Za malé vítězství Jana Hamáčka lze označit dnešní ujištění od Zemana, že Antonína Staňka odvolá ke konci července. Vůbec to však nemusí znamenat konec krize a odchod ČSSD z vlády je stále ve hře. Že ohlášený skutečný konec Staňka nemusí znamenat zlepšení situace naznačil i sám Hamáček. Ten konstatoval, že stále není optimistou v řešení krize.

Problémem nadále zůstává vrchní kádrovák této vlády, který se jmenuje Miloš Zeman. Ten má neustále potřebu školit ČSSD a ponižovat stranu tím, že jí odmítá kandidáty na ministry. Hamáček dnes řekl, že Zeman se nadále moc netváří na Michala Šmardu. Chce prý, aby ho oficiálně v pondělí nominovalo nejvyšší vedení ČSSD a potom se uvidí.

Je jasné, o co Zemanovi jde. Hází vše na ČSSD. Šmardu bude odmítat jmenovat a bude znovu ponižovat ČSSD tím, že jí bude školit v tom, koho má hledat jako nástupce Staňka. Dost možná jde i o pokračující hru Miloše Zemana, jejímž cílem má být rozklad vlády, nebo její obnova s dalšími kamarády Miloše Zemana. Je nepochopitelné, proč má odchod Staňka z vlády trvat dalších 18 dní do konce měsíce.

Strategie Zemana teď vypadá tak, že donutí ČSSD k tomu, aby odešla z vlády a mohl tvrdit, že on za to nemůže. Zkoušel to už jednou v kauze Poche. Odmítal ČSSD jmenovat kandidáta na ministra zahraničních věcí Miroslava Pocheho tak dlouho, až strana musela navrhnout Tomáše Petříčka. Z jeho působení ale Zeman asi velkou radost nemá, tak rozehrál další díl této své podivné hry.

Faktem zůstává, že Zeman nemá jakoukoliv pravomoc kádrovat členy vlády a kandidáty na ministry. Ústava mu ukládá, že musí odvolávat a jmenovat ministry na návrh premiéra. Nic více.

Je smutné, že už jsme na tom tak špatně, že je za malé vítězství místopředsedy vlády chápáno to, že prezidenta dotlačil k tomu, aby alespoň opožděně dodržoval Ústavu ČR.

Pokud nechtějí sociální demokraté skončit jako pomyslný hadr na podlahu, měli by v pondělí rozhodnout o svém odchodu z vlády. Babiš a Zeman už s nimi vytírají dost dlouho.