Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) FOTO: FB Úřadu vlády
FOTO: FB Úřadu vlády
„Je to jedno z největších záručních schémat ve střední Evropě,“ chválil místopředseda vlády Karel Havlíček rozjezd programu státních záruk za firemní úvěry Covid III. Zatím však, jako předchozí úvěrové programy, nesplňuje očekávání. Nabíhá příliš pomalu a není o něj očekávaný zájem.
Programy zvýhodněných úvěrů a státních záruk za půjčky poškozeným firmám série Covid tvoří zhruba 80 procent vládou slíbené pomoci podnikatelům v celkovém deklarovaném objemu 1,2 bilionu korun. Jsou z dílny ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka a opakovaně se potvrzuje, že jde jen o nafouklou a nereálnou propagandistickou bublinu.
Fiasko úvěrových programů
První dvě vlny úvěrových programů jsou již uzavřeny a skončily fiaskem, což připustila i ministryně financí Alena Schillerová. „Otevřeně přiznávám, že se záruční schémata Covid I a Covid II příliš nepovedla,“ prohlásila v České televizi a potopila tak úsilí svého agilního kolegy Havlíčka, který tyto projekty do poslední chvíle hájil a omlouval.
Tyto programy, které protékaly přes státní Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, byly příliš byrokratické, pomalé a poddimenzované. Poptávka po zvýhodněných úvěrech přesto výrazně převýšila nabídku a celkový limit podpory byl během několika dnů či hodin vyčerpán. Zdaleka tak nevyhověly počátečnímu náporu podnikatelů, tvrdě zasažených vládními restrikcemi po vyhlášení nouzového stavu.
Tisíce zájemců byly vyřazeny, na verdikt čekali i měsíc a nakonec jich v obou vlnách do konce června uspělo celkem 2830 (s úvěry v celkové výši 13 miliard korun), což je jen zlomek ze stovek tisíc firem, které se kvůli koronakrizi dostaly do problémů.
Odpovídá době války
Proto se vláda upřela na „všespásný“ program Covid III, kde poskytují úvěry přímo soukromé banky. Oznámila, že stát za ně bude ručit 80 až 90 procenty výše půjčky, které by zaplatili daňoví poplatníci, pokud by žadatel nesplácel. Havlíček představoval tento projekt, ostatně jako všechny předchozí, s okázalou pompou. Konečně se údajně blíží rychlá a gigantická pomoc ekonomice.
„Program odpovídá době války, kdy je potřeba do ekonomiky pumpovat obrovské částky. Bude to největší záruční schéma, které kdy v Česku vzniklo,“ avizoval ministr podnikatelům v polovině května. Na podporu má podle něj dosáhnout 150 tisíc firem a živnostníků a s vyšší úspěšností žádostí než v předchozích vlnách.
Třetí úvěrová vlna byla spuštěna na přelomu května a června a přihlásilo se do ní dvacet bank. Je určena pro firmy do 500 zaměstnanců a stát by se měl zaručit až 150 miliardami korun za úvěry v celkovém objemu 500 miliard. Z těchto údajů mimochodem vyplývá, jak vláda manipuluje s údajnou bilionovou pomocí ekonomice, když zásadní tíhu z této částky mají nést komerční banky.
Pomalý rozjezd, malý zájem
Po pěti týdnech fungování Covid III se ukazuje, že i tento Havlíčkův projekt zaostává za reklamními prohlášeními. Rozjezd programu je příliš pomalý a – na rozdíl od prvních dvou vln – poptávka firem po úvěrech zdaleka nenaplňuje předpoklady.
Podle zjištění České televize si do 29. června, tedy více než po měsíci od vyhlášení, zažádalo o úvěry zhruba 1800 firem, což je podstatně méně než v předchozích dvou vlnách. K témuž dni jich bylo schváleno pouhých 216 za necelou miliardu korun z dosud požadovaných 14 miliard, tedy pouhých 12 procent obdržených žádostí.
Banky se sice dušují, že jejich systémy nabíhají a zpracování žádostí se urychluje, nicméně velký pokrok proti minulému stavu nenastal. Analytici se naopak pozastavují nad nízkým zájmem firem o tento typ úvěrů, který měl být Havlíčkovou vlajkovou lodí.
Tato situace se nelíbí ministryni Aleně Schillerové, která se rovněž zapojila do masivního marketingu o vybájené bilionové pomoci ekonomice. „Svolám příští týden banky, abych s nimi vyřešila, kde je problém. Připadá mi, že se to poměrně pomalu procesuje,“ uvedla.
Program není tak výhodný
Problém ale spočívá v něčem jiném než v pomalosti procesů. Program Covid III není tak výhodný ani pro banky, ani pro zájemce o úvěr, jak vláda prezentuje. Na tento málo zvýrazňovaný fakt upozornil bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
„Stát sice na jednotlivém úvěru garantuje 80 až 90 procent, jenže garantuje jen 30 procent ze všech úvěrů, které banka v rámci tohoto programu poskytne. To znamená, že z hlediska pravidel, které si banka musí nastavit, nemůže pracovat s 80 až 90 procenty garance, ale s třiceti, což je o poznání méně na to, aby to mohla dávat každému,“ řekl České televizi.
Motivace bank schvalovat za těchto okolností tisíce úvěrů není tak vysoká a stát je nemůže nutit, aby šly do přílišného rizika. Singer navíc soudí, že pomalé tempo nového programu „je dané především tím, že začal tak pozdě, že se většina firem nějakým způsobem o sebe postarala nebo to vzdala“.
Firmy si pomáhají samy
Příkladem je firma vyrábějící svítidla Lightway, které v krizi klesly objednávky až o osmdesát procent, včetně zrušené velké zakázky do Saúdské Arábie. Neúspěšně zažádala o zaručené úvěry ve všech postupně vyhlášených programech. Neuspěla ani v rámci programu Covid III, kdy jí zamítavá reakce přišla po dvou týdnech.
„Nespoléhali jsme se na úvěr a našli jsme rezervy u nás. Podařilo se nám prodat nějaké světlovody, rozběhl se nějaký export,“ uvedl majitel firmy Jakub Brandalík.
Firmy v problémech nemohou příliš dlouho čekat a musí si pomoci samy. Mnohým ani zadlužení v dané situaci nevyhovuje, protože čelí propadu zakázek s nejistým výhledem do budoucna. Dalším zase nevyhovuje struktura použití těchto úvěrů hlavně na provozní náklady, nikoli na investice do modernizace výroby.
Makat a neblábolit
Ministr Havlíček nedávno označil za chybu, že první program Covid I byl „příliš vstřícný“, jelikož byl bezúročný a s odkladem splátek. Přitom z něj bylo vyřazeno 90 procent zájemců. Program Covid II byl pro velký zájem ukončen během několika hodin, i když mnohé odradila příliš složitá byrokracie.
Nyní se zatím nenaplňuje jeho optimismus ani v programu Covid III, který měl být podle jeho slibů rychlejší a pro mnohem širší okruh firem. Příliš pomalý náběh svědčí o pravém opaku.
Andrej Babiš použil ve volební kampani před třemi lety heslo „Makat a neblábolit“ symbolizované figurkou vypouštějící slova „Bla bla bla“. Do toho ve volebním spotu vstoupil šéf ANO: „Vy mu rozumíte? Já ani slovo! Blábolení jsme od tradičních politiků slyšeli spoustu. Nic jinýho totiž neumí. Nikdy nepřestanu bojovat proti politickým blábolům,“ říká. Má nejvyšší čas, aby začal (kromě sebe) u Havlíčka.
