Asi bychom měli zavést rubriku „smějeme se s politikem“. Rozhodně by do ní patřil poslední příspěvek předsedy ČSSD Jana Hamáčka na jeho facebookovém profilu.
Hamáček zde své straníky přesvědčuje, že mají hlasovat ve stranickém referendu pro vstup ČSSD do menšinové vlády s hnutím ANO. Vládu mají přitom držet u moci komunisté.
Předseda sociálních demokratů své kouzelně naivní prohlášení uvedl slovy, že není naivní. A následně předvedl takovou dávku dětinské naivity, že člověk neví, zda se smát, nebo plakat.
Posuďte sami. Jan Hamáček píše: „Zkuste mi důvěřovat. Ne podceňovat! Babiše se nebojím. Dokázali jsme si vytvořit vzájemný respekt a důvěru. Nejsem naivní a vím, že vstupem do vlády boj teprve začne. Dokážu ho přimět k dohodám a jejich plnění. Andrej Babiš zná moc dobře pojistky, které zaručují, že vláda bez nás skončí. Nebojme se!“
Nejzábavnější je věta, že si Hamáček s Babišem vytvořili vzájemný respekt a důvěru.
Hamáček nebude ani první a ani poslední, kdo si musí projít léčbou Babišem. Ta spočívá v tom, že po mnoha naivních pokusech nazře hořkou pravdu, že Andrej Babiš nemá v hlavě žádný orgán, kterým dokázal kohokoli, kdo není silný, jakkoli respektovat. Babiš zná jen soupeře a podřízené. Hamáček nemá jiný výběr. Nyní právě směřuje k roli Babišova zaměstnance. A Babiš také nemá respekt k žádným pravidlům hry. Proto je trestně stíhaný, proto manipuluje médii a proto dokáže sedět ve vládě s gigantickými konflikty zájmů. Má přitom jednu obrovskou výhodu, že se na rozdíl od normálních lidí za nic nestydí.
Prognóza, jak dopadne tento vztah plný důvěry a respektu, je bohužel zcela jasná. Pan Hamáček vzbuzuje lítost. To není u politika ten největší výkon.