Podmínka pro A. B. Bartoše za vydávání protižidovských knih platí. Ať se nediví

repro YouTube.com

Adam B. Bartoš | FOTO: repro YouTube.com

Adamovi B. Bartošovi nebylo nic platné, že se odvolával na svobodu slova. Podmíněný trest pro předsedu jinak bezvýznamného spolku Národní demokracie, který dostal za vydávání protižidovských knih, platí. Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání, jak zjistila Česká televize z úřední desky soudu.

„Pražský městský soud Bartošovi koncem loňského roku vyměřil dva roky vězení s podmínečným odkladem na tři roky. Podle soudu se dopustil popírání a schvalování genocidy, podněcování k nenávisti a hanobení národa. „Dovolání obviněného se odmítá,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podmínka pro předsedu krajně pravicové Národní demokracie tak platí. Dva roky s podmínečným odkladem na tři roky mu pravomocně  uložil loni v listopadu Městský soud v Praze a potvrdil tak dřívější verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1.“ (ČT)

Bez ohledu na to, jak je komu sympatický A. B. Bartoš, je potřeba se u každého takového rozsudku ptát, jestli svoboda projevu nebyla skutečně porušena. Tento typ svobod je něco abstraktnějšího, než třeba právo na majetek. Tam, když odhlédneme od různých právních kliček a třeba historických nejasností, bývá více méně jasné, co komu patří, nebo nepatří.

U svobody slova už narážíme na problém, co je tvrzení o faktech, co je názor, třeba i předstíraný názor, umění, „lež“ vytvářená pop kulturou nebo kýčem a podobně. Nakolik jsou třeba lží politické sliby používané ve volebních kampaních, o kterých musí mluvčí dobře vědět, že je nemohou splnit. Už proto, že je v poměrném systému, kde budou nejspíš vládnout a spoluvládnout koaličně, nemohou prosadit, ani kdyby chtěli. Dopátrat se toho, co je pravda, je někdy snadné, jindy velmi nesnadné a nesmíme ty případy zaměňovat.

Lidské sdělení má funkci informativní a performativní. To se dá vysvětlit docela snadno. Věta „uvařil oběd“ je informativní. Pokyn „uvař oběd“ je performativní, chce něco způsobit. Někdy je to smíšené. Někdy věc není jasná bez kontextu. Věta „mohl bys uvařit oběd“ je informace, že manžel je rozumově a svou praxí schopen oběd uvařit. Pokud to pronese naštvaně manželka před sobotním polednem, je jasné, že je to rozkaz.

Pokud někdo bude tvrdit, že Židé páchali rituální vraždy, může se to tvářit jako informace. Pokud je sdělením informace, navíc historicky nepravdivé, snaha vzbudit nevoli vůči Židům žijícím v dané zemi, už to informace není, je to forma násilného činu, byť ne fyzického. Zatím. Násilí může následovat.

V zemích, kde v minulosti (a ne tak dávné) proběhlo masové vyvražďování Židů, se navíc výroky a činy posuzují jiným měřítkem, než je tomu třeba za oceánem v Americe, kde k tomu nedocházelo. Docházelo to ovšem zase k jiným věcem vůči jiným skupinám lidí a proto je tam zvýšená citlivost v jiných oblastech. Tam, kde se teoretické koncepty proměnily v hrůznou společenskou praxi, se už tak snadno nebere každý žvást na lehkou váhu.

Pokud jde o A. B. Bartoše, měl by lépe vážit slova. Je to svobodná bytost a nemůžeme mu předepsat, co si má myslet. Nemůžeme mu ve svobodné společnosti ani jen tak zakázat, aby své názory dával najevo. To se ostatně neděje, protože u nás není žádná předběžná cenzura a on si vykládá a tiskne, co chce. Přes všechny na něj uvalené tresty ani nedojde k tomu, že by knihy a články, které jeho přičiněním vznikly, někdo zabavoval při domovních prohlídkách. Může se mu ale stát, že své jednání bude muset vysvětlovat, protože se jím nějaká část společnosti cítí ohrožena.

Bartoš napsal a publikoval například tento výrok: „Připouštím, že mnoho Židů za války skutečně zahynulo, ale to, co se nám pod názvem holokaust neustále vnucuje, má s pravdou máloco společného – je to snad nejlepší příklad konspirace, nebo-li spiknutí, nebojím se říci spiknutí proti celému lidstvu.“ (abbartos.wordpress.com, 25. 5. 2013)

Zatímco těžko zjistíme, že nějaká modelka utrpěla citovou újmu, když na ni chtivě pohlédl na večírku ten či onen magnát, v tomto případě bychom se spíše divili, kdyby pozůstalí po obětech holokaustu nějakou újmu neutrpěli. A nejen to, že mají pocit, že angažmá Bartoše v politice a jeho ovlivňování veřejnosti může znamenat i reálné nebezpečí.

Nejlepším trestem pro Bartoše a spol by samozřejmě bylo, kdyby je postihlo společenské opovržení a trvalo tak dlouho, dokud budou zastávat a hlásat své pomatené názory.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner