Minulou středu odsoudilo Valné shromáždění OSN drtivou většinou ruskou anexi okupovaných území na Ukrajině. Proti „pokusu o nelegální anexi“ se vyslovilo celkem 143 ze 193 členských zemí Organizace spojených národů. Na stranu agresora se vedle Ruské federace přidali pouze jeho nejvěrnější spojenci a bez výjimky tvrdé diktatury: Bělorusko, Severní Korea, Sýrie a Nikaragua. Dalších pětačtyřicet zemí však zaujalo „neutrální“ postoj.

Rezoluce navržená Ukrajinou „odsuzuje uspořádání takzvaných referend uvnitř mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny“ a žádá „okamžité odvolání“ pokusu o nelegální anexi. Ostrý text podpořily bezmála tři čtvrtiny členů OSN, což je pro Rusko nejhorší výsledek na půdě Valného shromáždění od začátku invaze.

Na druhou stranu ale oproti předchozím hlasováním nedošlo k zásadnímu posunu – Ukrajinu podpořily pouze čtyři další země ve srovnání s první odsuzující rezolucí navrženou těsně po zahájení ruské agrese. Desítky států v čele s Čínou nebo Indií se k ukrajinskému konfliktu znovu odmítly jasně vyjádřit, a to bez ohledu na pokračující ruské útoky na civilní obyvatelstvo ve velkých ukrajinských městech.

Přestože se ve Valném shromáždění na rozdíl od Rady bezpečnosti jedná o nezávazné, a tedy v zásadě symbolické hlasování, jeho výsledky ukazují, že Putinův režim má na mezinárodní scéně stále relativně velké množství tichých podporovatelů.

Spojenci a satelity

Mezi celkem pětatřiceti naoko „neutrálními“ a dalšími deseti nepřítomnými zeměmi panují značné rozdíly. V případě několika z nich jde ve skutečnosti o dlouholeté ruské spojence, z nichž někteří ani neváhají agresi na Ukrajině nepřímo podporovat. Jedná se kupříkladu o Írán, který Putinovu režimu dodává „sebevražedná“ bezpilotní letadla po­­užívaná proti civilním cílům na Ukrajině.

V podstatě „klientským“ státem je Kuba, která je už od sovětských dob závislá na dovozu ruské ropy nebo potravin, a ještě ze sovětských časů přetrvávají rovněž přátelské vztahy mezi…