Fotogenická žena, která jako první obdržela německé válečné vyznamenání Železný kříž. Nejlepší pilotka v Německu. To byla Hitlerova hvězda Hanna Reitschová. Po válce nacismus oficiálně nepodporovala a dělala, stejně jako mnohé jiné tváře nacistické propagandy, že je naivní holka, která o ničem nevěděla. Do hrobu si však odnesla hodně ošklivé tajemství. 

Reitschová se narodila v rodině lékaře ve slezském Hirschbergu (dnes polská Jelení Hora, pozn. red.). Začínala na kluzácích a už v 19 letech vytvořila při jednom ze svých prvních letů světový rekord v jeho délce. Následovaly další rekordy a vítězství v národních i mezinárodních soutěžích. 

Dále čtěte

Někde nezbylo skoro nic, ale magie trvá. Kostely v Sudetech mají neopakovatelnou atmosféru

Torza kostelů jsou pro pohraničí typickým, byť pro většinu veřejnosti spíše neobjeveným fenoménem. Můžeme je chápat jako důsledek tragické historie,…

Na začátku roku 1938 se zapsala do historie, když pilotovala první vrtulník na světě v uzavřené berlínské Deutschlandhalle. Díky tomu se dokonce dostala na titulní stranu deníku The New York Times. 

V té době se z ní již stala tvář nacistické propagandy. Pro lid to byla „naše Hana“. Od roku 1937 pracovala jako zkušební pilotka a letkyně pro říšské letectvo. Mezi svými kolegy však nebyla příliš oblíbená. Považovali ji za patologicky ambiciózní, vypočítavou osobu, která chtěla za každou cenu vyzkoušet každý nový stroj, vždy se tlačila dopředu a cíleně hledala ochranu u důležitých mužů. 

Nejdříve se jí ujal Ernst Udet, šéf technického úřadu říšského ministerstva letectví, který v roce 1941 spáchal sebevraždu, protože nesouhlasil s válečnou politikou nacistického Německa. Jeho roli převzal Hans Ritter von Greim. 

V roce 1940 ji Adolf Hitler vyznamenal Železným křížem II. třídy a v roce 1944 následoval Železný kříž I. třídy. To se předtím žádné jiné ženě nepodařilo. Její kolegové však znali jinou Reitschovou než Hitler. Tvrdili, že zanedbávala své povinnosti a při testování letadel se také dopustila závažných chyb. Když v roce 1943 během zkušebního letu havarovala s Messerschmittem Me 163, prvním letadlem na světě, které letělo rychleji než tisíc kilometrů za hodinu, a utrpěla život ohrožující zranění, interní vyšetřování odhalilo, že se Reitschová dopustila chyb. O tom ale propaganda mlčela. 

Po válce se tvářila jako neviňátko. O zločinech režimu prý nevěděla – přesně tak se vymlouvala i slavná režisérka Leni Riefenstahlová a další celebrity čtyřicátých let. Američané ji sice na rok internovali, ale nakonec se jí nic nestalo. Reitschová tvrdila, že její internace byla horší než nacistické koncentrační tábory. Nikdy se nepoučila. Udržovala kontakt s bývalými nacistickými vůdci a kritizovala procesy s válečnými zločinci. 

Dále čtěte

Sovětské Vlčí doupě v Sudetech. O tajném podzemním objektu Jasyr vybudovaném v Doupovských horách

Když nízkým a úzkým betonovým vchodem vstoupíte do Sověty vybudovaného podzemního objektu Jasyr, červnové vedro mizí a ovane vás chlad. Příjemné místo…

Stala se z ní „komerční nacistka“. V padesátých a šedesátých letech se stýkala s pravicovými extremisty, ale na veřejnosti pořád hrála naivku, která jen miluje svou vlast. Nechtěla ohrozit zisky ze svých knížek. Vyjadřovala se umírněně a v Německu byla poměrně oblíbená, zaskřípalo to ale ve Velké Británii a v Polsku, kam nebyla vpuštěna na závody kluzáků. V Indii její minulost nikomu nevadila. V roce 1959 ji hostil premiér Džaváharlál Néhrú a přátelila se i s Indirou Gándhíovou. 

Evangelický pastor Günter Ruholl ji však v sedmdesátých letech obvinil, že se od nacistických zločinů nikdy nedistancovala. Reitschová se s ním soudila a Ruholla označila za člověka, kterého na ni poštvala židovská obec. 

Snažila se přetvařovat, ale v jednom dopise známému napsala otřesné věty. „Žid je v mé zemi. Nejhorší lži, jaké kdy historie vyprodukovala s ‚holocaustem‘, se šíří po celém světě s cílem nenávidět Německo. Židé mají ty nejvzácnější mozky na to, aby si vymysleli nenávist, nenávist, nenávist místo míru. Židovský filmový průmysl v USA byl založen, aby se zachránili. Vydělávají miliony a miliony dolarů a Němci jsou stejně bezpáteřní a hloupí jako kterýkoli jiný národ na světě – a věří tomu.“ 

Soudní proces nebyl nikdy dokončen. Dne 24. srpna 1979 byla Reitschová nalezena mrtvá. Oficiálně se psalo o infarktu, ale mohla to být i sebevražda. Odmítla se vzdát své víry a musela ji tajit. Své tajemství si vzala do hrobu – prokazatelně věděla o masových vraždách Židů, ale v soukromí dál holocaust zpochybňovala. Historici to definitivně potvrdili až nyní.