Sociální demokracie dala přednost vládnutí, i když s podmínkou. Buď projde Michal Šmarda, nebo její ministři podají demisi. V prvním případě by prezident přiznal fatální porážku, proto není všem dnům vládní krize konec. Na podzim lze ale očekávat vážnější problémy, které prověří koaliční soudržnost.
[ctete postid=“259549″ title=“Hamáček rebelem proti své vůli. Buď projde Šmarda, nebo ČSSD půjde z vlády“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/07/Hamáček-Babiš-TK-385×230.jpeg“ excerpt=“Jan Hamáček se dostává pod stále větší tlak. Mnoha sociálním demokratům nestačí úkrok “ permalink=“https://www.forum24.cz/hamacek-rebelem-proti-sve-vuli-bud-projde-smarda-nebo-cssd-pujde-z-vlady/“]259549[/ctete]
Bizarní příběh kolem výměny ministra kultury zřejmě hned tak neskončí. Na počátku byl prezidentův protiústavní vzdor udržet ve funkci do té doby neviditelného Antonína Staňka, který mu šel na ruku. Nakonec neodvolatelného „bojovníka proti korupci“ po schůzce s premiérem Babišem rituálně obětoval po opakovaném ujištění, že jeho nástupcem nejmenuje Michala Šmardu.
Zástupné výhrady k odbornosti
Oficiálním důvodem Zemanovy animozity je údajně nízká „odbornost“ místopředsedy ČSSD na tento post, v čemž se shodl s premiérem Babišem. To jsou však zástupné výhrady, které navíc nemají oporu v ústavních kompetencích hlavy státu. Staněk ji neměl lepší a kulturou se nikdy vážně nezabýval. Obzvláště pikantní je tento argument po zkušenostech s „odborníky“ hnutí ANO Novákovou, Ťokem, Prachařem, Stropnickým, nebo dokonce plagiátorkou Malou.
Jan Hamáček se nechtěně octl mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně naráží na zlovolně konajícího prezidenta, ignorujícího zažité ústavní postupy, a velmi chabé a neochotné angažmá premiéra, jemuž tato úloha nesedí. Na druhé straně pociťuje sílící vnitřní tlak zdola těch, kteří se už na truchlivé divadlo kolem účasti ČSSD ve vládě nemohou dívat, a upřednostňují odchod do opozice.
Co znamená rozhodnutí předsednictva ČSSD, které dalo široký a navenek silný mandát předsedovi Hamáčkovi? Pokud nebude jmenován ministrem kultury Šmarda, podají její ministři počátkem srpna demisi. Tento mezikrok se dal očekávat. Vytváří dojem varovného signálu a poslední šance, jak uchovat tuto vládní sestavu. Při bližším zkoumání to nemusí být tak horké a skepse k dalšímu vývoji zůstává na místě.
Co udělá Hamáček?
Absurdní je už jen samotný fakt, že je šéf vládní strany donucen Hradem posvětit si širším vedením svoji nezpochybnitelnou pravomoc k tak banální věci, jako je odvolání a nominace jednoho ministra, navíc strategicky nejméně významného resortu. To je novum, jaké nemá v polistopadové historii obdoby.
Nepříliš povzbudivé jsou i závěry předsednictva, které svěřilo Hamáčkovi „plnou kompetenci k přijetí rozhodnutí o řešení vládního angažmá ČSSD, včetně jeho ukončení“. Má to sice svoji logiku, ale současný lídr sociální demokracie zrovna nevyniká průbojností a svůj osud až příliš spojil s vládním angažmá.
Není tedy jisté, zda by „konsenzuální“ Hamáček, který si i přes poslední políček a ztrátu osobní důstojnosti potrpí na dobré vztahy s prezidentem a premiérem, vyzval ke skutečnému odchodu z vlády. A to ani poté, kdyby Zeman setrval ve své pozici a Šmardu nadále z nějakých zatím nepřiznaných důvodů vetoval. Jednat se dá donekonečna a i už jednou podané demise je vždycky možné vzít zpět…
Nekonečná jednání
Velmi zvláštní a leccos vypovídající jsou i manévry, rozjíždějící se krátce po rozhodnutí sociálních demokratů pokračovat ve vládě. Na jejich jednání přitom – opět nestandardně – dorazil orodovat premiér Andrej Babiš, což svědčí o zoufalé snaze obou šéfů vládních stran udržet koalici za každou cenu.
Pokud jsou nyní zástupci ANO a ČSSD avizována další zevrubná jednání, nesvědčí to o normálních poměrech, ale o snížené politické kultuře. O čem pořád jednat, když Ústava stále platí, a stejné karty jsou už poněkolikáté vyloženy na stůl?
Znamená to snad, že Babiš a Hamáček budou nadále licitovat, zda i přes silný mandát udržet Šmardu, nebo ho vyměnit za někoho jiného, či zda si prohodit resorty? Nebo vymyslí jinou úlitbu prezidentovi, který by se měl v této situaci i podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského chovat jako „stroj na podpisy“?
Přizná Zeman porážku?
Potíž je v tom, že skutečně nežijeme v normálních poměrech. Prezident Zeman příliš mnoho nainvestoval do eskalace vládní a ústavní krize, a pokud by se nyní vrátil do normálu a podepsal nominaci Šmardy, přiznal by potupnou porážku. To nezní příliš pravděpodobně, pokud je schopen soudit se o titulek jednoho neexistujícího Peroutkova článku.
Nejenže by se mu nepodařilo vystrnadit ČSSD z vlády a nahradit ji svými lidmi. To byl jistě jeho prvořadý záměr, který však z důvodu hrozícího nekontrolovaného chaosu nevoněl ani jeho mocenskému spojenci Babišovi. Zeman by zároveň přiznal, že dva měsíce vytvářel dusno zcela zbytečně a nesmyslně, aniž by čehokoli dosáhl.
Není to však zdaleka jediný problém, se kterým se potýká koalice. Co se už na podzim dostane do veřejného povědomí a může znovu vážně zadrhnout chod vládního soukolí?
Na obzoru další úskalí
Hamáček jako jeden z důvodů opustit vládu avizoval schopnost sociální demokracie prosazovat její priority. To se projevilo rozkolem kolem přípravy státního rozpočtu na příští rok, kdy ministři ČSSD požadují 18 miliard korun navíc. Současně požadují zvýšit daně ještě víc než Babiš, který dosud nic takového nepřipouštěl. Tady nelze vyloučit krvavý kompromis, nepochybně k tíži veřejných rozpočtů a daňových poplatníků.
Během léta má být jasno o obžalobách v kauze Čapí hnízdo. Alespoň to signalizuje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pokud bude premiér Babiš poslán k soudu, změní to klima na politické scéně, jakkoli se ČSSD koaličně zavázala, že vyčká na prvoinstanční rozsudek. Už jen proto, že neustále se propadající mezinárodní renomé České republiky klesne ještě níž. Tento fakt nelze ani podceňovat, ani zastírat kašírovanými fotografiemi premiéra s evropskými státníky na Facebooku.
[ctete postid=“258807″ title=“Mohutnější než kampaň ANO. Reklamu Agrofertu na Čapím hnízdě za 272 milionů šetří policie“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/07/Čapí-hnízdo-FB-385×230.jpg“ excerpt=“Ve stínu vládní krize by neměly zapadnout kauzy spojené s premiérem Babišem. O “ permalink=“https://www.forum24.cz/mohutnejsi-nez-kampan-ano-reklamu-agrofertu-na-capim-hnizde-za-272-milionu-setri-policie/“]258807[/ctete]
S tím úzce souvisí finalizace auditu Evropské komise, přičemž na reakci českých úřadů zcela v područí hnutí ANO byl stanoven nezvykle krátký termín jednoho měsíce. Zadání úředníků zpracovávajících připomínky je sice předem dané: Veškerá podezření kolem střetu zájmů premiéra a neoprávněných dotací Agrofertu odmítnout. Nelze ale příliš očekávat, že by byl audit natolik vadný, že by byla jeho zjištění zcela anulována.
To vyvolá okamžité následné kroky Evropské komise proti České republice. Reálně hrozí, že se sociální demokracie znovu poveze s osobními problémy premiéra Babiše, pokud by přistoupila na jeho předem oznámený záměr bránit se všemi dostupnými prostředky. Bude mu v takovém případě krýt záda proti zájmům daňových poplatníků?
V neposlední řadě podle aktuálních zpráv pokročilo vyšetřování podezření z daňových úniků v souvislosti s nerealistickým objemem reklamy Agrofertu ve výši téměř 280 milionů korun produkované přes farmu Čapí hnízdo. Policisté přešli z fáze prověřování případu do zahájení úkonů trestního řízení.
I kdyby se Janu Hamáčkovi, který hraje vabank nejen o budoucnost ČSSD, ale i o svoji vlastní v jejím čele, náhodou podařilo Zemanův balvan odvalit z cesty, ve srovnání s dalšími úskalími rýsujícími se na obzoru je jen oblázkem.