Hnutí STAN si na sněmu musí zvolit důvěryhodné vedení. To ale není jediný úkol

Vít Rakušan (STAN) (ČTK/Šulová Kateřina)

Vít Rakušan (STAN) | FOTO: ČTK/Šulová Kateřina

Starostové a nezávislí si 23. července na svém mimořádném sjezdu zvolí nové vedení. Hnutí, které vede ministr vnitra a 1. místopředseda vlády Vít Rakušan, na tom v současné době není vůbec dobře. A pokud si má na politické scéně udržet svoji dnešní pozici, kdy po loňských sněmovních volbách disponuje třetím nejsilnějším klubem v poslanecké sněmovně, musí si zvolit takové vedení, kterému se podaří obnovit důvěru voličů. Ta je aktuálně významným způsobem nalomená. To ale není jediný úkol, který před ním stojí.

Dá se říct, že hvězda hnutí STAN se po minulých volbách do dolní komory parlamentu na chvíli naplno rozzářila a následně se povážlivě zatemnila. Ve sněmovním klání Starostové a nezávislí získali celkem 33 poslaneckých mandátů, tedy jen o jeden jediný méně než ODS, díky čemuž mají třetí nejpočetnější poslanecký klub ve sněmovně.

Alena Schillerová (ANO) (Hnutí ANO / se souhlasem)

Navíc vstoupili do vlády, kde získali čtyři ministerské posty, a to celkem významné jako ministerstvo vnitra, průmyslu a obchodu nebo školství a v neposlední řadě také pozici ministra pro evropské záležitosti, která je důležitá v době předsednictví České republiky v Radě EU.

Zároveň ale od té doby hnutí STAN pronásleduje celá řada problémů, které vyvrcholily obviněním bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku. Na post ministra školství a místopředsedy Starostů rovněž rezignoval někdejší dlouholetý předseda hnutí Petr Gazdík kvůli svým stykům s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který také patří mezi obviněné v uvedené kauze.

Starostové a nezávislí na křižovatce

Z nejužšího vedení Starostů a nezávislých tak zůstalo pouhé torzo, kdy ze čtyř řadových místopředsedů má dnes hnutí STAN jen místopředsedkyni poslanecké sněmovny Věru Kovářovou. Europoslanec Stanislav Polčák na funkci místopředsedy rezignoval už v březnu, kdy tak reagoval na informace o své odměně za prosazení zákona o odškodnění pro obce za výbuch muničních skladů ve Vrběticích.

Další z místopředsedů Starostů Věslav Michalik pak náhle zemřel v první polovině června. Kromě toho 1. místopředseda hnutí Jan Farský je od poloviny ledna ve Spojených státech amerických, kde získal prestižní stipendium udílené Fulbrightovou komisí, a vrátit se má až na začátku září.

Mimořádný sněm Starostů a nezávislých je tak logickým vyústěním uvedených událostí. Vít Rakušan zde bude obhajovat svůj post v čele hnutí. Vzhledem k tomu, že mu vyjadřují podporu krajské organizace Starostů, zdá se, že se stále těší důvěře členů hnutí STAN.

„Nacházíme se v nelehké době, naše hnutí stojí na křižovatce. Na sněmu musíme – a hlavně chceme – udělat tlustou čáru za kauzou člověka, který absolutně nereprezentoval hodnoty hnutí. My teď děláme všechno pro to, abychom prokázali, že hnutí tvoří úplně jiní lidé a stojí na jiných, čistých základech,“ zdůraznil před sněmem Vít Rakušan.

Politický subjekt s komplexním programem

Ministr vnitra a 1. vicepremiér posléze pokračoval: „Jsme připraveni získat důvěru lidí zpět. I proto si vážím tak obrovského zájmu našich lidí, kteří chtějí kandidovat do předsednictva a celostátního výboru. Nebude to snadná cesta, ale půjdeme do toho jako hnutí naplno.“

O členství v předsednictvu Starostů a nezávislých se skutečně uchází mnoho známých i méně známých osobností – například dosavadní místopředsedkyně hnutí Věra Kovářová, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, senátoři David Smoljak a Michael Canov, poslanec Jan Lacina či ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a v neposlední řadě také 1. místopředseda Starostů Jan Farský, který chce však kandidovat už jen na řadového místopředsedu, a mnozí další.

Nejde ale jen o to, že si hnutí STAN musí zvolit nové důvěryhodné vedení, které bude zárukou, že se Starostové a nezávislí odstřihli od všech problematických praktik a kontaktů. Hnutí, které původně vzniklo jako uskupení spojené se samosprávou a úrovní měst a obcí a které se snažilo prosazovat jejich zájmy, se postupně vydalo na cestu plnohodnotného politického subjektu s komplexním programem.

Přesto se zdá, že tahle transformace ještě není úplná, což může být i zdrojem některých současných potíží Starostů, protože jejich hodnotové a ideové zakotvení je stále v určitém mlžném oparu a celkově působí jako jistý slepenec. Pokud se chtějí od svého mimořádného sněmu odrazit k tomu, aby aktuální problémy překonali a navázali na své předchozí úspěchy, musí reagovat i na tohle.