Hejtman Bernard: Situace ve veřejnoprávních médiích připomíná dobu po roce 1968

Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard nebyl zastáncem toho, aby se ČSSD stala koaličním partnerem hnutí ANO. I dnes kritizuje, kam strana směřuje, či spíše nesměřuje, ale přesto si myslí, že vystoupit z kabinetu by byla chyba. Hejtman byl jedním z panelistů debaty Klubu na obranu demokracie a deníku FORUM 24 poté zodpověděl několik otázek.

Když vidíte průzkumy volebních preferencí, které ukazují, že sociální demokracie ztrácí podporu voličů, co tomu říkáte?

Je mi líto, že jsme v této zemi nedokázali vybudovat sociální demokracii západního střihu. Velmi mi konvenují podobné strany například ve Skandinávii. Není to příliš těžké, ale musíme mít stanoveny hodnoty, z nichž se neustupuje. To je svoboda, demokracie a k tomu prosperita. Připadá mi, že lidé nevědí, co mají od sociální demokracie očekávat. Jsme nečitelní, jsme tak strašlivě rozdělení, že nám nikdo nerozumí, a může tam být Bernard, který se objímá s Bavory, ale pak je tam někdo jiný, kdo tancuje kolem samovaru. Taková strana pak nemůže mít dobrý volební výsledek.

Co říkáte na argumenty vašich stranických kolegů, kteří tvrdí, že se ve vládě daří prosazovat levicový program, přestože navenek je to vnímáno tak, že tento program prosazuje Andrej Babiš?

Tak tomu bylo už za pana Sobotky. Když máte politickou moc spojenou s mocí mediální a podnikatelskou, máte pak ohromnou výhodu. Chudá strana, která je navíc zadlužena kvůli nešťastnému podpisu pana Zemana pod smlouvou, kde bylo takové nehorázné ustanovení ohledně pokut, si nemůže spoustu věcí dovolit. Ale myslím si, že toto není náš nejhlavnější problém. Nebyl jsem zastáncem našeho vstupu do vlády a dával jsem to najevo. Referendum ale dopadlo tak, jak dopadlo. Dnes už je ovšem situace tak vyhrocená, že si myslím, že by bylo špatně odcházet. Je pozdě. Šance vyjednat jiné vládní složení byla po parlamentních volbách, teď by nám to neprospělo.

Vidíte nějakou hranici, po jejímž překročení by to i tak bylo nutné?

Kdyby se sahalo na základní institucionální pojistky, které máme. Senát, Ústavní soud, nezávislost veřejnoprávních médií, která už dnes dostávají pořádné ťafky. Vidíme, že tam nastal takový duch konformismu, který mi trochu připomíná obrat po roce 1968, kdy se novináři začali sami od sebe uklidňovat. Zatím si ale myslím, že jsou tu dobrá média. Pak je tu nezávislost soudů a státních zástupců. To jsou věci, přes které nemůžeme jít.

Jak by se podle vás mohla sociální demokracie zachránit a zvednout?

Je nutné vymezit se ideově. Musíme si stanovit, jaké jsou hodnoty ČSSD, nemudrovat o referendu o vystoupení z Evropské unie. Musíme jasně říci, o co nám jde, a zdůraznit, že jsme hrdý stát ve středu Evropy, který je hrdým partnerem našich západních spojenců. Není to tak těžké. Nesmíme ustupovat z principů. Vidíme také spoustu problémů, které je nutné řešit: ohromná byrokracie státu, která neumožňuje rozvoj malých a středních podnikatelů, ohromný problém ve školství, kde se reforma zúžila pouze na to, kolik přidáme učitelům. Chybí nám kvalitní výuka jazyků a výchova k občanství. Učitelé se často bojí mluvit o historii 20. století, což je obrovská chyba. V Německu proběhla denacifikace, u nás by měla proběhnout dekomunizace, nebo dokonce detotalitarizace. Naším tématem také musí být životní prostředí. Lidé, kterým vysychají studny, si dobře uvědomují, že není pravda, co nám říkají někteří věrozvěstové, a to, že globální oteplování neexistuje. Musí tu existovat například skutečně kultivované zemědělství. Opomíjíme také digitalizaci společnosti. Když se témata dobře uchopí a popíší, věřím, že jim lidé budou rozumět.