„Vím, byla by to chyba, plivat na pomníky,“ zpívá Karel Kryl v jedné své písni. Vzpomněl jsem si na to kvůli aktuální debatě okolo sochy maršála Koněva v Praze na Náměstí interbrigadistů. Památník byl nedávno v souvislosti s výročím sovětské okupace v srpnu 1968 pomalován nápisy, „ne krvavému maršálovi“ a „nezapomeneme“. V tomto jednom konkrétním případě ale nelze jednoduše vše odmávnout s tím, že jde o vandalismus a sochu bychom měli jen bez další diskuze rychle vyčistit a vandaly potrestat.

Je pravdou, že maršál Koněv zase tak schopným velitelem nebyl, jak dokázal vojenský historik Eduard Stehlík. Maršálova chybná rozhodnutí stály životy mnoha vojáků Rudé armády. Dále je pravdou, že se podílel jako politický komisař Rudé armády za občanské války na přelomu dvacátých let minulého století na masakrech vlastního obyvatelstva při rolnických povstáních v severním Rusku. Rovněž velel krvavému potlačení maďarského povstání v roce 1956 a má též podíl na sovětské okupaci Československa o dvanáct let později.

Ze zprávy českého ministerstva zahraničních věcí také vyplývá, že Koněvova socha není válečným hrobem z hlediska znění podle Dohody mezi vládami ČR a Ruské federace o vzájemném udržování válečných hrobů a nepodléhá tak ani žádné jiné ochraně podle mezinárodního práva. Je jednoduše majetkem městské části Praha 6, a jenom její vedení má právo rozhodnout, co se sochou bude.

Arogantní ruská reakce

Chápu, že se to někomu nemusí líbit, ale vlastnická práva je třeba respektovat. Ruská strana a její demarše ve stylu, aby česká strana „učinila konec podobným provokacím, a aby incident vyšetřila a vandaly potrestala,“ proto působí silně arogantně a připomíná to normalizační doby, kdy nám Moskva diktovala, co smíme a nesmíme dělat. Rusko a jeho zastánci v ČR by si měli uvědomit, že v České republice stát až na výjimky nesmí zasahovat do pravomoci místních samospráv, a pokud vedení Prahy 6 chce, místo složitého vyšetřování a od Rusy požadovaného zabezpečí kontroverzní sochy, památník přesunout třeba na ruskou ambasádu, má na to právo. Styl jednání Ruska s posíláním diplomatických nót na ministerstvo zahraničí, kterému ani nepřísluší komentovat stanoviska samosprávy, tak jen přilévá olej do ohně vzájemných rozjitřených vztahů.

Vedení Prahy 6 již nabídlo ruské straně nahrazení Koněvovy sochy památníkem rudoarmějců. Připomněly by se tak nesmírné oběti obyčejných vojáků Rudé armády v bojích s nacismem. Myslím si, že to je řešení, o kterém stojí za to uvažovat.

Autor je europoslanec za KDU-ČSL

Revue Forum Banner
Tomáš Zdechovský
Další články autora