Gardistickou uniformu odvál čas. Dnes už ji Marián Kotleba nepotřebuje. Je předsedou parlamentní strany Lidová strana Naše Slovensko. FOTO: spectator.sme.sk
FOTO: spectator.sme.sk
Když se stal Marian Kotleba v roce 2013 hejtmanem v Banské Bystrici na Slovensku, světu to po letech připomnělo, že tahle země vůbec existuje a že má navíc velký problém s krajní pravicí. Dnes je slovenská opozice stále rozdrobená a fašisté ještě silnější. Do parlamentních voleb přitom zbývá jen pár týdnů. Slovenská krajní pravice o sobě dává vědět i v Česku.
„Porazí ho i pytel brambor,“ tvrdil kdysi sebevědomě o Kotlebovi bývalý slovenský premiér Robert Fico. Jenže to bylo před víc než šesti lety a hodně věcí se změnilo – především tehdy Kotlebu nikdo neporazil a on se stal banskobystrickým hejtmanem.
Tím už sice Kotleba zase není, ale zato mezitím dovedl svou stranu do parlamentu. Fico naopak předloni opustil premiérské křeslo a Kotlebova Lidová strana naše Slovensko má dnes reálnou šanci Ficovu stranu Smer v únorových volbách dohonit, ne-li předehnat.
Kotlebovci: Kuciak byl zločinec
Proč je v případě Kotlebovy strany zcela na místě používat označení „fašistická“, bylo popsáno mnohokrát.
Například slovenský historik Jakub Drábik vysvětluje, že definičním kritériem fašismu nejsou ani tak uniformy, popírání holokaustu nebo průvody s pochodněmi jako spíš ideologie, že národ je v úpadku a je potřeba ho očisti a obrodit. To podle Drábika kotlebovci naplňují, i když už navenek opustili adoraci válečného Slovenského státu.
Kotlebovi teď výrazně nahrává nejednotná opozice i frustrace řady Slováků, kteří v posledních měsících poznali, jak během dvanácti let, co Ficova strana Smer vedla zemi, mafie pomalu prorůstala do státních struktur.
Veřejnost se všechny souvislosti dozvídá díky procesu s obviněnými z vraždy novináře Jána Kuciaka. Mimochodem – samotná Kotlebova strana, respektive její bratislavská buňka, předloni vraždu novináře okomentovala slovy, že Kuciak byl „v podstatě popravený mezinárodní zločinec“ a „bílý kůň sorossoidních (sic!) rozvratných fondů“.
U speciálního soudu v Pezinku sledují proces v kauze Kuciak v těchto dnech štáby renomovaných světových médií a do zahraničí tak většinou míří zhruba tento příběh: Slovensko si před rokem zvolilo liberální prezidentku Čaputovou, nyní soudí vrahy novináře a vlastně je všechno na dobré cestě. Jenže není.
Jak to bylo na východě?
Kdyby se totiž kamery otočily na východ, zachytily by jiné Slovensko. Včetně pravidelných demonstrací v odlehlejších anebo zcela zapomenutých slovenských regionech, které během předvolební kampaně organizuje slovenská opozice právě proti fašistům.
V posledních dnech se odpůrcům krajní pravice opakovaně povedlo na shromážděních v různých slovenských městech výrazně přečíslit sympatizanty kotlebovců. Velkou pozornost vyvolal zejména mítink v Levoči, kde proti Kotlebovým fanouškům demonstroval i početný dav místních Romů.
Kotlebova strana následně průběh mítinku vylíčila na sociálních sítích a ve spřátelených internetových médiích zhruba tak, že údajně opilí a zdivočelí Romové svou agresivitou donutili kotlebovce přerušit jejich mítink.
Svědkové z řad veřejnosti ani zpravodajové seriózních slovenských médií ale na místě nic takového neviděli. Na náměstí plném odpůrců zkrátka nemělo cenu dělat reklamu krajní pravici, a tak kotlebovci sešlost ukončili. Jejich spekulace o agresivních demonstrantech popřela i slovenská policie.
Radní ČTK Žantovský doporučuje
Jedno z klíčových videí, která neukazují akci tak, jak skutečně probíhala, zveřejnil web Kulturblog. Za ním stojí mládežníci i další funkcionáři Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko a jeho hlavní tváří je gymnazistka a také členka Kotlebovy mládeže Lívia Garčalová.
Web se označuje za konzervativní a kromě svérázného pokrývání protifašistických protestů se věnuje i tématům jako LGBT či odpor proti potratům.
Právě tuhle agendu si u webu Kulturblog pochvaluje i člen Rady ČTK Petr Žantovský, který je zároveň pravidelným přispěvatelem českých i slovenských alternativních médií – na Slovensku konkrétně bývá často hostem vysílání komunitního rádia Slobodný vysielač.
Pro kontext – rádio má sídlo pár metrů od sídla banskobystrického hejtmana, tedy úřadu, který čtyři roky vedl právě Kotleba, kterému Slobodný vysielač také opakovaně dával prostor. Jednomu ze zakladatelů rádia Borisovi Korónimu navíc Žantovského Asociace nezávislých médií loni v Česku udělila Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku.
„Byl jsem velice překvapen, jak dospělí lidé to jsou navzdory nízkému věku a jak rozumné názory prezentují. Většinou jde o témata, co jsou dnes považována za politicky nekorektní, jako třeba potraty, LGBT, multi-kulti a tak dále. Všechna tato témata, o nichž se v té lepší společnosti lepšolidí nemluví, protože jsou brána tak, že na to máme všichni jeden názor, ten liberálně demokratický, oni komentují naprosto natvrdo svými konzervativní názory,“ komentoval Žantovský webové stránky Kulturblogu na webu Parlamentní listy, kam také pravidelně přispívá.
Stránky blízké fašistické Kotlebově straně pak doporučil i čtenářům a divákům v Česku, „aby se s tím seznámili, pokud je něco takového zajímá“.
Slovenské spojky v Česku
Bez zajímavosti není ani zjištění serveru Manipulátoři.cz, že facebookový profil brněnského sdružení Slušní lidé s vazbami na krajní pravici spravuje bývalý Kotlebův spolupracovník a tiskový mluvčí Miroslav Belička. Zjistit to pomohla nedávná chyba Facebooku, kvůli které byli vidět administrátoři jednotlivých profilů.
Za zmínku stojí i fakt, že kotlebovci si loni v listopadu otevřeli na pražském Smíchově svůj „konzulát“, a to v prostorách krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti.
Šéf DSSS Tomáš Vandas zase loni řečnil na sjezdu Kotlebovy strany v Ružomberku a dnes na Facebooku vyzývá k volbě Kotlebovců v únorových parlamentních volbách.
Slovenská krajní pravice si také loni všimla „vlasteneckého setkání“ ve středočeských Příčovech, kde se setkali jak příznivci dezinformační scény, tak zástupci paramilitárních domobran či odpůrci islámu. Naopak slovenskou domobranou (Slovenští branci) se ještě donedávna inspirovala Zemská domobrana v Česku, než ukončila činnost.
Výrazný úspěch nebo dokonce vítězství slovenské krajní pravice v únorových volbách by tak posílilo i její sympatizanty v Česku. Vzájemných vazeb mají víc než dost.
Vyšlo na webu Hlídacípes.org
