Bývalý premiér Mirek Topolánek FOTO: ČTK/Šimánek Vít
FOTO: ČTK/Šimánek Vít
Izrael prostě páchá válečné zločiny, prohlásil ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům a člen Zelených Martin Rozumek. Podle něj není možné umístit v Pásmu Gazy jakoukoli infrastrukturu mimo civilní obyvatelstvo. Jeho slova nadzvedla ze židle expremiéra a bývalého šéfa občanských demokratů Mirka Topolánka. Ten Rozumkovi vzkázal, že Hamás má pouze dvě možnosti, a jeho tvrzení označil za bludy.
„Vy jste rozoumek. Hamás má pouze dvě možnosti. Vzdát se a pykat za teroristické zločiny proti izraelským nevinným obětem, nebo zemřít mučednickou smrtí a s sebou stáhnout a ohrozit životy Arabů žijících v Pásmu Gazy. Zločinci si vybrali to druhé,“ vpálil Topolánek šéfovi neziskovky Organizace pro pomoc uprchlíkům. „Už jděte s těmi bludy do hajzlu!“ dodal ostře.
Topolánek takto komentoval příspěvek, ve kterém se Rozumek pustil do Izraele. „Tak jen pro představu. Gaza má 365 km2 a žijí tam 2 miliony lidí, z toho půlka dětí. Praha 496 km2. Tedy umístit v podstatě jakoukoli infrastrukturu mimo civilní obyvatelstvo v Gaze by nezvládl ani David Copperfield. Izrael prostě páchá válečné zločiny,“ vzkázal ředitel neziskovky na sociální síti X. Rozumek se svými slovy snažil vyvrátit tvrzení Daniela Hůleho z organizace Člověk v tísni. „Palestinští teroristé cíleně umisťují vojenskou infrastrukturu v těsné blízkosti civilní. Proč? Protože to jsou srabi, kteří si neváží života civilistů,“ napsal Hůle na sociální síti a přiložil mapku z vysílání ČT24.
Humanitární pomoc Pásmu Gazy by mohla být v příštích dnech výrazně rozšířena. V pondělí to prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání se svým tureckým kolegou Hakanem Fidanem. „Pracujeme, jak jsem již řekl, velmi průbojně na navýšení humanitární asistence Pásmu Gazy,“ řekl Blinken novinářům před odletem z Ankary. Podle něj mají USA velmi konkrétní prostředky, jak toho dosáhnout. „Myslím, že v příštích dnech uvidíte, že pomoc může být výrazně rozšířena,“ prohlásil šéf americké diplomacie.
Otázka humanitárních přestávek v bojích, které Washington podporuje, je podle něj úzce spjatá s pokroky v jednání o lidech, které uneslo hnutí Hamás při útoku ze 7. října. Ten den ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli okolo 1400 lidí, převážně civilistů, ale také přes 200 osob odvlekli jako rukojmí do Pásma Gazy.
Minulý týden izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že Izrael nepřeruší boje s Hamásem, pokud hnutí nejdříve unesené nepropustí. „Velmi se zajímáme o rukojmí, které drží Hamás, a to včetně Američanů, a děláme, co je možné, abychom je dostali domů,“ řekl Blinken.
Netanjahu pak v pondělním rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC News řekl, že Izrael přijme po skončení války s Hamásem celkovou bezpečnostní odpovědnost za Pásmo Gazy, aby zemi nehrozilo opakování nedávného bezprecedentního teroristického útoku. Zároveň v něm zopakoval tvrzení, že Izrael nesvolí k vyhlášení příměří, dokud Hamás nepropustí rukojmí držené v Gaze.
„Myslím, že po neohraničenou dobu budeme mít celkovou bezpečnostní odpovědnost. Viděli jsme, co se stane, když ji nemáme,“ řekl Netanjahu v narážce na útok radikální organizace.
