Kdo by to byl řekl, že něco tak obyčejného bude nakonec tak komplikované. Kvalitní spánek patří k největším záhadám lidstva. Kvůli pár hodinám odpočinku jsme schopni měnit matrace, vylepšovat zatemnění místností, poslouchat bílý šum nebo zobat pilulky.

Pokud už vás věčné převalování a zírání do stropu nebaví, vaše první kroky povedou s největší pravděpodobností do lékárny. Tam vám doporučí buď hořčík, nebo melatonin. A pak… Babo raď. Po čem sáhnout, když obojí slibuje klidnější noc, ale každé funguje úplně jinak?

Podle neuroložky Anity Shelgikar z University of Michigan Medical School oceníte melatonin v případě, že potřebujete sladit vnitřní hodiny s dobou spánku. Využijete ho zejména tehdy, pokud pracujete na noční směny, bojujete s jet lagem anebo přirozeně usínáte velmi pozdě. U hořčíku je situace jiná. Lidé po něm sahají spíše jako po krátkodobé berličce u mírných nebo přechodných potíží se spánkem.

Dále čtěte

U lékaře jen přikyvujete a doma nevíte nic? Na tyhle otázky se příště nezapomeňte zeptat

Poslouchat lékaře se mnohdy rovná naslouchání kulometu. Zatímco bílý plášť chrlí jednu informaci za druhou, vy automaticky přikyvujete, abyste neztratili…

A teď se na celou záležitost podíváme výzkumnou optikou. U melatoninu spojila analýza z roku 2024 výsledky 26 studií z let 1987 až 2020. A výsledek? Jedinci po něm usnuli v průměru o devět minut dříve než po placebu, prodloužila se i celková doba spánku, a to o dvacet minut.

Autoři zároveň zjistili, že nezáleží pouze na podané dávce, ale také na době užití. Nejvíce se osvědčily čtyři miligramy zhruba tři hodiny před spaním. Neznamená to však, že jde o univerzální množství.

U hořčíku takto příznivé výsledky chybí. Studie zveřejněná v roce 2025 v časopise Nature and Science of Sleep sledovala 155 dospělých ve věku 18–65 let. Zatímco jedna skupina užívala čtyři týdny bisglycinát hořečnatý s 250 miligramy hořčíku denně, druhá zobala placebo.

U účastníků užívajících hořčík se příznaky nespavosti snížily v průměru o 3,9 bodu, u těch s placebem o 2,3 bodu. Rozdíl tedy existoval, jeho velikost však byla podle výzkumníků malá. 

Odborníci proto upozorňují, že ani jedna z látek nezmůže zázraky, zejména pokud špatně usínáte nebo se v noci opakovaně budíte celé měsíce a únava do značné míry ovlivňuje váš běžný den.

Za chronickou nespavost se obvykle považují potíže objevující se nejméně třikrát týdně po dobu alespoň tří měsíců. V takovém případě už nejde jen o to, na který doplněk stravy v lékárně kývnout. Mnohem důležitější je zjistit, proč se spánek dlouhodobě nedaří.