Historik Fel’štinskij: Otázkou je, zda invaze Ruska na Ukrajinu nepovede až k třetí světové válce

Podle bývalého spolupracovníka zavražděného Alexandra Litviněnka, historika Jurije Georgijeviče Fel’štinského, je ruská invaze na Ukrajinu pravděpodobná, jen zatím nelze odhadnout, zda může vést například až ke světové válce. V rozhovoru, který FORUM 24 přináší, Fel’štinskij hovoří také o Putinově uvažování směrem k Ukrajině, roli Evropské unie, ale také zmiňuje sílu ruské propagandy v České republice.

Rusko už několik měsíců přesouvá své armádní jednotky poblíž ukrajinských hranic. Je to jen strategie, jak vyvolat diskusi se Západem, nebo je za tím něco jiného?

Problém je, že to nevíme. Může to být jen bluf paranoidního vůdce Ruska. Mohla by to být i PR kampaň, která by sloužila jako předehra k válce. Víme, že rozhodnutí o obsazení Krymu v roce 2014 učinilo pět jednotlivců (včetně Putina). Jde tedy o velmi malou a tajnůstkářskou skupinu a není důvod, proč bychom měli znát informace o konečném řešení války proti Ukrajině. Tohle by nikdy neproniklo.

Myslíte si, že ruská invaze do nových lokalit východní Ukrajiny je reálná, nebo dokonce pravděpodobná?

Je to pravděpodobné. Otázkou je, zda tato invaze nepovede k totální válce a ke třetí světové válce. Ukrajina je obrovský stát, územím i počtem obyvatel podobný Francii. Dokonce i Hitler nechal některé části Francie neobsazené, alespoň formálně. V Putinově snu o okupaci Ukrajiny a jejím zničení jako státu je tedy prostor pro etapy. Bude to pro Putina jednoduché a snadné? Ne. Bohužel žije v jiném světě a nevidí zjevné problémy, které jeho a Rusko čekají.

Ukrajinská armáda je připravena lépe než před pěti, šesti lety. Myslíte si, že to Rusko odrazuje?

Ne. A to je hlavní problém. Putin chápe, že Rusko je silnější než Ukrajina. To je zřejmé. Ale Rusko bylo silnější i než Afghánistán. To nepomohlo. Sovětský svaz byl silnější než pobaltské státy nebo východní Evropa. To nepomohlo ani při záchraně sovětského impéria. Ruská armáda se všemi tanky by mohla být v Kyjevě za dva týdny. Může to vypadat jako vítězství. Ve skutečnosti by to ale mohlo znamenat kolaps Putinova režimu a Putina osobně. To, že to tak nevidí, na tom nic nemění. To bude konec jeho vlády.

Je přístup NATO a USA v této situaci správný? Je správné v dnešní době zahájit nějaká nejasná jednání s Ruskem?

Máte dovoleno vyjednávat s nepřítelem. Na tom není nic špatného. Když je to nutné, Izraelci vyjednávají s různými frakcemi teroristů. Otázkou je, jak by USA mohly Putinovi pomoci s jeho psychickými osobními problémy, které má. A moje odpověď je, že Američané a NATO mu nejsou schopni pomoci a vyléčit jeho rány. V roce 1991, kdy se rozpadl SSSR, byl hluboce zraněn. To se stalo jeho osobní tragédií, jak několikrát veřejně prohlásil, a jeho osobní geopolitickou katastrofou. Tady mu nikdo nemůže pomoci. Osmanská říše je dávno pryč, stejně jako Rakousko-Uhersko, Ruské impérium, Britské impérium a nyní sovětské impérium. Není nic, co bychom mohli udělat, i kdybychom chtěli. Bohužel pro nás všechny má Putin problém to přijmout.

Jaká je role Evropské unie? Je od Ruska chytré ignorovat její pozici?

EU je hlavním hráčem v této obtížné politické hře. Strategickým cílem Ruska je rozpustit NATO a zničit Evropskou unii. Dalo by se říct, že ty cíle jsou naivní, primitivní a hloupé. Ale to je přesně to, o co Rusko usiluje. Pro Putina je otázkou, zda Evropa pomůže Ukrajině vojensky, finančně nebo politicky, pokud ji Rusko napadne. Víme, že EU, USA a NATO neplánují vyslat vojáky na pomoc Ukrajině v případě ruské invaze. Přijetím tohoto faktu a realitou bych řekl, že existuje mnoho způsobů, jak Ukrajině pomoci, a myslím si, že tato pomoc bude poskytnuta.

Co by měli západní partneři Ukrajiny udělat pro uklidnění situace dnes?

Nejprve musíme veřejně říct, v čem je problém. Rusko je dnes hlavním a jediným zdrojem agrese v Evropě. Tohle je smutné. To se po rozpadu SSSR v roce 1991 nikdy nečekalo, ale od té doby zemi převzala bývalá KGB, FSB, dosadila jejich ředitele do funkce prezidenta a nekontrolovatelně vběhla dovnitř. Potlačila svobodu tisku. Uzurpovala si volby. Marginalizovalo to politické strany. V Rusku vládne jako typická junta. A vše, co víme je, že Putin plánuje zůstat u moci až do roku 2036. Takže, na prvním místě, musíme formulovat, jaký je problém ve vztahu k Rusku. Musíme také pochopit, že Rusko je primitivní stát se špatnou ekonomikou a bez peněz.

Samozřejmě, že je to čip ke zničení. Stavba je nákladná. Ano, i Rusko bez peněz má velkou schopnost zruinovat, když vezmeme v úvahu, že se jedná o jadernou velmoc. Ale zničení civilizovaného světa nemůže vést k vítězství nad zeměmi, kam vlastně pošlete svou rodinu žít, sebe na dovolenou… Kde si koupíte druhé občanství a druhý majetek. Sen o vítězství nad Západem je nakonec snem, iluzí, kterou by nemohl dosáhnout Putin jako prezident ani Putin jako Rusko. Celá ukrajinská válka je bojem proti ruskému státu organizovaným jeho prezidentem KGB Putinem. Oběti této války budou dvě: Rusko a Ukrajina. První se zhroutí. Druhý přežije, ale těžce zaplatí za svou svobodu.

Jak můžeme vidět v Bělorusku a Kazachstánu, Rusko se snaží využít krize v sousedních zemích jako argumenty k vybudování vyššího globálního vlivu. Má Rusko dostatečnou ekonomickou a politickou sílu, aby uvažovalo o expanzi v historickém směru Sovětského svazu?

V tomto okamžiku Rusko de facto zvětšilo své území na 268 128 kilometrů čtverečních. To je Dněstr v Moldavsku, Jižní Osetie a Abcházie v Gruzii a Krym a Donbas na Ukrajině. Zaplatilo Rusko za tato území vysokou cenu? Řekl bych, že rozhodně ano. Rusko jako stát ztratilo respekt (pokud ho kdy mělo), rubl ztratil 50 % své hodnoty… Ale Putin a jeho soudruzi se vlastně o Rusko a jeho prosperitu nestarají. Takže z tohoto pohledu vyhráli. Získali tato území. Historicky vzato asi ne na moc dlouho. Pravděpodobně do dalšího kolapsu Ruska (tentokrát rozpadu současné Ruské federace). Putin by měl zapomenout na svůj sen obnovit Sovětský svaz. Bohužel pro nás všechny toho není schopen.

Od roku 2015 můžeme v Česku a na Slovensku pozorovat velmi zmatenou politickou orientaci společnosti. Myslíte si, že je to výsledek kremelských propagandistických kampaní?

Víme, že Kreml je aktivně zapojen do podvratné a propagandistické činnosti namířené proti svým evropským sousedům, včetně bývalého Československa. Víme, že dva poslední prezidenti České republiky se stali prezidenty díky obrovské finanční a logistické podpoře Kremlu. Na rozdíl od Ruska to však v České republice nestačí k tomu, aby se ujal křesla prezidenta země (jako to udělal Putin v Rusku), aby ovládl celý stát. Na rozdíl od Ruska mají lidé v České republice stále svůj hlas.

Jaké nástroje propagandy používá Rusko v regionu Česka a Slovenska?

Bohužel pro nás všechny jsou hlavní ruskou zbraní peníze. K tomu bychom mohli přidat Russia Today a ruské agenty KGB/FSB pracující pro Rusko. Ale pracují také pro peníze. Jedinou zbraní Ruska jsou nakonec peníze a korupce.

Připravujete české a slovenské vydání titulu Blowing Up Russia (česky: „Vyhodit Rusko do povětří“, napsáno s Alexandrem Litviněnkem). Jaká část jeho obsahu je dnes užitečná pro českou a slovenskou společnost? Proč je to podle vás důležitá? A co se můžeme z titulu naučit?

Tohle je jedinečná kniha. Psal se rok 2000/2001, kdy nikdo nechápal, co Putin je, čeho je schopen a jak je nebezpečný jak pro Rusko, tak pro zbytek světa. Bylo mnoho skeptiků, kteří neakceptovali závěry knihy, že FSB je zločinecká organizace zapojená do velkého teroristického útoku v Rusku v září 1999, do některých dalších zločinů a měla by být rozpuštěna. Dnes tato organizace vládne Rusku a stala se hlavním zdrojem nestability ve světě. Ruská vláda složená především z vysokých důstojníků státního bezpečnostního aparátu zorganizovala invazi do Gruzie v roce 2008 a na Ukrajinu v roce 2014. Nyní připravuje další fázi války proti Ukrajině, která riskuje zahájení války v plném rozsahu v Evropě, nebo dokonce třetí světovou válku. Pro ty, kteří si myslí, že obraz, který nabízím, je příliš černý nebo příliš dramatický, musím to připomínat? Jako historik vím, že první i druhá světová válka byly zahájeny, aniž by společnost pochopila, že to budou časem nazývat „světovou válkou“.

(Kniha Rusko v plamenech – anglický název Blowing Up Russia -, která patřila k důvodům, proč zavraždili Alexandra Litviněnka, v tuzemsku ukáže, jak pracují tajné služby, jež vyhodily do povětří sklad ve Vrběticích a pronikly do politiky. Alexander Litviněnko, bývalý podplukovník FSB, otrávený radioaktivním poloniem v Londýně v roce 2006, napsal tuto knihu s Yuri Felshtinskym, který ji coby památku svého partnera šíří po světě. Projekt můžete podpořit v crowdfundingu na hithit.cz. – pozn. red.)

Jurij Georgijevič Fel’štinskij studoval historii na Moskevském pedagogickém institutu. V roce 1978 emigroval do Spojených států amerických a pokračoval ve studiu historie, nejprve na Brandeis University, pak na Rutgers, kde získal titul Ph.D. v historii. Byl také postdoktorandem v Hooverově ústavu na Stanfordské univerzitě. V roce 1993 Felshtinsky obhájil doktorskou disertaci na Institutu dějin Ruské akademie věd a stal se prvním občanem USA, který získal doktorát v Rusku.