Jeden z největších masakrů civilního obyvatelstva spáchala ruská armáda v ukrajinském městě Buča FOTO: ČTK/AP/Rodrigo Abd
FOTO: ČTK/AP/Rodrigo Abd
Někteří naši spoluobčané s něžným vztahem k fašistickému režimu Vladimira Putina se nenechají zviklat ničím. Ani doloženými válečnými zločiny, které ruská vojska páchají na Ukrajině. Buď věří primitivní ruské propagandě, že jsou to fake zprávy takzvaného „kyjevského nacistického režimu“, nebo to jen předstírají. Obojí je na pováženou.
Že po chaotickém úprku Rusů před ukrajinskou protiofenzivou najdeme nejspíš další důkazy o řádění putinovských ozbrojených band, předstírajících, že jsou normální armáda, se dalo čekat. Zatím se na to narazilo všude. Poprvé svět ohromily zprávy o vraždění a mučení u Kyjeva a symbolem se stalo město Buča. Výmluvy z Moskvy, že masakry mají na svědomí Ukrajinci, kteří na ta místa pak přišli, byly dávno vyvráceny satelitními snímky a svědectvími, ale popíračům to nevadí. Prostě jen opakují to, co jim naservírují osoby jako Peskov, Zacharovová a nepříčetní moderátoři ruské státní televize.
Známé postavičky naší prokremelské scény ale nelení. Petr Hampl, udatný bojovník proti islámu a zachránce Evropy, na twitteru napsal: „Jestliže ještě před pár dny bylo snad možné uvažovat o tom, že na ‚případu Buča‘ by mohl být kousek pravdy, v tuto chvíli není co řešit. To lhaní už ani není určeno široké veřejnosti, nýbrž jen zfanatizovaným gaučovým válečníkům.“
Den předtím už si Hampl připravoval půdu: „Takhle to dopadá, když chorobnou lhavost nikdo nezarazí. Uvidíte, že do jara budou v hromadných hrobech miliony zavražděných.“ Tak reagoval na tweet jednoho uživatele, který napsal: „Horší než Buča, dosavadní symbol ruských zvěrstev. Ukrajinci zatím vyzvedli z improvizovaných hrobů v Izjumu na tisíc mrtvých civilistů.“
Ve formě je také Martin Konvička, který proslul mimo jiné tím, že chtěl muslimy namlít do masokostní moučky. Soud ani některé akademické kruhy na tom neshledaly nic závadného. Povzbuzen svou nedotknutelností a znepokojen úpadkem své slávy, píše Konvička 15. září: „Ta ukrajinská patálie poskytuje skvělou maskirovku pro hlavní záměr ‚vyspělé Evropy‘ – GrýnDýl a návrat do středověku.“
To byla jen příprava. Pak to přišlo, když 17. září Konvička dumá nad tím, že by se přece Rusové nechlubili „střílením a mučením“. Byla to reakce na výrok ministra Jana Lipavského, že „Rusko po sobě v oblasti Izjumu nechalo masové hroby stovek zastřelených a mučených lidí“.
Absurdita tvrzení takových lidí dosahuje míry, že je racionální debata vyloučená. Argumentují ostatně mnohem hůř než takzvaní revizionističtí historici, kteří zpochybňují holokaust jako takový, nebo jeho rozsah. Ti se aspoň namáhají slepit dohromady nějakou konstrukci a odvolávají se na různé pochybné zdroje. Mají jistou potřebu působit trochu seriózně. Tady u osob jako Hampl a Konvička všechno stojí na chatrném tvrzení, že tohle by přece Rusové neudělali, a kdyby to udělali, tak by to přece zamaskovali. Jenže to udělali, a to v takovém rozsahu, že to zamaskovat nejde. Částečně se to dá vysvětlit tak, že nejspíš nepočítali s tím, že někdy budou muset okupovaná místa opustit, tak proč by se namáhali.
Oficiální příkaz „vražděte lidi, mučte je a ukradněte všechno, co poberete“ pochopitelně nenajdeme. Byl to ovšem plošný přístup sovětských a ruských vojsk, takže je jasné, že řádění se nikdo z velitelů nenamáhal zabránit. Sovětští maršálové a generálové si za druhé světové války kořist odváželi po vagónech, ostatní tolik, co unesli. Znásilňovalo se masově a občas, když už se to vymklo kontrole, byl někdo potrestán, ale na věci samé to nezměnilo nic. Vítěz ví, že se nikdo neodváží se na nic zeptat. Na Ukrajině si Rusové mysleli, že jsou vítězi. Sklaplo jim.
Jaké motivy mohou mít Hampl, Konvička a další, že šíří takový hnus? Může to být výsledek psychického narušení, vypočítavé zaprodanosti, chorobné potřeby na sebe upozornit jakýmkoli způsobem nebo ještě něco jiného. V každém případě jde o výroky, které už by mohly být zajímavé z právního hlediska. Pro psychiatry nejspíš taky. V trochu zdravé společnosti by se takoví lidé ocitli na okraji společnosti. Tady ale dost takových prokremelských a sprostých jedinců straší na vysokých školách, v médiích, v mediálních radách. Jak by se chovali, kdyby ruská holínka došlápla až sem, si můžeme živě představit.
