Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
V průběhu jediného měsíce Ukrajina vyřadila přibližně čtyřicet procent ruské kapacity vývozu ropy, tedy zhruba dva miliony barelů denně, což je nejzávažnější narušení ruských dodávek ropy v moderní historii. Ty tři přístavy představují tři pilíře Putinovy válečné ekonomiky a nyní jsou v plamenech najednou, konstatuje na kanálu Silicon Curtain na YouTube komentátor Jonathan Fink.
Za jediný měsíc Ukrajina zasáhla všechny velké terminály pro vývoz ropy, které Rusko vlastní na západě svého území v Baltském i Černém moři. Ropovody přivádějí petrodolary do Kremlu a teď systém krvácí. „Agentura Reuters to označila za nejzávažnější narušení ruských dodávek ropy v moderní historii, s výpadkem okolo dvou milionů barelů denně.“ Podle výpočtů agentury Reuters zveřejněných tento týden je nyní zhruba 40 procent ruské kapacity pro vývoz ropy, asi dva miliony barelů denně, fakticky mimo provoz. Reuters to označuje za nejzávažnější narušení ruských dodávek ropy v moderní historii. Dva miliony barelů denně od druhého největšího vývozce ropy na světě,“ říká Fink.
Jako první přišel na řadu Novorossijsk. V noci z 1. na 2. března zasáhla Bezpečnostní služba Ukrajiny ve spolupráci s pohraničníky, vojenskou rozvědkou, silami pro bezpilotní systémy a speciálními operacemi terminál Šešcharis na Černém moři. Server Kyiv Independent tehdy napsal, že bylo poškozeno šest ze sedmi ramen pro nakládku ropy, v areálu terminálu zuřily požáry a zasaženy byly také ruské válečné lodě a raketový systém S-400. Terminál Šešcharis přitom není žádné bezvýznamné zařízení. Jde o koncový bod potrubní soustavy Transněfť, největší ropné přepravní společnosti světa, a zvládá až 700 tisíc barelů denně. Ukrajina ho zapálila.
O tři týdny později přišel na řadu Primorsk. V noci z 22. na 23. března drony uletěly přes 1 000 kilometrů na sever – kolem Moskvy až k Finskému zálivu – a zasáhly největší ruský vývozní uzel pro ropu v Baltském moři. Satelitní snímky zachytily nejméně čtyři hořící zásobníky paliva. Přes Primorsk přitéká přes milion barelů denně, tedy více než 60 milionů tun ročně. Gubernátor Leningradské oblasti potvrdil, že hasiči bojují s ohněm a dělníci byli evakuováni.
Ještě zajímavější byl vedlejší efekt: sousední přístav Usť-Luga, vzdálený 80 kilometrů jižně, přerušil provoz už při náletu, ještě než ho drony přímo zasáhly. Obě přístaviště odstavila provoz zároveň.
Pak přišla další rána. V noci z 24. na 25. března Ukrajina zasáhla Usť-Lugu přímo. Agentura Bloomberg uvedla, že přístav zastavil nakládku ropy poté, co drony zapálily tamní zařízení. Generální štáb na Telegramu potvrdil zásah závodu Novatek Ust-Luga, kde vzplály zásobníky i nakládací technika, a zapojení speciálních sil. Přes Ust-Lugu protéká denně přibližně 700 tisíc barelů. Finský list Helsingin Sanomat psal, že kouř z požáru byl viditelný až z Finska.
Ruská ekonomika byla v problémech už před těmito útoky. Příjmy z ropy a plynu loni podle dat tamního ministerstva financí klesly z 11,13 bilionu rublů v roce 2024 na 8,48 bilionu. Ruská ropná produkce přijde dnes na 39 až 45 dolarů za barel včetně daně z těžby, zatímco Číňané nakupují s drastickými slevami způsobenými sankcemi za pouhých 25 dolarů. Ruské ropné firmy tedy prodávají se ztrátou.
Ekonom Igor Lipsic v ruském komentáři pro Russia Post napsal, že zhruba polovina ruských ropných společností je nyní ztrátová a souhrnné ztráty k listopadu 2025 dosáhly 575 miliard rublů. Fond národního blahobytu, Putinova finanční rezerva, klesl z 185 miliard dolarů v roce 2021 na pouhých 35,7 miliardy. Analytici varují, že při současném tempu vyčerpání může být fond prázdný do konce roku. K tomu úrokové sazby na šestnácti procentech a varování, že se blíží bankovní krize.
„Ne NATO, ne Spojené státy, které, řekněme si to na rovinu, byly zaneprázdněny zmírňováním sankcí na ruskou ropu, zatímco jejich prezident se bavil s Putinovými vyslanci na Floridě. Ukrajina to dokázala pomocí domácích dálkových dronů, koordinace speciálních sil, mimořádné inovace a naprosté strategické odvahy. To je ten příběh. Nikdo ve Washingtonu nechce, abyste se na to soustředili. Takže se na to samozřejmě zaměříme. Chtějí, abyste přemýšleli o ukrajinské kapitulaci, o vzdání se Donbasu za chabé záruky, o slabosti a o tom, jak Volodymyr Zelenskyj nemá žádné trumfy. Trump se mýlí,“ konstatuje komentátor.
Zelenskyj reagoval věcně: „Zmírnění sankcí vede k posílení ruských pozic, protože Moskva vydělané peníze utrácí za zbraně. Toto jediné gesto Spojených států by mohlo Rusku přinést přibližně deset miliard dolarů na válku. Nepomáhá to míru. Naopak, pomáhá to prodlužovat válku, prodlužovat zabíjení, prodlužovat zločinnost.“
Senátorka Jeanne Shaheenová a demokraté vedení Elizabeth Warrenovou upozornili, že postup administrativy pravděpodobně porušil zákon CAATSA, který vyžaduje třicetidenní parlamentní notifikaci. Předseda Evropské rady António Costa označil jednostranné rozhodnutí za „velmi znepokojivé“ a uvedl, že má přímý dopad na evropskou bezpečnost. Německý kancléř Friedrich Merz vzkázal jednoduše: věříme, že je to špatně, a nehodláme se toho účastnit.
Trump svou válkou s Íránem vytlačil cenu ropy nad sto dolarů. Pak zmírnil ruské sankce, aby si Moskva mohla přilepšit. Ukrajina pak zapálila přístavy, aby z tohoto bonusu nezbylo nic. Ironie je dokonalá, říká Jonathan Fink.
„Odolnost a inovace Ukrajiny jsou klíčem k oslabení ruské válečné ekonomiky, která byla postavena na petrodolarech. Ukrajina ničí pilíře Putinovy válečné mašinérie a náklady této kampaně jsou pro Rusko ohromující,“ konstatuje na závěr.
