Vůdce hnutí ANO Andrej Babiš s vůdcem hnutí SPD Tomiem Okamurou. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Andrej Babiš si myslí, že by koalice ANO, SPD a Motoristů měla nabídnout společného kandidáta na prezidenta. „Nemusí to být politik, straník. Česko má řadu osobností, které mají přirozený respekt a důvěru. Teď to není na stole, ale musíme o tom začít přemýšlet,“ nechal se slyšet šéf ANO. Dovedeme si docela přesně představit, jak by takový kandidát asi vypadal. Nebyl by to asi hezký pohled.
Skvělá idea se zjevně ujala, protože se těší i šéf SPD. „O společném kandidátovi na prezidenta, který by spojil hlasy zdravého rozumu a byl by prezidentem českých občanů, ne Bruselské komise, hovoříme léta. A pokud bychom se uměli spojit a najít člověka, který by byl volitelný a přijatelný pro naše voliče, tak máme velkou šanci zvítězit,“ slibuje Tomio kamura na síti X.
Pokud jde o útvar domkáře z tubusové vily, tam nám posledně nabídli na prezidenta Jaroslava Baštu, který žel již není mezi námi. Kdyby vyhrál, což samozřejmě nehrozilo, měli bychom jedny prezidentské volby navíc. V lůně Agrofertu nepřišli pochopitelně na nikoho lepšího, než byla v Evropě zkompromitovaná trestně stíhaná osoba, která svého syna nechala unést na Ruskem anektovaný a okupovaný Krym.
Klausovský dorost už prezidenta má, byť jen čestného. Ten by asi nebyl vhodný, i když si ve spolku milovníků spalin myslí, že Filip Turek je „ikonický“. Bude asi nutné překonat strach z rozzlobeného papá a ideového guru, který má dojem, že Motoristé jsou moc proukrajinští, a jít se do zámečku zeptat.
Pokud se o tom bude rozhodovat, nakonec to stejně rozsekne Babiš. Kritéria jsou celkem jasná. Je potřeba najít nějakou loutku, která nejen nebude nikomu vadit, ale bude hezky poslouchat jako čoklík, sedne a lehne podle pokynů, a hlavně nebude mít na nic vlastní názor. Ideální by bylo zakázat mu pořádání tiskových konferencí a podobné riskantní podniky. Na ministrovi Jaromíru Zůnovi se vyzkoušelo, že to lze. Aby se taková osoba náhodou nevymkla kontrole – protože zvoleného prezidenta je pak dost obtížné se zbavit –, bylo by ideální, kdyby byl něčím kompromitovatelný. Složky jsou složky. To pak jeden poslouchá jedna radost.
Nezištná podpora ruských trollfabrik a nesčetných falešných účtů na sociálních sítích je zaručena. Najednou bychom odhalili, kolik v naší zemi žije paniček, co milují štěňátka, koťátka, vnoučátka, šíří recepty na bábovky, přejí smrt Ukrajincům a kandidát doporučený nahnědlým slepencem by jim přišel jako záštita míru. Koho by na Hradě chtěla vidět Moskva poznáme velmi brzo podle článečků na proslulých proruských webech.
Život je ovšem docela složitá záležitost a kádrové materiály, složky, přízeň zločinců z Moskvy, miliardy různých oligarchů, agrobaronů a uhlobaronů jsou jedna věc, situace ve světě druhá. Osud chátrajícího ruského impéria je nejasný, stejně jako další vývoj v tom hnízdě podrážděných vos, kterému jsme doteď říkali Spojené státy.
Ještě mlhavější je budoucnost lokálních činovníků na Slovensku a v Maďarsku, kterých začínají mít tamní chudnoucí občané plné zuby. Ti jsou přitom pro zdejší potentáty vzorem. Může se rychle ukázat, že tohle Bratrstvo kočičí pracky tvořící současnou vládu má najednou v ruce jen samé špatné karty.
Ve světě nejistot se ale můžeme na jednu věc spolehnout. Jak tahle parta někoho vybere podle svých představ, bude to s pravděpodobností hraničící s jistotou nějaká dost truchlivá služebná postavička.