ROZHOVOR / “Myslíte hnutí ANO, které nic neřešilo, bylo osm let ve vládě, na všechno se vykašlalo, neplatilo poště za služby, které si tam z pozice státu objednávalo, a kvůli tomu je tam dnes ta ohromná sekera?” odpovídá poslanec a první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček na otázku, zda Vít Rakušan (STAN), kterého kritizuje opoziční hnutí Andreje Babiše (ANO), zvládá funkci ministra vnitra. V rozhovoru pro deník FORUM 24 Vlček vysvětluje, proč musí podruhé měnit ministra školství a zda budou Starostové a nezávislí kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v koalici s Piráty.

Hnutí STAN mění podruhé za zhruba rok a půl ve vládě ministra školství. Podle některých koaličních partnerů výkon ministra Balaše nebyl úplně přesvědčivý. Jak hodnotíte jeho výkon v čele resortu?

Nastoupil do velmi těžké situace dva dny před začátkem předsednictví v Radě Evropské unie. Nastoupil v situaci, kdy měl prázdniny na to, aby školy připravil na zhruba 50 tisíc dětí z Ukrajiny. To všechno zvládl na výbornou. Navíc připravil nutné změny hlavně v personálních otázkách ve smyslu financování školství. Sám mám osobní zkušenost, že ohodnocení učitelů nebylo nic moc. Udělal velmi významné změny v Cermatu, které byly nutné.

Vladimír není typ člověka, který by někde exhiboval. Je to velmi skromný a zároveň pracovitý člověk. Jeho působení hodnotím dobře a chápu i ten důvod, se kterým za námi přišel, abychom k té změně přistoupili.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Mluvíte o tom, že končící ministr Balaš není člověk, který by někde exhiboval, ale není právě to problém, že jeho výsledky ne úplně jasně komunikujete?

Já bych to takhle nebral. Každý z členů vlády je jiný, někdo je větší extrovert, někdo je introvert. On věci v rámci resortu komunikoval, v rámci hnutí také. Ve vládě bylo několik témat, kde hledal spojence, a my jsme se mu s tím snažili pomoct, protože to jsou témata, která výrazně zasahují i do dalších resortů. Na jeho popud se změnil program Prstenec, což je zásadní program na stavbu kapacit základních škol. V tom odvedl dobrou práci.

Proč jste se rozhodli na post ministra školství nominovat Mikuláše Beka, který na ministerstvu pro evropské záležitosti zvládl předsednictví, které bylo ze všech možných stran hodnocené kladně?

Jeden z těch důvodů jste teď sám řekl. A ten, kdo ho primárně doporučuje, je Vladimír Balaš. Propojil ty věci dohromady, a když o konci na ministerstvu uvažoval, tak přemýšlel, kdo by byl jeho vhodným nástupcem. Sám to vyslovil, ale zároveň jde i o to, co jste řekl.

Školství jako takové zaprvé potřebuje člověka, který s ním má osobní zkušenost, a Mikuláš Bek jako úspěšný dlouholetý rektor Masarykovy univerzity ji má velmi silnou. Máme tady mnoho let podceňovaný problém, a to jsou kapacity škol. Pokud se nám nepodaří i přes určité evropské nástroje zajistit dostatek finančních zdrojů, vznikne ohromný problém s kapacitami. Mikuláš by v tom mohl sehrát velmi pozitivní roli, protože aktuálně jeho hlavní úkol, který má na starosti, je Národní plán obnovy, kde hrají prostředky do školství významnou roli.

Funkce ministra pro evropské záležitosti je podle opozice zbytečná. Když teď dochází ke změně v čele resortu a české předsednictví v Radě Evropské unie skončilo, přemýšleli jste o zrušení celého ministerstva?

Nepřemýšleli, protože chceme být součástí Evropy. V řadě evropských států tyto posty existují, a to hlavně v těch státech, které chtějí být v Evropě aktivní. Myslím, že se nám to daří a že jsme to v rámci velmi úspěšného předsednictví ukázali. Druhá věc je, že jsou tady významné finanční nástroje, jako například Národní plán obnovy, který je z velké části financován z evropských zdrojů. Ta pozice má smysl, pokud chcete ty nástroje aktivně využít. Za nás to samozřejmě smysl má.

Co očekáváte od náměstka ministra zahraničních věcí Martina Dvořáka (STAN), který přijal nabídku na post ministra pro evropské záležitosti?

Martin má ohromnou výhodu, že jeho kariéra začínala v komunální politice. Byl prvním primátorem Hradce Králové, má ohromné diplomatické zkušenosti, jako jediný zastupoval Jana Lipavského na jednáních vlády, když ten zrovna nemohl, a je mu velkou oporou. Zná prostředí, fungování vlády. Očekávám od něj aktivní zapojení od prvního dne. Nebude se muset nic učit, už to všechno zná.

Musím říct, že mi přišlo velmi komické, že právě Mračková Vildumetzová jako zpravodajka tisku a svolavatelka schůze pak načítá usnesení, jehož obsahem je schválená podpora sněmovny osobě Víta Rakušana.

Váš předseda Vít Rakušan (STAN) bývá často kritizován za své kroky ve funkci ministra vnitra. Kromě zvládnutí migrační krize se ale zatím nemůže chlubit žádným výrazným a voličům snadno prezentovatelným výsledkem. Pracujete jako hnutí STAN s komunikací dobře zvládnuté migrační vlny správně?

Ohánět se loňským úspěchem, i když byl výrazný, nelze donekonečna. Této vládě se povedla řada věcí, a na mnoha těch věcech se naše hnutí podílí výraznou měrou, máte ale pravdu, že určité rezervy v komunikaci vlády tady jsou. To vnímáme. Měli bychom významně víc zapracovat na systému takzvané strategické komunikace státu. To je systém, který tady není plně funkční, ale i ze své pozice předsedy sněmovní Stálé komise pro hybridní hrozby beru jeho spuštění jako jednu z prioritních věcí.

Každopádně práce Víta Rakušana není jen migrační krize. Jsou to prostředky, které se mu podařilo zajistit pro bezpečnostní sbory, podařilo se mu stabilizovat policii po odchodech v minulých letech, probíhá jeho reforma bezpečnostních složek, připravil projekty e-matrika a e-dokladovka a dále pracuje na digitalizaci veřejné správy. V jeho portfoliu je také pro budoucnost a úsporu veřejných peněz velmi důležitá meziobecní spolupráce, což by bylo téma na samotný rozhovor. Do toho je tady otázka, jak pracovat s již zmíněnými hybridními hrozbami, a na tom také spolu se špičkovými odborníky na bezpečnost nyní spolupracujeme.

Když jsme u komunikování úspěchů, Jozef Síkela (STAN) na ministerstvu průmyslu a obchodu zvládl zbavit Českou republiku závislosti na ruských fosilních palivech. Zdá se ale, že premiér Petr Fiala (ODS) to prezentuje jako úspěch celé vlády. Nejste v podobné situaci jako ČSSD v minulém volebním období, kdy si hnutí ANO přisvojovalo úspěchy sociální demokracie?

To si nemyslím, byla to úplně jiná situace. Máte pravdu v tom, že Jozef Síkela v tom hrál úplně zásadní roli, ať to bylo zajištění zásobníků v Holandsku, nebo to, že se mu podařilo dohodnout na evropské úrovni. Nebýt něj, bychom byli ve výrazně těžší situaci.

To, jestli si někdo osvojuje, nebo neosvojuje něčí zásluhy, se mi hodnotit nechce. Jsou témata, u kterých se sluší, aby je prezentoval pan premiér, ale myslím si, že Jozef je výrazná osobnost, která ty věci dokáže komunikovat dobře. Viděli jsme to i v poslanecké sněmovně při bodu k České poště, kdy dokáže velmi razantně některé věci připomenout Andreji Babišovi a stínové ministryni Janě Mračkové Vildumetzové.

Musím říct, že mi přišlo velmi komické, že právě Jana Mračková Vildumetzová jako zpravodajka tisku a svolavatelka schůze pak načítá usnesení, jehož obsahem je schválená podpora sněmovny osobě Víta Rakušana. Nevím, jak moc jí to šlo přes rty.

Dále čtěte

Ruský plyn v Evropě byl kompletně nahrazen, potvrzuje expert. Varuje však před větším problémem

ROZHOVOR / Jejich předpovědi se vyplnit nemohly z toho prostého důvodu, že to nebyla pravda, říká bývalý náměstek ministra a…

Když zmiňujete Českou poštu, zvládá Vít Rakušan funkci ministra vnitra? Například zástupci ANO Rakušanovi vyčítají špatnou komunikaci s veřejností i se starosty a primátory právě v otázce rušení poboček. Objevují se také hlasy, že se do čela silového ministerstva nehodí.

Myslíte hnutí ANO, které nic neřešilo, bylo osm let ve vládě, na všechno se vykašlalo, neplatilo poště za služby, které si tam z pozice státu objednávalo, a kvůli tomu je tam dnes ta ohromná sekera? Teď kritizuje, že se do toho musí dát osm miliard. Tím se České poště primárně zaplatí to, co se jí v minulých šesti letech neplatilo. To je největší částka z těch osmi miliard. Přijde mi absurdní, že někdo, kdo se na to totálně vykašlal a nechal poštu dojít na buben, potom říká tohle. To je opravdu velmi krátká paměť.

Česká pošta musí projít výraznou revizí. Stát se musí v mnoha ohledech výrazně zeštíhlit a to bude bolet. Je jasné, že ta věc je nepříjemná a komunikuje se těžko. Já jsem dělal starostu 15 let a samozřejmě bych s něčím takovým nesouhlasil, ale tyto věci musí v nějaký okamžik nastat a myslím, že racionálně ekonomicky uvažující lidé pro ně mají pochopení. Kroky, které Vít Rakušan dělá, jsou důležité, ale uvědomme si, že se bavíme o pomyslném zatažení za záchrannou brzdu.

Osobně by mě zklamalo, kdyby Vít reformy brzdil. Důležité jsou další kroky, které přijdou, a transformace jako taková. V situaci, kdy máte ohromný schodek a za poslední čtyři roky se tady udělalo tolik dluhů jako za posledních 27 let dohromady, tak to o něčem svědčí. Stát se musí v mnoha dalších ohledech výrazně uskromnit, jinak to dopadne velmi špatně. Pošta je vlastně malým příkladem toho, jakým způsobem se mají dělat i další reformní kroky v téhle zemi.

Jedním z hlavních vládních slibů, které spadají pod ministerstvo vnitra, bylo rušení zbytečných úředních úkonů a redukování počtu úředníků. Vloni ale kabinet zvládl zrušit jen 800 míst. Není to málo, když mluvíte o zeštíhlení státu?

Není to dostatečný počet. Samozřejmě ta ambice musí být vyšší a musíme v těch krocích pokračovat. To souvisí ale s tím, že postupně musíme rušit agendy a musíme udělat poměrně velkou analýzu procesů. Místa musíme postupně rušit, protože to je to hlavní, na čem může stát provozně ušetřit. Jako hnutí nesouhlasíme s tím, abychom propouštěli učitele, policisty a hasiče.

Když se máme bavit o úsporách na provozní rovině, tak to musí být primárně na centrálních úrovních. Musíme v tom pokračovat. Zrušení 800 míst je začátek, ale nesmí to být konec.

Česká pošta musí projít výraznou revizí. Stát se musí v mnoha ohledech výrazně zeštíhlit a to bude bolet.

Průzkumy volebních preferencí vám dlouhodobě prorokují v průměru sedm procent. V čerstvém průzkumu agentury Kantar by Starostové získali jen 5,5 procenta a pohybují se tak na hraně vypadnutí ze sněmovny. Neukazuje to, že jste se jako Starostové nedokázali dostatečně oklepat z kauzy Dozimetr?

Kauza nás zasáhla, ale zároveň říkám, ať mi ukážete jiný politický subjekt, který by byl schopen na to, že má mezi sebou takového člověka, tím myslím Hlubučka, zareagovat tak, že by svolal sněm a okamžitě se očistil. To u jiných subjektů nevidíme.

Dozimetr nás bolí, ale o to víc jsem přesvědčen, že musíme být ti, kteří přicházejí s řešeními, která, i když budou bolet, jsou pro stát důležitá. Průzkumy jsou nějaké, ale hlavním průzkumem jsou volby a my budeme dělat všechno pro to, abychom tu práci odvedli a přesvědčili lidi o našich schopnostech.

Koalice SPOLU začíná debatovat o tom, zda půjde v koalici i do voleb do Evropského parlamentu. Je něco takového na stole i u vás a Pirátů, se kterými jste kandidovali do poslanecké sněmovny?

Zatím to nezvažujeme. Primárně chceme jít do těch voleb sami s podporou výrazných osobností. O nějaké společné kandidátce nejednáme.