Hladík: V DPH jsme udělali pořádek. Řezané květiny byly ve snížené sazbě jen proto, že Babiš koupil květinářství

ROZHOVOR / Koalice SPOLU slibovala, že nebude zvyšovat daně, a upřímně jsme je zvyšovat nechtěli. Máte ale nějaký plán a najednou ho musíte přehodnotit, vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zvýšení některých daní koaliční vládou. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví i o chystaném zálohovém systému na PET láhve. Češi si podle něj na novinku rychle zvyknou a budou ji využívat. „Systém bude velmi podobný tomu, jak dnes vracíme pivní lahve,“ dodává ministr Hladík.

Vláda před dvěma týdny představila konsolidační balíček. Poslanci ODS upozorňují, že jde o krvavý kompromis mezi koaličními stranami. V čem konkrétně jste ustoupili vy jako lidovci?

Pro KDU-ČSL bylo nejdůležitější, abychom jako stát ušetřili a aby opatření nedopadla na rodiče s dětmi. Na to jsme kladli velký důraz, protože jsou to právě rodiče s dětmi, kteří jsou teď nejvíc zasaženi vysokou inflací.

Museli jste od nějakých svých požadavků ustoupit?

Každá politická strana z něčeho musela ustoupit.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řekla, že do vyjednávání šla s tím, že chce nulové DPH na knihy, a trochu naznačila, že právě lidovci chtěli nulovou spotřební daň na tiché víno. Je to pravda? Byli lidovci ti, kteří hájili tiché víno před zdaněním?

Vyjednávání měla nějaký průběh. Bylo to několik týdnů vyjednávání jednotlivých aspektů jak na straně úspor, tak na straně zvýšení příjmů státního rozpočtu. Diskuze se vyvíjela a nakonec jsme zrušili 22 daňových výjimek.

KDU-ČSL má ministra zemědělství a víno je zemědělský produkt. Velmi silně jsme vnímali kulturu, celou oblast cestovního ruchu a HDP zvlášť jižní Moravy na to napojené. To jsou dva zásadní argumenty, proč nakonec zůstala spotřební daň na víno na nule. Žádná vinařská země v celé Evropě nemá spotřební daň na víno kromě Francie, která ale ty tři centy dává do vinařského fondu. Zároveň vinaři platí DPH, budou platit větší daň z právnických osob, platí daň ze zisku, pokud jsou menší, tak odvádí zálohy na OSVČ, které teď budou také vyšší.

Druhá věc je, že pokud by to měla být spotřební daň, tak by se na každý sklep musel uvalit celní sklad, musely by se všechny sudy ocejchovat, do sklepů by nesměli lidé. Spousta malých vinařů ale prodává tak, že dělají košty ve sklepě. To jsou argumenty, které k tomu přispěly. Pro KDU-ČSL to bylo v nějaké fázi vyjednávání důležité.

Zmiňujete ministra zemědělství Nekulu (KDU-ČSL), který je z Moravy stejně jako vy a velká část vlády. Tam je také vinařská lobby asi nejsilnější. Podlehli jste tlaku vinařům?

Není to o vinařské lobby. Je to o tom, co za tou nulovou spotřební daní je. Čeští a moravští vinaři by byli konkurenceneschopní vůči své konkurenci z Rakouska a dalších zemí. Pro ty malé by to zároveň znamenalo fyzické omezení.

Někteří ale na druhou stranu říkají, že nulovou spotřební daní bude český rozpočet dotovat zahraniční vína.

Víno se dováží z Francie, Itálie, Německa a tam nikde není spotřební daň, tak jak bychom to dotovali?

Já jsem žádný návrh opozice neslyšel, nezazněl v médiích, já o něm nevím. Ve chvíli, kdy bude na stole, tak se o něm určitě pobavíme.

Konsolidační balíček kritizují opozice i odbory. Ministr Stanjura vyzval hnutí ANO, aby představilo svá opatření, o kterých potom můžete jednat. K tomu už podle hnutí ANO došlo. Viděl jste je?

Ne, ale upřímně je právem každé opozice být kritický a kritizovat, ale není to souboj vládní koalice a opozice. Když byla KDU-ČSL v opozici, přicházela s konstruktivními návrhy. Nemáme tady souboj politiků, to pro lidi není vůbec důležité. Důležité je, kam směřujeme Českou republiku a jaká děláme opatření, aby naše děti mohly žít v zemi, která bude přívětivá a nebude zadlužená. Já jsem jako politik určitě připraven opozici naslouchat, pokud přijde s konstruktivním a věcným návrhem.

Na druhou stranu opozice může předpokládat, že její návrhy jsou relevantní, ale vláda si to myslet nemusí.

Určitě, ale teď o tom nemá smysl diskutovat. Já jsem žádný návrh neslyšel, nezazněl v médiích, já o něm nevím. Ve chvíli, kdy bude na stole, tak se o něm určitě pobavíme.

Velkou část úspor konsolidačního balíčku tvoří škrtání neinvestičních dotací, které by se mělo vyšplhat až na 54,4 miliard korun. Je to číslo reálné?

Je reálné. Každý občan to uvidí v návrhu rozpočtu na rok 2024. Tam bude oproti střednědobému plánu o 54 miliard méně.

Není chyba, že jste nepředstavili balíček už s tím, kterých dotací se škrty dotknout?

Není to tak, že by to bylo nějaké chimérické číslo, které jsme si vymysleli. U konkrétních ministrů je dohoda na množství finančních prostředků, které se uspoří. Do kterých konkrétních paragrafů a položek se to propíše, uvidíte skutečně, až když budeme schvalovat rozpočet pro rok 2024. To je standardní věc.

Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si chce vzít půjčku 45 miliard korun. V úsporách na dotacích ale má najít dvě miliardy korun. Nenahrává to tvrzení, že úspory v rozpočtu nakonec nenajdete?

To jsou dvě úplně rozdílné věci. My škrtáme především v provozních podporách, v dotacích, které jdou do provozu. Investice naopak podporujeme. Každá rodina, které nevychází rozpočet, se první musí uskromnit ve svém provozu. Pokud ale bude rekonstruovat dům, tak je relevantní, aby si vzala půjčku, protože ji splatí třeba z úspor, když si ten dům zateplí.

Úplně stejné je to u těchto dvou věcí. Dvě miliardy, které má pan ministr Bek uspořit, jsou v provozním rozpočtu. Těch 45 miliard si Česká republika půjčí z Národního plánu obnovy. Tak činí každá členská země Evropské unie a tyto prostředky vláda investuje od rozvoje školské infrastruktury. To je investice do budoucna, která je správná.

Vláda chce seškrtat dotace na podporu obnovitelných zdrojů, které každoročně vyplácí stát provozovatelům solárních nebo větrných elektráren. Ty sice vyplácí ministerstvo průmyslu, ale částečně se to týká i vašeho resortu. Souhlasíte s tím?

To je záležitost, jejíž konkrétní řešení se teď bude hledat.

Jak ho chcete najít? Jak chcete vymyslet to, aby stát ušetřil, ale úspory se nepropsaly směrem k lidem?

Existuje několik řešení na technické bází a budou další řešení, abychom toho dosáhli.

Opozice upozorňuje, že kvůli tomu budou arbitráže. Jste na to připraveni?

Za KDU-ČSL musí být to řešení takové, aby nebyly žádné soudy a žádné arbitráže. Řešení musí být takové, aby se takovou právní cestou proti České republice nepostupovalo.

Je nalezení takového řešení vůbec reálné? Pokud provozovatelé solárních nebo větrných elektráren předpokládají, že ty peníze dostanou, tak je nejspíš budou po státu chtít.

Znovu říkám, že toto bude dále v řešení.

Deset miliard má škrtnout i ministerstvo zemědělství. To je asi pochopitelné u velkých producentů potravin, ale nedopadne to i na malé a střední podniky?

Určitě ne. I u zemědělství musíme rozlišovat provozní a investiční podporu. Část podpory byla opravdu provozní a dojde ke snížení těchto dotací. Vypouštíme některé dotační tituly, které směřovaly především k velkým firmám. Ministr Nekula zmiňoval oblast, kterou chce úplně opustit, a to je podpora mlékárenského průmyslu, protože tam to opravdu nedává smysl. Jsou i další odvětví, kde jsou zisky největších hráčů poměrně velké a nedává smysl je dotovat.

Šéf Madety se proti škrtům v mlékárenském průmyslu už ohradil. Nehrozí, že to udělají všechny velké společnosti, které připravíte o dotace?

Madeta má obrovské zisky. Jestli narážíte na Mléko do škol, tak ho Madeta nedodává, protože chce, ale protože je to kšeft. Mléko do škol je hrazeno z evropského dotačního grantu a je to vysoce zisková činnost. Pokud to nechce dělat Madeta, bude to dělat někdo jiný.

Dalším velkým tématem konsolidačního balíku jsou daně. Měníte sazby DPH a zvyšujete daň z nemovitosti. Před volbami jste tvrdili, že ke zvýšení daní nepřistoupíte. Slibovali jste nesplnitelné?

Určitě ne. Především šetříme na straně státu, na provozních výdajích, na dotacích. Úspory jsou větší než změny na příjmové straně. Narovnáváme systém DPH. Pivo bylo ve třech sazbách, ale nikdo nevěděl ve které. Řezané květiny byly ve snížené sazbě asi jen proto, že Andrej Babiš v té době koupil květinářství. Jinak jsme si to neuměli vysvětlit. Teď se v tom udělal pořádek.

Ano, koalice SPOLU slibovala, že nebude zvyšovat daně, a upřímně jsme je zvyšovat nechtěli. Máte ale nějaký plán a najednou ho musíte přehodnotit. My jsme věděli, že přebíráme Českou republiku v době, kdy doznívá covid. Na to jsme byli připraveni, ale na to, že začne válka na Ukrajině a že začne celosvětová energetická krize, nebyl připravený žádný stát. To je věc, na kterou jsme museli reagovat.

Myslím, že každý rozumný člověk vidí, že není možné žít dlouhodobě na dluh a že některá opatření přijít musela. Jako vláda jsme se snažili, aby byl dopad na občany minimální.

O víkendu proběhly u lidovců primární volby, ve kterých jste sestavili kandidátku do evropských voleb. Lídrem bude Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), na pátém místě kandidátky bude senátor a prezidentský kandidát Pavel Fischer. Stále ale jednáte o tom, zda budete kandidovat v koalici SPOLU, nebo sami. Když se díváte na vaši kandidátku, je dostatečně silná na to, abyste v případě samostatné kandidatury obhájili dva mandáty, které v europarlamentu teď máte?

Kandidátka je velmi pestrá, velmi silná. Jsou tam zkušení i mladí lidé, se zkušeností z Evropského parlamentu, senátu, komunální i regionální sféry.

Mají lidovci kandidovat v koalici, nebo sami?

Není to o názoru Petra Hladíka. Je to o tom, co je pro občany České republiky nejlepší. Neděláme politiku pro politiky, děláme politiku pro občany České republiky. Jde o to, jak srozumitelně kandidovat v evropských volbách, abychom dokázali hodnoty a programové cíle, které chceme přenést do Evropského parlamentu, vysvětlit voličům a zároveň nabídnout takové osobnosti, které je budou autenticky reprezentovat. To je ta diskuze, kterou vedeme.

Spekuluje se o tom, že lídrem vaší společné kandidátky by mohl být europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který je k Unii více skeptický než lidovci. Souhlasil byste s tím, aby právě on vedl vaši případnou společnou kandidátku?

V takové fázi jednání vůbec nejsme. Prvně se domlouvá programová shoda, prvně se řeší, zda nalezneme hlavní principy. Až potom se řeší personálie. KDU-ČSL je v tomto unikátní, protože máme ve stanovách přímo vetknuto, že pro evropské volby musíme kandidátku sestavit rok dopředu. Tady jsme byli do značné míry limitováni našimi stanovami. Na rozdíl od partnerů víme pořadí našich kandidátů, ale není zásadní, jestli na čele kandidátky bude Maruška nebo Pepík, ale jestli dokážeme najít programovou shodu.

Kandidovat za vás bude Pavel Fischer. Část lidovců ale s jeho umístěním na kandidátku nesouhlasí. Jak se na to díváte vy?

To je vnitrostranická demokracie a tajné volby. Nikdo z nás neví, jak ostatní volili, a takhle je to dobře. Pavel Fischer stejně jako další skončili v pořadí na základě tajné demokratické volby. Odráží to postoje a náladu ve straně.

Očekáváte, že Pavel Fischer vstoupí do strany nebo alespoň do senátorského klubu KDU-ČSL?

Nemyslím si, že vstoupí do KDU-ČSL. Očekávám ale, že za nás bude kandidovat.

Nedávno vyšel průzkum agentury Median, který vám přisuzuje 5,5 procent. Co děláte jako lidovci špatně, že se pohybujete stále kolem hranice, která vám nezaručuje vstup do poslanecké sněmovny?

Vicepremiér Marian Jurečka ze všech průzkumů je třetím nejviditelnějším politikem České republiky. Je to odvážný politik s vizí a do značné míry definuje politiku KDU-ČSL. Oblasti rodiny, sociální péče a ochrany životního prostředí jsou naše dominantní priority. Je naším úkolem oslovovat voliče a přenést k nim politiku KDU-ČSL. Mám radost, že poslední průzkumy prokazují, že jsme na vzestupné tendenci, a určitě v tom chceme pokračovat.

Zkušenosti ze Slovenska ukazují, že lidé si na systém zálohování PET lahví velmi rychle zvyknou. Bude velmi podobný tomu, jak dnes vracíme pivní lahve.

Na ministerstvu připravujete legislativu, která zavede systém zálohování PET lahví. Jsou na to Češi připravení? Budou to využívat?

Určitě. Zkušenosti ze Slovenska ukazují, že lidé si na ten systém velmi rychle zvyknou. Čekám, že tomu tak bude i u nás. Systém bude velmi podobný tomu, jak dnes vracíme pivní lahve. Po schválení příslušné legislativy povedeme informační kampaň tak, abychom na tu změnu dostatečně připravili obyvatele České republiky.

I s ohledem na změny v systému DPH, nebudou to brát občané jako další zdražení nápojů?

Určitě ne, u piva to tak taky neberou. Stejné to bude i u ostatních výrobků, které jsou v plastu nebo v plechovce. Děláme to ze tří důvodů. Chceme, aby ze staré PET láhve byla nová, nechceme, aby nám tyto materiály končily jinde než v potravinářském sektoru, nechceme, aby se obaly povalovaly v lesích. Třetí důvod je, že současným systémem žlutých popelnic dokážeme vytřídit 77 procent PETu a ten je z velké části znečištěn. Potřebujeme se dostat k 90 procentům PETu a potřebujeme ho v takzvané food quality. Tyto tři aspekty dnes nemáme a to nás vede k tomu zálohovému systému. PET láhev, kterou vrátím, je možné recyklovat a udělat z ní novou. Z té současné ale často ne.

Záloha na láhev od piva stojí tři koruny, záloha na PET láhve by ale měla být mezi čtyřmi a pěti korunami. Proč je plast dražší než sklo?

Protože sklo je z pohledu uhlíkové stopy lepší. Když si porovnám uhlíkovou stopu, tak nejlepší je opakovatelné sklo, potom je plech nebo plast, který vrátím a recykluji. Chceme to i takto symbolicky odlišit.

Součástí zálohového systému nebudou obaly od mléka. Je nějaká možnost, jak s nimi lépe pracovat?

Nebudou tam obaly od mléka, protože jsou kontaminované. PET láhve od mléka se vytřídí, zůstanou ve žlutých popelnicích a použijí se do jiného průmyslu.

A co nápojové kartony? Rýsuje se nějaká možnost, jak s nimi lépe pracovat?

Určitě ano. Chceme udělat celou řadu ekonomických a investičních pobídek, aby tady vznikaly nové kapacity pro výrobu výrobků a obalů z druhotných surovin. To je cesta cirkularity.

Plánujete i změny v dotačním programu Nová zelená úsporám. O co konkrétně jde?

Bude celá řada změn. Zachováme současné podpory a dotační podpory. Máme tam ale několik nových věcí. První věc je, že dáme podporu na výměnu starých plynových kotlů za tepelná čerpadla. Druhá věc je, že výrazným způsobem podpoříme zateplování a energetické úspory v domácnostech. Brzy zveřejníme parametry komplexního dotačního titulu Oprav dům po babičce, který bude propojovat dotace a půjčky na celkové rekonstrukce starých domů. Upravili jsme také NZÚ Light pro nízkopříjmové, kde jsme přidali solární nebo fototermický ohřev pro teplou vodu.

Není to v rozporu s plánem vlády škrtat dotace, o kterém jsme se bavili v úvodu rozhovoru?

Není. Škrtáme především provozní dotace. Toto jsou dotace investiční, které nejdou ze státního rozpočtu. Vůbec nejdou na dluh. Tyto dotace jdou do České republiky do takzvaného Modernizačního fondu z výnosů emisních povolenek. To jsou peníze, které jsou určeny na odchod od uhlí. Jde o jakési dva rozdílné pytlíčky.

Vy jste z pozice náměstka brněnského primátora na přelomu srpna a září roku 2022 hlasoval pro to, aby město vykoupilo pozemky v brněnských Soběšicích za více než šest milionů korun. Před hlasováním jste ale neohlásil svoji známost s podnikatelem, který pozemky vlastnil. Proč jste to nenahlásil?

Protože jsem tak nemusel činit a není vůbec standardní, aby se tak činilo. Dokonce jsem byl konfrontován s tím střetem zájmů a úřad ve Šlapanicích, kterému to bylo postoupeno, jasně rozhodl, že jsem tak činit neměl. Žádná legislativa a povinnost mě k tomu nezavazovala.

Správní orgán můj osobní zájem vyloučil a uvedl, že jsem nebyl povinen před hlasováním v Radě města Brna podat oznámení o osobním zájmu podle zákona o střetu zájmů. Podle správního orgánu tak k přestupku nedošlo, čímž se jen potvrdila skutečnost, kterou od začátku tvrdím já i renomovaní advokáti. 

Takže si stojíte za tím, že jste jednal ve veřejném zájmu?

Nejenom že si za tím stojím, ale nezávislý kontrolní orgán prokázal, že to tak bylo. Jsem rád, že se ukázalo, že šlo o zcela smyšlenou kauzu a pravda vyšla najevo. Pravda zkrátka občas není tak senzační jako spekulace a domněnky, ale je důležitá. Rozhodnutí považuji za pomyslnou tečku za spekulacemi a výmysly, které někdo opakovaně do veřejného prostoru vnášel.