Už jednou se soudruhům experimenty se společností moc nepovedly, ale to jim nebrání v tom hlásit se opět o slovo. Chtěli by to zkusit znova.

Soudruh Jan Klán, předseda OV KSČM v Kutné Hoře má pocit, že nazrává doba na změnu. V Haló novinách (30. 8.) nejdřív konstatuje, že nebylo všechno před třiceti a více lety špatné a teď to zase není příliš dokonalé.

Vidí tady také různé paralely s tehdejší situací a tak píše: „Doba je v řadě oblastí podobná době pozdního socialismu, akorát je postavena na hlavu. Tedy, že místo silnějšího státu zde máme soukromé korporace a podniky, nejistotu a narůstající rizika. Jedná se o diametrálně odlišný svět, než který končil na konci 80. let 20. století. Právě přesun rizik od státu směrem k občanům, je výsledkem oné transformace a ta je přímo odpovědná za to, že lidé se chovají jako nemrtví. Je na čase, aby začala probíhat transformace od kapitalismu neviditelné ruky směrem ke státním regulacím. Možná tomu napomůže nějaká krize, případně i sami lidé, kteří místo legitimizování současného systému začnou proti systému aktivně vystupovat. Podobně jako před 30 lety.“

Celkem jsou to jen fráze, ale za zmínku stojí myšlenka, že by to chtělo transformaci „od kapitalismu neviditelné ruky směrem ke státním regulacím“. V tom je komunistické myšlení v kostce.

Jako by stát byl nějaká moudrá bytost, která ví, co lidem prospívá a tak je třeba mu dát nad lidmi co nejvíce moci. Stát ovšem není bytost, tím méně vševědoucí. Je to aparát všelijakých činovníků, kteří si mohou nanejvýš myslet, že vědí, co je pro lidi dobré. Ona „neviditelná ruka“ je ale metafora toho, že lidé sami vědí, co chtějí a proto o to projeví na svobodném trhu zájem. Ten se pak někdo pokusí uspokojit, protože je za to lidmi odměněn. Stádo komunistických aparátčíků ale žilo v představě, že se dá na pět let dopředu naplánovat, po čem lidé zatouží a to se bude vyrábět a na všechno se napíší ceny a ty budou neměnné, dokud nedojde k takzvané úpravě cen. Výsledkem bylo ale to, že komunistický stát nedokázal do konce své existence uspokojit ani potřebu lidí bydlet, natož aby dodal do obchodů věci, po kterých občanstvo zatoužilo.

Je zábavným paradoxem, že komunisté hlásali, jak bude stát při směřování ke komunismu postupně odumírat a jak se dostali k moci, vytvořili z něj nestvůru, která lidem mluvila úplně do všeho. Jakmile někdo projevil nějakou svobodnou iniciativu, tak ji stát udusil a nebo i potrestal.

Je to úplně banální konstatování, ale zřejmě pořád potřebné. Potřebujeme méně státních regulací, aby život neskomíral. Komunistům je to samozřejmě jedno, jim skomírání nikdy nevadilo. Nakonec na to doplatili.

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora