Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Nejnovější březnový volební model agentury Kantar CZ pro Českou televizi zaujme například tím, že v něm narostly preference Občanské demokratické strany, které dosáhly už 22,5 procent, a voličská podpora naopak poklesla hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. To by získalo 9,5 procenta hlasů a jeho preference se tím pádem oproti předchozímu šetření snížily o dva procentní body. Zároveň hnutí ANO si rovněž polepšilo o 2,5 procentního bodu a celkem by tak obdrželo 27,5 procent hlasů. Čím si vysvětlit opačný směr ve vývoji preferencí SPD v situaci, kdy by člověk očekával pravý opak?
Podle únorového volebního modelu agentury Kantar CZ by Okamurovo hnutí ještě obdrželo 11,5 procenta hlasů. Březnový model mu však již přisoudil jen 9,5 procenta. V loňských sněmovních volbách přitom SPD obsadilo čtvrtou příčku s 9,56 procenty hlasů.
To, že preference Svobody a přímé demokracie nejsou na vzestupu, a naopak je postihla klesající tendence, je samozřejmě dobrá zpráva, byť rozdíl dvou procentních bodů může být stále ještě daný statistickou chybou. Bude proto nutné počkat na zveřejnění dalšího průzkumu, zda se tento trend potvrdí. Přesto jde o pozitivní signál.
Česká republika zažívá vysokou inflaci (podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu meziroční inflace v březnu vystoupala už na 12,7 procenta), zdražují se energie, pohonné hmoty i potraviny. Ministerstvo financí navíc snížilo odhad růstu naší ekonomiky v letošním roce z 3,1 procenta na 1,2 procenta. Loni přitom ekonomický růst v Česku představoval 3,3 procenta.
Ministerstvo rovněž zvýšilo odhad průměrné míry inflace za letošek z 8,5 procent na 12,3 procenta. To vše spolu se statisíci válečných uprchlíků, kteří k nám přišli z Ukrajiny, tvoří faktory, které by mohly přispět k nárůstu podpory Okamurova uskupení. Zatím ale nic takového naštěstí nepozorujeme.
Přesto je namístě připomenout, že preference SPD se stále pohybují na relativně vysoké úrovni. I když v minulosti už na tom Okamurovo hnutí bylo lépe – ve volbách do dolní komory v roce 2017 s 10,64 procenty dosáhlo dvouciferného výsledku. V roce 2013 pak ve sněmovních volbách tehdejší Okamurovo uskupení pod názvem Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury obdrželo 6,88 procent.
Americká základna v Česku
V tomto kontextu může být celkem vypovídající, jakým tématům se Okamura a jeho hnutí aktuálně věnuje. V posledních dnech se velmi intenzivně zabývá tématem americké základny v České republice, o které chce jednat ministryně obrany Jana Černochová během své návštěvy Spojených států amerických po Velikonocích se svým protějškem Lloydem Austinem. Podle Tomia Okamury hnutí SPD nesouhlasí s přítomností jakýchkoli cizích vojsk na území ČR a Okamura se chlubí například tím, že jeho hnutí je jedinou stranou v parlamentu, která je proti americké vojenské základně u nás.
„Sluníčkářská úderka se snaží bez argumentů onálepkovat odpůrce americké vojenské základny v Česku jako kolaboranty. Není to ale přesně naopak? USA o vojenskou základnu v Česku vůbec nepožádaly. Takže je to čistě iniciativa vlády Petra Fialy, aby u nás byla cizí vojska,“ rozčiloval se na svém facebookovém profilu předseda SPD Okamura.
Skutečnost je přitom taková, že pokud něco Občanské demokratické straně pod vedením jejího předsedy Petra Fialy v posledních týdnech zvyšuje voličskou podporu, je to její jednoznačně deklarovaný příklon k Západu, Severoatlantické alianci (a NATO, to jsou samozřejmě především Spojené státy) a Evropské unii, který po invazi Ruské federace na Ukrajinu získal ještě mnohem větší váhu a naléhavost. A sympatizanti ODS a její potenciální voliči to přesně takto vnímají.
Kdežto voličský segment, na který míří SPD, sice asi z americké základny u nás žádnou velkou radost mít nebude, otázka však je, jestli je to pro tyhle voliče opravdu tak velké téma, jak se tváří Tomio Okamura, a zda právě díky němu může jeho hnutí nějaké nové voliče nalákat.
Podobně se to má s dalším tématem, které Svoboda a přímá demokracie také často a důkladně řeší a kterým je klimatická změna a klimatičtí aktivisté. Naposledy se tak Okamura pozastavoval nad jednou z akcí organizace Extinction Rebellion: „Houkající sanitce s pacientem bránili v cestě na magistrále v Praze ‚zelení‘ aktivisté z organizace Extinction Rebellion, kterou finančně podporuje například radní Magistrátu Hl. m. Prahy Adam Zábranský z vládních Pirátů. Leželi schválně bez hnutí na silnici i ve chvíli, kdy místem potřebovala projet sanitka s pacientem,“ napsal mimo jiné šéf SPD.
Energetická a potravinová soběstačnost
Jistě, akce tohoto druhu o zmíněných aktivistech leccos vypovídají a některým řidičům samozřejmě ztrpčují život, přesto jde o celkem okrajovou věc, která ve světle toho, co se jinak děje, příliš pozornosti nepoutá. A je spíš s podivem, že něco takového Tomiu Okamurovi stojí za to, aby se tomu věnoval a sliboval si od toho politické body.
Poněkud vyčpěle a opotřebovaně pak působí i Okamurovo neustálé brojení proti Evropské unii. Stačí si přečíst jeden z jeho nedávných příspěvků, ve kterém například dosti mechanicky upozorňuje: „Evropská unie je diktát! Podle různých studií se uvádí, že Brusel rozhoduje o 65 až 85 procentech našich zákonů. To není demokracie! To je diktát a tyranie! Nyní v našem národním parlamentu v mnoha případech musíme pouze implementovat směrnice EU. Naše hlasovací síla v institucích EU je kolem dvou procent. Vstupem do EU jsme ztratili téměř celou suverenitu a získali jsme dvě procenta hlasovací síly, kterou můžeme ovlivnit Evropskou unii. To není dobrá dohoda, to není dobrý obchod.“
Je zvláštní, že Okamura nenajel stejně mohutně jako Andrej Babiš a hnutí ANO na téma všudypřítomného zdražování. Je pravda, že ho sice zcela neopomíjí, ovšem neudělal z něj své dominantní a ústřední téma jako Babiš. Ten ho pořád dokola využívá ke kritice Fialovy vlády a sám také přišel s dvanácti opatřeními proti drahotě – kdyby se ovšem všechna realizovala, těžko bychom se vyhnuli státnímu bankrotu.
Tomio Okamura je v tomto ohledu mnohem střízlivější a raději se soustředí na svá tradiční témata, a když už se věnuje zdražování, tak od něj hned skáče ke Green Dealu, od kterého bychom podle něj měli odstoupit, či k energetické a potravinové soběstačnosti Česka. Bude zajímavé sledovat, jak si SPD v tomto směru povede a jestli ho nakonec o část jeho voličů nepřipraví právě hnutí ANO.
