Diane Keatonová byla výjimečnou herečkou. FOTO: Flickr
FOTO: Flickr
V sobotu 11. října 2025 zhaslo navždy světlo, kterým zářila výjimečná, odvážná, ale přesto také trochu stydlivá žena. Americká herečka Diane Keatonová s nezaměnitelným vkusem a neuvěřitelnou vnitřní silou byla každým coulem originál. Bylo v ní cosi zvláštního, co slovy nelze zcela vystihnout. Její životní cesta byla spletitá a plná fascinujících i těžkých okamžiků. Avšak právě všechny tyto momenty utvářely její výjimečnou osobnost, kterou jsme v tolika podobách viděli a milovali na televizních obrazovkách.
Tento 79 let dlouhý příběh se začal psát v roce 1946 v Kalifornii. Tehdy se Dorothy Deanne Hallové (rozené Keatonové) a Johnu Newtonu Ignatiusi Hallovi narodila dcera, které dali jméno Diane. Ona byla ženou v domácnosti a amatérskou fotografkou, on pracoval jako inženýr a makléř. Později se pak rodina ještě rozrostla o další tři děti, a tak se Dorothy měla proč otáčet.
Role matky a velká životní rozhodnutí
Matka hrála v životě Diane Keatonové nesmírně důležitou roli. Nejenže jí dala život a s láskou vychovala, ale také ji nasměrovala na hereckou dráhu, zcela nevědomky. Když se totiž Dorothy Deanne Hallová přihlásila do soutěže „Mrs. Los Angeles“ a následně zvítězila, mohla na ní její malá dcerka oči nechat. Září reflektorů byla natolik uchvácena, že se rozhodla stát jednou herečkou.
Matčin vzor byl ovšem také natolik silný, že se kvůli němu Diane nikdy nevdala. Když se jí v jednom z rozhovorů zeptala herecká kolegyně Lisa Kudrowová (známá také ze seriálu Přátelé), proč se tak rozhodla, odpověděla: „Myslím, že důvodem, proč jsem se nikdy nevdala, je moje matka. Viděla jsem, jak se vzdala svých snů kvůli rodině, a já nechtěla přijít o svou nezávislost. Mimochodem, nikdo mě nikdy o ruku ani nepožádal, takže to možná všechno vysvětluje.“
Své původní příjmení Hallová si Diane změnila kvůli tomu, že v herecké unii už působila jiná herečka se stejným jménem. Rozhodla se proto používat příjmení své matky za svobodna – Keatonová.
Vzhůru do velkého světa
Když v roce 1964 dostudovala Diane střední školu, její další rozhodnutí bylo jasné – bude se věnovat herectví. A tak tedy nastoupila v rodné Santa Aně na hereckou vysokou školu. Chtěla však dokázat víc, a tak se později přestěhovala do New Yorku a začala studovat konzervatoř Neighborhood Playhouse School of the Theatre.
O pár let později přišla k Diane nabídka na první větší divadelní roli v muzikálu Vlasy (1968) na Broadwayi. Režisér jí tehdy ale dal podmínku – musela zhubnout asi 4,5 kg, aby získala hlavní roli. Tento okamžik v jejím životě však odstartoval několikaleté útrapy s bulimií.
Život ve lži a pomoc, kterou nečekala
Legendární americká herečka v jednom z rozhovorů také přiznala, že bulimii roky skrývala před ostatními. Také se nezdráhala přiznat, jaké jídlo během poruchy příjmu potravy jedla: „Typická večeře byla kýbl kuřete, několik porcí hranolků s modrým sýrem a kečupem, pár hotových jídel do mikrovlnky, litr limonády, hromada sladkostí, celý dort a tři banánové krémové koláče.“
Nekonečný a zdraví ohrožující kolotoč nezdravého přejídání a následného zvracení nakonec utnul Woody Allen. Ten v roce 1969 produkoval broadwayskou hru „Zahraj to znovu, Same“ (později také film), při níž se také seznámili. Dnes velmi známý americký filmový režisér se do Diane zamiloval, stejně jako ona do něho. Jejich vztah byl plných bizarností a záměrné oboustranné provokace. S oblibou se škádlili a nazývali různými přezdívkami.
V pozadí bláznivé lásky byl však stále démon, který Diane sžíral. O bulimii zpočátku Woody Allen vůbec netušil, když se o ní ale dozvěděl, ihned jí doporučil léčbu. Diane Keatonová neváhala. Po dlouhých 18 měsících se vyléčila a začala konečně normálně jíst. Vztah s Allenem ale nevydržel.
Hollywood ji miloval
Jméno Diane Keatonová ovšem mělo zazářit daleko víc, a tak na ni čekaly převratné role, díky nimž si splnila svůj velký sen z dětství – skutečně se stala slavnou herečkou. V roce 1972 excelovala ve filmu Kmotr jako Kay Adamsová, inteligentní a pevná manželka Michaela Corleoneho, která se snažila udržet rodinu pohromadě tváří v tvář drsné realitě mafie.
Když pak v roce 1977 produkoval Woody Allen film Annie Hallová, nemohl si nevzpomenout na svou dávnou lásku a múzu Diane – tu také obsadil do hlavní role a po jejím boku si zahrál. Zde ztvárnila neurotickou, jedinečnou a neuvěřitelně vtipnou ženu, díky níž získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon.
Nezapomenutelná byla Diane i ve filmu Baby Boom, kde hrála úspěšnou byznysmenku, v Klubu odložených žen, v němž zazářila jako vtipná a sebevědomá kamarádka, a ve snímku Lepší pozdě nežli později, kde jako Erica Barryová projevila hloubku i křehkost, jež byly pro ni typické. Každá z těchto postav nesla její osobité a charismatické rysy – byla vždy půvabná, silná a autentická, což jí vyneslo přívlastky jako „nekonvenční múza“, „Oscarová legenda“ a „ikona Hollywoodu“.
Miluju být nešikovná, zamilovaná, smát se nebo se někoho dotknout a užívat si ten okamžik. Mám ráda tu lehkost a radost, která vzniká při natáčení komedií, říkávala Diane.
Soukromý život a odkaz
Kromě Woodyho Allena se v jejím životě mihli i další významní partneři, například Al Pacino nebo Warren Beatty. A přestože Diane nikdy nevstoupila do manželství, adoptovala ve svých padesáti letech dvě děti, dceru Dexter v roce 1996 a syna Dukea v roce 2001. Své rodičovství považovala za jeden z největších životních darů.
Nesmírně charismatická Diane Keatonová žila vždy podle vlastních pravidel a pro mnohé se stala symbolem autenticity. Byla originální a nezávislou dámou, která ukázala, že skutečná síla spočívá v tom zůstat věrná sama sobě, i když to znamená jít proti proudu. Její odkaz přetrvá a bude dál inspirovat všechny, kdo hledají odvahu žít život po svém.