Hnutí ANO by zvolením Andreje Babiše na Hrad začalo umírat, tvrdí politolog Sokol

Politolog Petr Sokol (repro ČT)

Politolog Petr Sokol | FOTO: repro ČT

Prezidentské volby budou jakousi druhou třetinou souboje Andreje Babiše proti klasickým, normálním politickým stranám. První třetinu vyhrála normální politika a teď přijde druhá; prohrát v ní by byla politická porážka a určitě by vládní koalici neposílila, varuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 politolog Petr Sokol.

Byl by pro vládu Petra Fialy hodně velký problém, kdyby se Andrej Babiš stal prezidentem? 

Tím, že u nás máme parlamentní systém, tak v první řadě je třeba říct, že primárně by to existenci vlády neohrozilo. Byla by to samozřejmě do určité míry politická porážka. Ono vůbec v momentě, kdy by prezidentské volby vypadaly tak, že na jedné straně bude lídr opozice a na druhé nějaký oficiální kandidát vládní koalice nebo aspoň koalice SPOLU, tak by ty volby dostaly takový francouzský nádech. Ve Francii je běžné, že spolu vůdce vládní většiny a vůdce opozice bojují a má to pak velký dopad na stabilitu vlády, ale my máme jiný ústavní systém, takže u nás by to bezprostředně nevedlo k demisi vlády nebo k jejímu pádu.

(Týdeník FORUM)

Kdyby pak ale třeba později v prezidentské funkci Andrej Babiš chtěl nějakým způsobem vládu poškozovat, ta funkce mu k tomu dává určité nástroje?!

S oblibou říkám, že český prezident je kladeč věnců plus, protože na jednu stranu ústava mu sama o sobě ve většině případů velké pravomoci vůči vládě nedává, ale jsou výjimečná místa nebo výjimečné prvky v ústavě, kdy je tomu naopak. Hlava státu má obrovskou moc v České republice, když dochází k výměně vlády. To znamená, pro vládní koalici by to byl problém, pokud by chtěla vyměňovat ministry, což jsme viděli už za vlády prezidenta Zemana, jak může prezident různými způsoby blokovat nebo znesnadňovat výměny ministrů. Kdyby mělo dojít ne k rekonstrukci, ale ke vzniku úplně nové vlády na půdorysu koalice, tak prezident dostává do ruky v tomto případě hypoteticky Andrej Babiš velmi silný ústavní klacek ovlivňovat politiku v zemi. To je jedna věc.

Pak jsou to různé nominace, soudní moc, Ústavní soud, teď vidíme na případu pana Michla v čele ČNB, jak prezident může ovlivňovat Českou národní banku, respektive složení jejích orgánů. Tam je ta moc také veliká. A pak je třeba ještě říct, že je určitá neformální moc. Zase jsme to viděli velmi zblízka a konkrétně u Miloše Zemana. Pokud je prezident fakticky odpůrcem vlády, může v politické debatě, v politickém souboji vládu oslabovat tím, že u nás přece jenom bez ohledu na to, jak silný ústavně prezident je nebo není, jeho funkce má určité vnímání občanů, a proto samozřejmě, když něco řekne, tak to všemi není vnímáno jen jako názor politického proudu, který zastupuje, ale je to něco nadstranického.

Tomáš Pojar (ČTK)

A nebyla by pro vládu velkým problémem ta kombinace, kdy by Andrej Babiš měl nejenom prezidentské pravomoci, ale k tomu ještě největší stranu ve sněmovně?

Pokud by Andrej Babiš zůstal šéfem hnutí ANO, ať už formálně či neformálně, a koordinoval by svoji činnost s parlamentní opozicí, samozřejmě by ta opozice byla silnější. Typicky vracení zákonů poslanecké sněmovně by zdržovalo legislativní proces.

Na druhou stranu ale prezidentské v uvozovkách veto v české ústavě je poměrně slabé, poslanecká sněmovna ho může přehlasovat většinou svých členů. To znamená, pokud by si vládní koalice držela většinu, kterou má dnes, velký problém by to nebyl. Docházelo by ke zdržování, ale nikoli k nějakému zablokování. Samozřejmě, kdyby se hypoteticky většina současné vládní koalice zmenšovala, kombinace prezident – opoziční lídr by byla stále významnější.

Když jste zmínil Radu České národní banky, může vládě výrazněji komplikovat život, když si představíme, že v ní bude nejenom guvernér pan Michl, ale i ostatní členové rady by byli nakloněni prezidentu Babišovi?

Určitě, v době celoevropsky vysoké inflace a rekordních čísel kvůli Babišově hospodaření v minulých vládách by v takové situaci vláda čelila tomu, že pokud bude ČNB v rukou přátel Andreje Babiše, rovná se přátel inflace, tak by samozřejmě prostřednictvím v uvozovkách umělého navyšování inflace ta babišovská, opět v uvozovkách, ČNB mohla vládě házet klacky pod nohy a směřovat ekonomiku směrem, který by škodil společnosti, ale část lidí by to spojovala s vládou, i když by to tak nebylo.

A jaké jsou možnosti vlády, jak se bránit proti tomu, kdyby prezident případně svoji funkci využíval vyloženě proti vládě a vedl s ní nějaký politický souboj?

V prvním kroku bych řekl držet pohromadě a zachovávat si ústavní postavení, protože na druhou stranu Andreji Babišovi ústava nezakazuje hrát roli opozičního vůdce. Musíme si otevřeně říci, že po tom, co se nešťastně zavedla přímá volba, už český prezident nikdy nestranický nebude a Andrej Babiš to dobře ví. Čelit se tomu dá jedině jednotou koalice. Na druhou stranu, kdyby Andrej Babiš byl zvolený, paradoxně by to mohlo vést k tomu, že vládní koalice bude držet pohromadě, protože bude mít posíleného soupeře, který jí nedaruje nic dobrého. Z tohoto hlediska koalice i s prezidentem Andrejem Babišem může přežít celé funkční období. Vlastně to nezáleží na tom, kdo bude prezidentem.

Ivan Bartoš (Piráti) (Česká pirátská strana / se svolením autora)

Říkáte přežít, ale nemůže to ohrozit úspěch vládní koalice v dalších volbách a její fungování v dalším funkčním období, tedy, že přežije, ale zároveň kombinace prezident a hnutí ANO a velmi dobré PR ji zničí marketingově?

Vrátím se zase k tomu, co už jsem naznačoval předtím. Je otázka, zda by se Andrej Babiš jako prezident ještě zajímal o hnutí ANO a jak by vypadaly následující poslanecké volby, protože doposud se ukazuje, že všechny volby, ve kterých Andrej Babiš přímo nekandiduje, to znamená zatím všechny kromě sněmovních, pro hnutí ANO nedopadají vůbec tak dobře jako ty sněmovní. To znamená, hnutí ANO by ztratilo svého rozhodujícího politika. Hypoteticky, pokud by tedy Andrej Babiš odešel na Hrad a už by nebyl předsedou hnutí ANO a nemohl by být kandidátem na premiéra, tak všichni ostatní kandidáti toho hnutí, jak si říkají, by byli výrazně slabší. Jsou příklady bývalé carské strany v Bulharsku nebo dalších stran jednoho muže, kdy po odchodu lídra, který tu stranu udělal a na jehož příběhu je její volební podpora postavená, začnou chřadnout a přežijí v nějaké oslabené míře jedno funkční období, takže já bych zase takový optimista z pohledu hnutí ANO nebyl. Myslím si, že hnutí ANO by zvolením Andreje Babiše na Hrad pomalu začalo umírat.

Myslíte si, že z toho všeho plyne dostatečná motivace pro vládu či koalici SPOLU, aby přišla se silným společným prezidentským kandidátem, nebo ve výsledku není motivována dostatečně, protože přesně z  důvodů, o kterých mluvíte, to pro vládu není zase tak ohrožující?

Není to smrtící, je to ale nebezpečné. To znamená, určitě motivace je, protože já se domnívám, že prezidentské volby budou jakousi druhou třetinou souboje Andreje Babiše proti klasickým, normálním politickým stranám. První třetinu vyhrála normální politika a teď přijde druhá. A prohrát v ní by byla politická porážka a určitě by vládní koalici neposílila, takže myslím si, že ten zájem na tom má opravdu velký, aby našla kandidáta, který uštědří Andreji Babišovi porážku.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]