pplk. Petr Mikulenka, kteří se do oblak vznesli ještě v rámci výcviku na švédské základně Satenäs 6. října 2004. Premiérový ostrý zákrok, tzv. Alfa Scramble, se po přechodu na nové letouny odehrál 24. srpna 2005, kdy byly Gripeny vyslány k dopravnímu Airbusu A320 tureckých aerolinií, jenž při letu z Istanbulu do Hamburku nenavázal nad územím České republiky rádiové spojení s řízením letového provozu. Během roku dochází k podobným ostrým vzletům přibližně desetkrát.

V roce 2020, pro který jsou k dispozici definitivní čísla, nalétalo 25 pilotů na českých Gripenech bez pěti minut 2105 letových hodin.